Kryptoměny se používají pro praní špinavých peněz stejně jako hotovost, přibližuje ekonom Krištoufek

Prorektor se kryptoměnami zabývá od roku 2012 a považuje se za aplikovaného finančního ekonometra. „Asi tak 99,8 procentům lidí to nic neřekne, ale v realitě to znamená, že zkoumám, analyzuji dynamiku finančních časových řad,“ vysvětluje.

Ekonomické výzkumy se na kryptoměny zaměřují z několika úhlů. Analyzují například, co by mohlo ovlivnit nebo vysvětlit jejich cenu. O něco méně odborníků pak řeší, jestli se o kryptoměnách dá uvažovat podobně jako o penězích, oběživu nebo rezervě.

Čtěte také

Bitcoin, punk a zápalná bomba? Všichni anarchisté nejsou zdivočelí liberálové, vysvětluje politolog

Oproti tradičním měnám jsou ovšem kryptoměny výrazně náchylnější ke kolísání ceny. Míra, která ukazuje, jak moc se cena mění v čase, se otbačzhe jako volatilita. Ta u kryptoměn mnohdy představuje riziko.

„Rizikem často rozumíme volatilitu jako takovou, což je tendence k výrazným výkyvům – ať už uvnitř daného dne, týdne, či v dlouhodobém měřítku,“ vysvětluje ekonom.

Malé výkyvy v ceně měn svědčí o nízké volatilitě. Například volatilita bitcoinu klesá, když se kryptoměna používá k reálným transakcím.

„Vypadá to, že volatilitu tlačí dolů, když se s bitcoinem obchoduje. Ale ne uvnitř burz, ale když se opravdu používá k reálným transakcím na blockchainu. Tedy k těm opravdovým převodům, pro které byl asi bitcoin zamýšlen,“ vysvětluje Krištoufek.

Čtěte také

Antivirus: Investovat do kryptoměn? Pravděpodobnost ztráty je vysoká

Veřejnost často vnímá nejen bitcoin jako spíše rizikové a anonymní platidlo. V porovnání se standardní měnou jsou skutečně kryptoměny obecně extrémně rizikové, zdůrazňuje ekonom. 

Podobně jako hotovost jsou kryptoměny považovány za anonymní platidlo. 

„Pokud se bavíme o praní špinavých peněz, podvodu, vydírání a podobně, tak to není něco, co bychom neznali s prací s hotovostí. Naopak cash, hotovost, se do jisté míry udržuje právě i pro tyto účely. A je nemálo studií, které ukazují, že poměr mezi tím, jaká část krypta a jaká část hotovosti se využívá pro nekalé účely, není extrémně rozdílná,“ vysvětluje.

Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědu, ekonom|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Decentralizované finance

Spořit, investovat nebo si půjčit jde dnes i bez banky a podobných institucí. Takové možnosti nabízí koncept decentralizovaných financí, který s kryptoměnami úzce souvisí a je založen na takzvaných chytrých smlouvách. Nesou s sebou ale určitá rizika.  

„Chytrý kontrakt – to slovo ‚chytrý‘ může být trochu matoucí – má v sobě inherentní riziko toho, že je špatně napsán. A že ho někdo zlomí, hackne, využije díry v tom kontraktu a vaše prostředky z toho dostane,“ varuje ekonom.

Banky a jiné instituce v takovém scénáři nahrazuje blockchain, tedy technologie, která slouží jako veřejně přístupná databáze všech transakcí. Právě absence důvěryhodné instituce jako prostředníka ale může veřejnost od aktivního použití kryptoměn odradit.

Čtěte také

Divoký trh kryptoměn regulaci potřebuje. Skandál kolem padlé FTX to jenom urychlí, míní odborník na kryptoměny Křeček

„Lidé často nějakého toho prostředníka chtějí, protože sami nemají expertízu nebo čas,“ potvrzuje prorektor. 

Snahu o regulaci kryptoměn popisuje jako „boj s větrnými mlýny“. Obtížně regulovatelný sektor se stále inovuje a technicky vyvíjí. A navíc je plný finančních očekávání.

„Nemalá část lidí za kryptoměnami prostě přichází za zisky. A to se všemi výhodami, nevýhodami i riziky,“ říká ekonom Krištoufek a dodává:

„Není asi náhodou, že když začínáme investovat, nebo chceme investovat ve své bance, tak procházíme screeningem, jestli jsme dostatečně kvalifikovanými investory nebo něco podobného. A asi to není úplná hloupost. Takže určitě opatrně”.

Nakolik se bitcoiny běžně používají? Jak český stát přistupuje k technologiím a proč bitcoin často provází předpojatost? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.