Českou vědu trápí kult průměrnosti. Oslabit to jde jen zahraniční konkurencí, míní prorektor UK Krištoufek

Připomíná, že je také hodnoceno stále větší množství vysokých škol. „Takže vlastně stoupáme na žebříčku výš. Globální vysoké školství je víc konkurenční, máme tu nové hráče.“ 

Čtěte také

Na vysoké školy chodí příliš staří studenti. I proto navrhuji zrušení deváté třídy a prodloužení povinné školní docházky, říká ministr školství

„Čína a Spojené arabské emiráty velmi investují do svých univerzit a pak se dostávají do žebříčků velmi vysoko. Nominálně to může vypadat, že stagnujeme, ale prakticky vlastně stoupáme. Univerzita Karlova je v tomto žebříčku nejlepší univerzitou z nových zemí Evropské unie, což není úplně špatný výsledek,“ hodnotí.

Způsoby, jak dále vylepšit renomé Univerzity Karlovy, ale samozřejmě existují. „Pomohla by nám změna mentality: občas nám stačí být nejlepší v Česku, ale to nestačí,“ jmenuje jeden z nich. Další problém, který se ale netýká jen naší země, je schopnost přitáhnout vědce ze zahraničí.

„První věc je mzdová konkurence, druhá je až příliš striktní přístup k vízům, což pociťujeme jak na úrovni studentů, tak i výzkumníků, výzkumnic a dalších akademických pracovníků,“ specifikuje.

Čtěte také

Rektor Zima: České vysoké školství za 15 let hodně vyrostlo. Ukazují to prestižní mezinárodní srovnání

„Naše vízová politika je mnohem striktnější než například v Polsku, takže máme mnoho případů, kdy se výzkumníci rozhodovali mezi námi a Polskem, a vybrali druhou možnost, protože vízová politika byla otevřenější.“ 

Kult průměrnosti

To, že v české vědě chybí také chuť riskovat, profesor uznává. „Větší riskování ve vědě i výzkumu je určitě nutné, ale musí být postaveno na tom, že je opravdu vybudována základna,“ argumentuje Krištoufek.

„Jako Univerzita Karlova se snažíme podporovat i víc rizikové vědecké projekty. Ty dávají smysl dlouhodobě, ale také je nemůže dělat každý.“ upozorňuje. 

Podle prorektora je bolestí českého systému obrovská fragmentace. „V podstatě všichni dělají všechno, a tím pádem je pak těžké zaměřit se na vybudovanou kvalitu, na které pak můžete stavět právě rizikové projekty,“ zamýšlí se.

Čtěte také

Peněz na vědu stát dává dost. Problém je s jejich distribucí, shodují se ministryně Langšádlová a šéfka AV ČR Zažímalová

Takzvaný kult průměrnosti, který trápí českou vědu, lze oslabit náborem osobností ze zahraničí. „Na to nemáme masově, ale postupujeme krok po krůčku. Pokud tito lidé nevyhoří hned na začátku nárazem na celý český školský systém, přinesou čerstvý vítr a čerstvé myšlenky a postupně věci u nás mění,“ chválí přínos zahraničních akademiků Ladislav Krištoufek.

Jak hodnotí českou akademickou obec v oblasti vědeckých časopisů? A co říká na události kolem volby posledního ministra pro vědu a výzkum? Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.