Peněz na vědu stát dává dost. Problém je s jejich distribucí, shodují se ministryně Langšádlová a šéfka AV ČR Zažímalová

„Vždy by mohlo být ještě víc peněz, ale s ohledem na situaci, ve kterém jsme, děláme maximum možného,“ uvádí v Pro a Proti ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová z TOP 09.

Čtěte také

V Americe se dobře žije těm, kteří jsou zdraví a bohatí. Když přijde komplikace, už je to problém, popisuje česká vědkyně Kudová

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová varuje, že současný rozpočet povede ke stagnaci české vědy. „Navýšení o 200 milionů na energie, zaplať pánbůh za něj, ale pokryje jen 40 procent nárůstů cen elektrické energie a plynu.“

„Něco málo ušetříme na nákupu přístrojů, něco na stavebních investicích, ale to jsme pořád na 65 procentech nárůstů energií. Zbytek holt budeme muset řešit na úrovni ústavů všemi možnými úsporami,“ dodává předsedkyně.

Politička ale upozorňuje, že v roce 2021 byly výdaje na energie v AV ČR přes jedno procento z rozpočtu. „Po zastropování jsme stále asi jen na třech procentech celkového objemu rozpočtu instituce. Ta je navíc suverénním subjektem, proto se musí rozhodnout, jak a co bude podporovat.“

Máme spoustu velmi drahých a energeticky náročných zařízení, která prostě nemůžeme vypnout.
Eva Zažímalová

„Celkově se rozpočet Akademie věd mezi lety 2012 a 2022 zvýšil o 50 procent. Jen mezi lety 2018 a 2022 se zvýšila podpora ze čtyř miliard na pět a půl. Nemůžeme tedy koukat jen na odhady pro příští rok,“ vyzývá Langšádlová.

„Rozpočet AV ČR je ale velmi strukturovaný a je velmi obtížné realokovat zisky jednoho ústavu do dalších,“ vysvětluje Zažímalová. „Jsme tak ve velmi, velmi obtížné situaci, máme spoustu velmi drahých a energeticky náročných zařízení, která prostě nemůžeme vypnout. Tím, že budeme méně topit, získáme jen drobné.“

S Evropskou komisí a OECD budeme snažit dělat vyhodnocení efektivity vynakládaných prostředků na aplikovaný výzkum.
Helena Langšádlová

Ministryně upozorňuje, že v akademii během deseti let přibylo víc než 30 procent pracovníků. „To je samozřejmě rozhodnutí instituce, ale i to ovlivňuje celkově dnešní ekonomickou situaci.“

„Ten nárůst lidí je v drtivé většině spojen s tím, že jsou najímáni na granty a to statistické tabulky nerozlišují,“ oponuje Zažímalová. „Kmenových zaměstnanců máme v zásadě pořád stejně.“

Čtěte také

Aplikace, která dokáže odhalit Parkinsona? Do deseti let by ji mohl mít v telefonu každý

Podle předsedkyně situace české vědy ve srovnání zvláště s východem Evropy není špatná. „Nemáme právo si stěžovat, ale jak už jsem mnohokrát řekla, u nás není problém celková výše prostředků vydaných na výzkum a inovace, ale problém je s jejich distribucí a rozdělením,“ kritizuje Eva Zažímalová.

„Peníze na vědu a výzkum opravdu tečou do 15 kapitol státního rozpočtu. V tuto chvíli se s Evropskou komisí a OECD budeme snažit dělat vyhodnocení efektivity vynakládaných prostředků na aplikovaný výzkum. Jedna věc je objem peněz, druhá jestli je dokážeme efektivně využívat na to, co společnost potřebuje,“ uznává Helena Langšádlová (TOP 09).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.