Současné ceny energií nejsou vysoké. Naopak by měly být ještě vyšší, upozorňuje architekt Borák

7. září 2022

Ruskou odvetou na evropské sankce jsou přiškrcené dodávky plynu a energií. Výhodu tak mají ty obce, které se připravovaly. „Přitom jsme při našich projektech naráželi – a narážíme – na úplně zbytečné komplikace, které plynou jednak z energetického monopolu distributorů a výrobců elektřiny a s tím související legislativu,“ říká architekt Dalibor Borák (kandiduje jako nezávislý na kandidátce ČSSD), který se dlouhodobě věnuje tématu rekonstrukce obecních budov.

„Narážím tím na téměř nemožnost udělat komunitní nebo komunální energetické sítě a také na velice vysokou setrvačnost ve stavebnictví, a to proti řešení, která nejsou přímo vynucena.“

Čtěte také

A dodává: „Naprosto ale nesouhlasím s tím, že jsou současné ceny energií vysoké. Jsou totiž naprosto správně a budou ještě vyšší. Protože budeme muset v budoucnu započítat také externality, které souvisí s odstraněním následků pořizování energií, které dosud nebyly v cenách energie započítány. A proto vlastně nedávalo ekonomický smysl se tím zabývat na všech úrovních, v každé domácnosti či obci.“

Současné ceny jsou tak podle Boráka „konečně trochu reálné v tom smyslu, jak by měly být stanoveny v souvislosti s náklady na odstraňování důsledků, které výrobou, přeměnou energií, ve skutečnosti existují. To zatím nikdy nebylo započítáváno do tržních cen“.

Borák předpokládá, že do budoucna nemůžeme počítat s tím, že by ceny klesaly a spíše je potřeba dělat dlouhodobá opatření. „Ale opravdu dlouhodobá a je moc prima a pro budoucnost potřebné, že se stalo to, co se stalo, protože ještě máme trochu času,“ dodává.

Když snížíte energetické nároky

Bývalý starosta Říčan Vladimír Kořen přiznává, že jsou obce, kde energetika a energetická náročnost či udržitelnost dřív jako by na obcích nikoho moc nezajímala.

„Obec asi nepřijímala rozhodnutí z hlediska energetické soběstačnosti celé obce, nebo že by přemýšlela o zdrojích a distribuci. Byl tady ale případ obce Kněžice, která se rozhodla, že bude energeticky nezávislá a začali tam skládat nejrůznější projekty tak, aby docílili distribuce tepla a elektřiny pro svou obec tak, aby byli nezávislí, ale to byly spíš výjimky.“

Hosté:
Marie Zezůlková, ředitelka odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR
Vladimír Kořen, bývalý starosta Říčan
Jaroslav Klusák, ze Sdružení energetických manažerů měst a obcí
Dalibor Borák, architekt
Laura Otýpková, Frank Bold

„Mnoho obcí řešilo jednotlivé stavby a mělo přehled o jejich energetické náročnosti a dotační tituly Státního fondu pro životní prostředí jsou nastaveny tak, že pokud chtěl starosta opravit fasádu nějaké budovy, tak byl vlastně dotlačen, aby zateplil, vyměnil okna a střechy. A myslím si, že to starostové napříč republikou nebo radnice hojně využívali. Nejen v Říčanech jsme takto opravili kulturní dům, sportovní halu, školku.“

„U dotačního titulu se ukázalo, jak je velmi prozřetelný – když totiž snížíte energetické nároky, nemusíte řešit, jestli tu energii budete dodávat například z plynového kotle nebo ze solárů na střeše.“

„A teď, když vzrostly ceny několikanásobně, ukazuje se, že je návratnost těchto investic poměrně dost rychlá. A nejcennější na tom je ta svoboda. Nezávislost na tom, že nemusíme řešit nějaké vazby s nadnárodními společnostmi nebo vztahy se systémy, které jsou nedemokratické a vyvolávají války,“ uzavírá Kořen.

Celé Téma dne najdete v audiozáznamu, ptá se Jan Bumba.

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.