Novinářka Khazalová: Chceme-li zajišťovat dostupné bydlení, nemusíme za každou cenu stavět. Stále je velký prostor pro práci s bytovými fondy obcí

7. září 2022

Blíží se komunální volby a obce se jako v každém volebním programu snaží vyřešit problém s bydlením. Lidé se ale podle politologa Miloše Gregora z Masarykovy univerzity v Brně zajímají o krátkodobý horizont své budoucnosti, a to především v souvislosti s vysokými cenami energií a rostoucí inflací. Přesto je bydlení téma, které občany Česka provází neustále. Otázkou tedy je, zdali mohou města svým obyvatelům s bydlením pomoci a co brání tomu, aby byl dostatek dostupných bytů.

Téma bydlení se v letošních komunálních volbách objevuje méně než v předešlých letech. Důvodem je současná situace, kdy se řeší především energie. Podle Gregora může být příčinou i kandidatura v koalici.

Čtěte také

„Některé z hlavních politických sil kandidují v koalici, to znamená, že mezi nimi neprobíhá taková řevnivost. Těch hlavních soupeřů je ve městech tedy méně, než bývalo, a díky tomu je i méně třecích ploch, na kterých se odehrává souboj,“ vysvětluje Gregor.

Do volebních programů se dostává i téma sociálního bydlení, tedy bydlení určené pro rodiny či jednotlivce v nouzi. Otázkou zůstává, jak uvádí Gregor, jaká témata budou následně reflektována v debatách zhruba dva týdny před volbami, kdy se jedná o nejvíce rozhodující dny z hlediska voličských preferencí.

Téma bydlení a výstavby nových bytů je v politickém životě problematické i z toho důvodu, že volební cyklus je čtyřletý.
Miloš Gregor

Kandidáti však ohledně bydlení poskytují voličům pouze obecná prohlášení a neříkají jim, jakým způsobem toto téma chtějí v praxi řešit. Na druhou stranu plány ohledně zajišťování bydlení jsou dlouhodobé a krátké čtyřleté volební období může rozjetý program narušit.

„Téma bydlení a výstavby nových bytů je v politickém životě problematické i z toho důvodu, že volební cyklus je čtyřletý. Pokud chce tedy někdo stavět dům nebo řešit výstavbu bytového domu či koupi bytů, tak to jsou zpravidla projekty na několik let dopředu a za čtyři roky se nedá takový proces stihnout. Politici si toho jsou však vědomi,“ říká Gregor.

Zákon o obcích funguje jen na papíře

Obce mají podle zákona povinnost uspokojovat potřeby svých občanů v oblasti bydlení, podle Jana Snopka, nového předsedy Platformy pro sociální bydlení, existuje tento zákon víceméně na papíře, protože v praxi to vypadá jinak.

Čtěte také

„Ono to je problematické, protože ta povinnost, jak je stanovena v zákoně o obcích, je formulována velice vágně. Pouze se tam říká, že obec má povinnost uspokojovat potřeby svých občanů v různých oblastech včetně oblasti bydlení, ale vlastně to není nějak rozvedeno dál a není to nijak vymahatelné,“ uvádí Snopek.

Každá obec tak se zákonem naložila podle svého. Některé se chovaly více zodpovědně a některé méně. Existují i takové, které dokonce nemají žádný bytový fond.

Výstavba bytů vázne v územních plánech

Problém s bydlením je podle architekta a urbanisty Petera Bednára v územních plánech. Není to však jediná věc, která komplikuje výstavbu nových bytových domů.

„Územní plán je jenom jedna část toho, proč to nejde. Další jsou stavební normy, které neumožňují postavit levnou budovu. Například i ubytovna u nás musí mít stejné nároky na parkování jako čtyřhvězdičkový hotel. Parkovací normy tak strašně prodražují výstavbu, že se nedá postavit jiný než současný typ bytu. Sociální bydlení je skvělý cíl, ale bohužel na to by se musely změnit nejenom ty plány, ale zároveň i stavební normy, které jim zatím nepřejí,“ vysvětluje situaci Bednár.

Pořád je ještě velký prostor pracovat s bytovými fondy, které obce mají.
Gaby Khazalová

Ministerstvo práce a sociálních věcí se shoduje na tom, že poskytování nájemního bydlení je jedním z nejefektivnějších nástrojů sociální politiky každé obce. Výstavby, jak uvedl Bednár, jsou ale komplikované. Gaby Khazalová, novinářka a zástupkyně šéfredaktora Deníku Referendum je však toho názoru, že masivní stavění není nutným řešením.

„Přiznám se, že jsem obecně skeptická k názoru, že se za každou cenu musí stavět chceme-li zajišťovat dostupné bydlení. Samozřejmě neříkám, že nemáme stavět vůbec, to by byl nesmysl. Na druhou stranu si myslím, že je pořád ještě velký prostor pracovat s bytovými fondy, které obce mají a případně se bavit o tom, jak je rozšiřovat z bytů, které už existují a stojí,“ říká Khazalová.

Města a obce se významnými pronajímateli ještě dlouho nestanou

S největší pravděpodobností se ani v nejbližších letech většina českých měst nedostane na úroveň velkých pronajímatelů bytů. Jak uvádí Bednár, důvody, proč tomu tak je, můžeme hledat u jiných měst.

„Za našich životů se toho asi nedočkáme. Města typu Vídeň, Curych a Stockholm, která mají velký podíl sociálních a družstevních bytů, se tímto zabývají 60 let a déle. To znamená, že Praha nebo Brno nebo jakékoliv jiné město, které s tím začíná teď, uvidí výsledky možná za dalších 50 let. Je důležité říct, že i ta města, která patří ke špici se sociálním bydlením, tak tam tvoří jenom zhruba třetinu celkového bytového fondu,“ míní.

Jsou problémem regulace?

Hlavním problémem v rámci poskytování bydlení je podle Bednára to, jak je v Česku nastavená regulace, především tedy stavební řízení. Tomu oponuje Khazalová, která uznává, že stavební řízení není v ČR zcela ideální, přesto by ale krizi bydlení řešila jinak.

„Pokud se tvrdí, že musíme zrychlit stavební řízení, často se tak děje na úkor participace občanů, připomínkování, zapojení občanské společnosti a abychom vyřešili to, že nájmy a ceny bytů jsou nedostupné, tak s tím bych nesouhlasila,“ říká.

Hosté:
Miloš Gregor, politolog, který působí na Masarykově univerzitě v Brně
Gaby Khazalová, reportérka Deníku Referendum a držitelka Evropské novinářské ceny za projekt Města v pronájmu
Peter Bednár, architekt a urbanista působící v kanceláři Jakub Cigler Architekti
Jan Snopek, poradce pro oblast bydlení radního hl. města Prahy a předseda Platformy pro sociální bydlení
 

Podle Khazalové argument, že pokud se zjednoduší stavební řízení, tak se postaví více bytů a jejich cena půjde dolů, už několik posledních let v Evropě nefunguje.

„Myslím si, že nestačí podporovat to, aby se hodně stavělo, ale důležité je, co se staví a také nějakým způsobem regulovat využití bytů pro investiční účely,“ dodává Snopek.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , Karolína Kašparová , vkry
Spustit audio