Volíme si autokraty a přicházíme o demokracii, tím klesá svoboda i životní úroveň, varuje Matesová
Silní lídři, velká ega, impulzivní kroky. Styl vládnutí se nezpochybnitelně mění. Lídři v novém režimu testují hranice moci a obcházejí zavedená pravidla. „Je to přístup silných mužů v moderním balení. Vlna omezování demokracie směrem k autokraciím je momentálně hodně vysoko,“ všímá si v pořadu Osobnost Plus ekonomka Jana Matesová, která Česko řadu let zastupovala u Světové banky.
„Ve Švédsku mají projekt Variace demokracie, v němž měří, jak je v různých zemích hluboká demokracie a jaké má podoby. Momentálně podle nich 70 procent populace na světě žije v autokraciích a totalitách, zatímco na přelomu tisíciletí to bylo jenom něco málo přes 50 procent,“ upozorňuje Matesová a pokračuje:
„Autokratizace má zároveň jinou podobu, než třeba v 50. letech, kdy proběhla vlna vojenských převratů. Teď jsou to lidé, kteří vzejdou z demokratických voleb a postupně začnou osekávat demokracii.“
Čtěte také
Moc takových lídrů je podmíněna hlavně ekonomickou silou jejich země a vlastnictvím zbraní hromadného ničení. Mezi nejvýraznější představitele tohoto trendu v současnosti patří americký prezident Donald Trump, jeho ruský protějšek Vladimir Putin, posílil také čínský prezident Si Ťin-pching.
Trend je patrný i v Evropě – nejvíce na příkladu Maďarska či Slovenska.
„Maďarsko už je možná dneska opravdu za hranou. Už to není demokracie, ale skutečně autokracie, byť tam mají formálně volby – uvidíme, jestli z nich dokáže vzejít více demokratický systém. Jisté to není,“ obává se Matesová.
„Příklad Slovenska nás velmi nahlas varuje před důsledky kroků, které tam udělali. Není to jenom omezení svobody a možnosti mít život ve svých rukou, ale je to i otázka životní úrovně.“
Lákadla demokratických vlád
Autokracie jsou přirozeně spojené s jistou mírou perzekuce. Na osobní úrovni se jedná o zatýkání, snižování společenského statusu nebo emigrace oponentů. Zároveň klesá životní úroveň, protože ekonomika je podřízena ideologii představitelů moci.
Čtěte také
„Liberální demokracie je těžký systém, protože vyžaduje od lidí, aby kromě toho, že mají svobodu, nesli odpovědnost za své činy,“ uznává ekonomka. „Nicméně je to systém, který ze všech systémů, co kdy lidstvo zažilo, dává největší části obyvatel jednak svobodu rozhodovat o svých životech, jak chtějí, a jednak vysokou životní úroveň.“
K jejímu udržení přispívají instituce, zákony, zvyky anebo poradní orgány. V České republice plnila jednu z těchto funkcí Národní ekonomická rada vlády, kterou vláda na začátku února zrušila, a především ji zastává zákonem zřízená Národní rozpočtová rada.
„Národní rozpočtová rada je jedna z naprosto základních institucí demokratického státu a v současnosti ji mají všechny vyspělé země,“ poukazuje Matesová. „Každá demokratická vláda v každé zemi stojí před obrovským lákadlem rozhazovat veřejné peníze ve prospěch svých voličských skupin anebo svých zájmových skupin v pozadí. Musí být někdo, kdo kontroluje, aby to nebylo na úkor budoucích generací a ekonomiky.“
Čtěte také
Právě proto je podle Matesové zachování rozpočtové rady, navzdory úvahám premiéra Andreje Babiše (ANO) o její nepotřebnosti, v zájmu nejen legislativy, ale hlavně občanů, kteří by ji měli bránit.
Zároveň upozorňuje, že tato rada je sice malá, zato se skládá z renomovaných odborníků přinášejících validní výsledky. Její funkce je proto podle ní nenahraditelná.
Jaká pravidla nesmí být porušena, aby nedošlo k oslabení demokracie? Jak se nárůst autoritářství projevuje v USA? A co způsobilo zvýšenou poptávku voličů po autokratických lídrech? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
