Psychiatr Cyril Höschl: Koronavirus opadne, ale duševní onemocnění po něm zůstanou

Na nebezpečí související právě s duševním stavem populace upozorňuje například studie českých psychiatrů. Ta začala vznikat už v roce 2017, kdy proběhl rozsáhlý sběr dat.

Čtěte také

Abychom nad covidem vyhráli, potřebujeme autoritu, které by lidé věřili, říká klinický psycholog Ptáček

„Předpokládalo se, že druhá vlna sběru dat začne za tři roky, to znamená na jaře 2020. Nikdo v té době netušil, že mezitím přijde tahle pandemie. Sběr začal v květnu, takže zaznamenal první důsledky pandemie na duševní zdraví,“ vysvětluje Höschl.

A výsledky tohoto sběru dat nejsou moc povzbudivé. „Výskyt lidí, kteří vykazovali aktuálně alespoň jednu duševní poruchu, vzrostl z původních něco přes dvaceti procent v roce 2017 na téměř třicet procent. A pokud jde o diagnózy, tak výskyt deprese a zrovna tak i riziko sebevraždy stouplo na trojnásobek,“ varuje psychiatr s tím, že stranou nezůstaly ani úzkostné poruchy. Jejich výskyt se zdvojnásobil.

Zasaženi jsou mladí dospělí, studenti, lidé, kteří byli nuceni si brát dovolenou, nezaměstnaní a lidé se základním vzděláním.
Cyril Höschl

„Kolegové v tom sběru pokračovali i na podzim. Už zpracovali výsledky z té podzimní vlny, takže nyní už můžeme říct, že skutečně dochází k dalšímu nárůstu ve stejných kategoriích. Nárůst je dokonce do určité míry disproporční – zasaženi jsou také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo byli nuceni si brát dovolenou v souvislosti s pandemií, nezaměstnaní a také lidé se základním vzděláním. Všechny tyto populační skupiny vykazují větší než padesátiprocentní přítomnost nějakého duševního onemocnění,“ popisuje Höschl výsledky studie, kterou se jeho kolegové chystají v nejbližší době publikovat.

První čísla ovšem už nyní ukazují na to, že české zdravotnictví bude muset zvýšit kapacity péče o duševně nemocné. „Což je úkol pro reformu péče o duševní zdraví, které nejen že by neměla být tímto ohrožena, ale měla by předvídat vývoj do budoucna – že koronavirus opadne, ale duševní onemocnění po něm zůstanou,“ konstatuje známý psychiatr.

Ponorková nemoc, alkohol a násilí

Ani další zjištění o chování Čechů během pandemie nejsou příliš pozitivní.

Čtěte také

Vytěsnit, popřít, strčit hlavu do písku. Sociální psycholog objasňuje reakce lidí ve druhé vlně epidemie

„Přesná a validní data, co se týče násilí, nemáme. Ale máme zprávy z linek pomoci, různých linek důvěry a linek krizových center a podobně. A tam se na jaře, mluvím tak o květnu a červnu, objevil obrovský nárůst volajících. A také se změnila ta převažující tematika volání o pomoc. Samozřejmě se objevovala opuštěnost, obavy starých lidí, ale také určité stížnosti vyvěrající z toho, čemu se lidově říká ponorková nemoc. A to implikuje domácí násilí,“ říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

Pití se přesunulo do toho domácího, neviditelného. Můžeme na něj usuzovat z toho, co se děje v rodinách, z volání o pomoc.
Cyril Höschl

S tím úzce souvisí také další fenomén, a tím je takzvané domácí pití. Spotřeba alkoholu v restauračních zařízeních v jarních měsících sice klesla prakticky na nulu. To ale neznamená, že by lidé přestali pít.

„Pití se přesunulo do toho domácího, neviditelného, které se daleko hůř mapuje. Můžeme na něj usuzovat z toho, co se děje v rodinách. A to prosakuje cestou volání o pomoc. A jednak se to objeví s poměrně velkým zpožděním v nárůstu onemocnění, která jsou alkoholem způsobena. Například cirhóza jater – na tu si budeme muset ještě tak půl roku až rok počkat, než se projeví,“ předpovídá Höschl.

Nakonec se adaptujeme

Přirozená lidská reakce na razantní životní změnu prochází několika fázemi.

Čtěte také

Psychiatr Honzák: Užívání je konec. Nezřízený blahobyt, který tady byl, vezme za své

„Nejdřív je počáteční zděšení, panika, hrůza, zoufalství. To se promění v jakousi odevzdanost, otupělost. A v poslední fázi dochází k určitému smíření a nastartování nové energie. Ta už často není tak mohutná a bouřlivá, ale za to je adaptivní. Nastolí se nějaký nový řád a nový způsob života,“ popisuje lidské chování Höschl a dodává:

„U této pandemie je to trošku nezvyklé v tom, že nejde o nic momentálního, jako je vichřice Kyrill, která nám shodí střechu. Ale jde o poměrně dlouhodobý stav, v němž světélko na konci tunelu není moc viditelné. Takže k tomu otupování, reakci a adaptaci dochází velmi pomalu a nejistě.“

Pomoct zvládnout celou situaci by nám podle známého psychiatra Cyrila Höschla měla také typická česká vlastnost – smysl pro humor za každé situace: „Je to rozhodně úlevné a je to jeden ze způsobů zvládání náročných životních situací.“

Poslechněte si celý rozhovor Patricie Polanské s jejími hosty. Společně probrali také nástrahy práce z domova, psychický teror na pracovišti, nebo to, jak lidé přehodnocují svůj postoj k životním hodnotám.