Jak poznat zdravý les? Připomíná chaos
České lesy procházejí zásadní proměnou. Po několika vlnách kůrovcových kalamit teď ekosystémy čelí nebývalému suchu, zvyšujícím se teplotám, nevyzpytatelnému počasí, takže dalším dopadům klimatických změn, které budou v nadcházejících letech stále sílit. A naše lesy – v řadě případů spíš plantáže – nejsou na tyto výzvy připravené.
Tradiční ekologická poučka praví, že zelená krajina neznamená automaticky krajinu plnou života. Vysoká biodiverzita živočichů totiž vyžaduje i vysokou biodiverzitu rostlin.
České lesy z tohoto hlediska připomínají často spíše biologické pouště.
Čtěte také
Do řádků vysázené smrky v na pohled uklizeném lese poskytují hmyzu a ptákům jen minimum stanovišť, na kterých by se jim mohlo dařit. Řadu plantáží navíc berou útokem invazní rostliny, například akát.
Zdravý a biologicky rozmanitý les spíš připomíná chaos. Stromy různého stáří, výšek a obvodu kmenů, mezi kterými najdete i usychající či už mrtvé stromy. Na zemi se pak povalují tlející kmeny.
Takový les je pro člověka sice hůře průchozí, a nevypadá na pohled tak spořádaně, ale pro přírodu představuje hotový ráj. Přitom při změně hospodaření z pasečného na výběrové takovýto zdravý les nadále zvládá poskytovat hospodářské funkce.
Celou Naturu Ondřeje Nováka najdete v audiozáznamu.
Související
-
Medvědům se do Česka nechce, vadí jim turistický ruch a zastavěná krajina
Když už se ale medvěd někde objeví, kromě stop a náhodných pozorování jeho činnost bohužel občas dokládají i škody, které cestou napáchá.
-
Kolik toho poškodí přemnožená zvěř, stát neví. Podle myslivců je problém nafouknutý
Zvěř spásá zejména mladé stromky, které lesníci sázejí na mýtinách a holinách po kůrovcové kalamitě. Podle myslivců je zvěř přemnožená jen někde a nejde o plošný problém.
-
Metropolitní plán povede k zastavění parků a zahrádkářských osad, varuje Arnika
Cílem Metropolitního plánu je urychlit developerskou výstavbu zejména na brownfieldech. Ale podle aktivistů plán až příliš rozváže developerům ruce.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
