Medvědům se do Česka nechce, vadí jim turistický ruch a zastavěná krajina
Vlci a rysi se do české přírody v posledních desítkách let sice opatrně, ale nezadržitelně vracejí. Svědčí o tom jak nálezy stop nebo snímky z fotopastí, tak častější srážky těchto zvířat s vozidly. Další zástupce velkých a dříve tradičních šelem medvěd hnědý se ale do Česka příliš nehrne.
Medvědi do Česka obvykle přecházejí ze Slovenska, kde žije více než tisíc jedinců, a jsou součástí velké karpatské populace. Po přechodu do Beskyd ale na českém území zpravidla příliš dlouho nevydrží a po čase se vracejí zpět.
Čtěte také
V minulém století dokonce ochranáři zaznamenali několik případů, kdy medvědi v Beskydech zimovali. Nyní ale žádné brlohy nenacházejí. Navzdory tomu se pravděpodobně tato zvířata na východě Moravy vyskytují, ale pohybují se spíše v odlehlých územích, do kterých nemíří tolik turistů a developerů.
Beskydy totiž v posledních letech prožívají velký boom turistického ruchu. V létě do nich míří bezpočet turistů, výletníků a cyklistů, v zimě zase místní zasněžené kopce lákají lyžaře.
V zalesněných údolích jako houby po dešti rostou chaty, chalupy, penziony i apartmánové komplexy. Beskydami také vedou frekventované silnice na Slovensko. Louky pak často zabírají ohrady pro ovce a další domestikovaná zvířata. Cestu mezi ploty, ohradami a svodidly občas stěží najde i výletník, natož plachá šelma.
Pro plaché medvědy jsou dvorky, zahrady a sjezdovky v Beskydech skoro neprůchozí.
Poněkud drzejší vlci jsou sice občas vidět i u lidských obydlí a ochranáři dokonce loni zaznamenali, že v Beskydech vyvedli vlčata. Pro plaché medvědy jsou však dvorky, zahrady a sjezdovky skoro neprůchozí.
Ochranáři z CHKO Beskydy momentálně nemají důkazy o tom, že by nějaký medvěd v těchto horách zimoval. Občas se jim ale podaří narazit na stopy, jejichž otisky jsou uschované na Správě CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm.
„Čeští“ medvědi jsou obvykle menší, dosahují hmotnosti asi 150 kilogramů. Ochranáři uschovávají pro srovnání stopu medvěda ze Slovenska, který vážil přes 300 kilogramů. Už jeho stopa na pohled budí opravdu respekt.
Spíš stopy a škody než sekání s medvědem
Ačkoliv se čas od času objevují zprávy o tom, že na různých místech Česka byl spatřen medvěd, málokdy se zprávy potvrdí. Zmiňme třeba loňský případ údajného pozorování medvěda na Staroboleslavsku. Začátkem letošního roku bylo zase hlášeno pozorování u Mělníka. Ani v jednom případě se výskyt nepotvrdil, ale podobné zprávy vždy vyvolají mezi obyvateli strach.
Čtěte také
Přestože loni došlo na Slovensku k tragické události, kdy medvěd usmrtil člověka, šlo o první takový případ po sto letech a napadení člověka medvědem je jinak ve střední Evropě extrémně vzácné.
Když už se ale medvěd někde objeví, kromě stop a náhodných pozorování jeho činnost bohužel občas dokládají i škody, které cestou napáchá. Šelmy pronikají třeba do ohrad, kde zabíjejí domácí zvířata, anebo se dobývají do včelích úlů či popelnic.
Při vycházkách lokalitami, ve kterých se medvědi vyskytují, bychom o sobě proto měli dávat vědět, aby šelmy dostaly příležitost se nám včas vyhnout.
Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.
Související
-
Vlci raději loví divokou zvěř, než drancují chovy. Dokládá to studie z Mongolska
Výzkum jídelníčku vlků v severním Mongolsku ukázal, že když můžou, uloví si raději volně žijící zvířata, než by ohrožovali stáda ovcí či skotu.
-
Vlci, rysi a medvědi se vrací do české krajiny. Jak se jim daří a kde se pohybují?
Léto je čas, kdy po českých lesích kromě turistů běhají i mláďata našich velkých šelem. Vydejte se s redaktorem Ondřejem Ševčíkem do divočiny za vlky, rysy nebo medvědy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
