Kolik toho poškodí přemnožená zvěř, stát neví. Podle myslivců je problém nafouknutý
Zvýšené stavy srnek, jelenů nebo divokých prasat působí nemalé škody na lesních a zemědělských plochách. Zvěř spásá zejména mladé stromky, které lesníci sázejí na mýtinách nebo holinách po kůrovcové kalamitě. Podle myslivců je ale zvěř přemnožená jen v některých lokalitách a nejde o plošný problém. Snižování stavů spárkaté zvěře přitom mají ve většině honiteb na starosti právě myslivci, jejichž řady ale od 90. let výrazně prořídly a nábor nových členů jde pomalu.
V posledních letech se pravidelně objevovaly zprávy o tom, že zvěř působí na porostech nedozírné škody. Podle myslivců jsou ale tyto údaje přehnané a zvýšené stavy se týkají jen vybraných lokalit, zejména severozápadních Čech a severovýchodní Moravy, takže nejde o celostátní problém.
Čtěte také
Stát ovšem nemá souhrnná data o tom, jak velké škody zvěř v lesích a na polích páchá. Celostátní jednotná statistika o škodách a vyplacených náhradách tak chybí.
Snadnější řešení problémů s přemnoženou zvěří slibovala novela mysliveckého zákona, kterou loni projednávala sněmovna. Změnu pravidel podporovaly ekologické organizace jako Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická nebo Český svaz ochránců přírody.
Novela měla zajistit, aby majitelé pozemků měli větší vliv na myslivecké hospodaření a zároveň aby se lov odvíjel od míry poškození ekosystémů. K novele se během projednávání nakonec připojilo přes 70 přílepků a proti ní byli nakonec jak myslivci, tak i ministerstvo zemědělství. K novému projednání novely by mělo dojít příští rok.
Tématu se věnuje Natura Ondřeje Nováka, poslechněte si ji.
Související
-
Po stopách šumavských lesních duchů. Když los nechce, tak ho nespatříte
Losi byli v Česku vyhubeni. Po druhé světové válce se ale opatrně vracet z Polska a v šumavských hvozdech úspěšně vydrželi až dodnes.
-
Národní park Křivoklátsko má vzniknout už příští rok. Místní ho nechtějí, bojí se turistů
„Národní park víc přírodu neochrání. Proč vytvářet další instituci, která spolkne spoustu peněz, abychom chránili, co už chráněné je?“ říká starostka Křivoklátu Vokounová.
-
Proti „betonování“ oppida Závist vznikla petice. Beton připomíná vyspělost Keltů, brání plán Pleskot
Milovníci keltské kultury, vyznavači pohanství a místní obyvatelé protestují proti výstavbě rozhledny a železobetonových desek, které mají znázorňovat půdorysy staveb.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
