Metropolitní plán povede k zastavění parků a zahrádkářských osad, varuje Arnika

Pražská výstavba se dnes řídí územním plánem z roku 1999, jehož platnost ale letos končí. Příští rok by ho proto měl nahradit takzvaný Metropolitní plán, který připravuje Institut plánování a rozvoje. Cílem je zabránit rozrůstání města do krajiny a umožnit výstavbu na dnes nevyužívaných plochách.

Čtěte také

Jak bude Praha v budoucnu vypadat? CAMP letos představí Metropolitní plán i podobu Vltavské filharmonie

Jenže do lokalit určených k zástavbě podle Arniky spadnou i zahrádkářské kolonie, které přitom už dnes čelí tlakům ze strany developerů. Těch je v Praze 150 a některé mají i takřka stoletou tradici. V minulosti vznikaly na okraji města, ale jak se metropole v průběhu času rozrůstala, zahrádky obklopila zástavba. A staly se z nich lukrativní plochu pro developerskou zástavbu.

Metropolitní plán pojímá zahrádky jako nestavební plochy v zastavěném území. To podle Arniky znamená, že zahrádky přijdou o stávající ochranu.

Může se stát, že obecný popis charakteru lokality umožní v parku stavět. Třeba v parku, kde se už nachází rekreační zařízení nebo hospoda.
Anna Vinklárková

Metropolitní plán totiž nahradí dosavadní územní plánování, a jakmile vstoupí v účinnost, tak oblasti dnešní městské zeleně už budou regulována jen prostřednictvím takzvaných lokalit.

„Může se stát, že obecný popis charakteru lokality umožní v parku stavět. Typicky třeba v parku, kde se už nachází rekreační zařízení nebo hospoda. A charakter je popsaný tak, jak je současný stav, takže to umožní tam stavět něco dalšího. Takto je ale ohrožená většina parků,“ říká Anna Vinklárková z Arniky.

Hlaváček klidní obavy

Metropolitní plán čelí kritice už od roku 2018, kdy Institut plánování a rozvoje zveřejnil první připravovanou verzi. V plánu mezitím došlo k řadě změn a úprav, ale klíčové problémy podle aktivistů zůstávají.

Čtěte také

Nový pražský Metropolitní plán nechrání zeleň a neřeší dopravu, kritizuje spolek Arnika

Metropolitní plán totiž spolu se zrychlením stavebního řízení, což samo o sobě ekologové nekritizují, rozvolňuje pravidla pro využití území ve městě. V západních metropolích je přitom trend přesně opačný a města se snaží rozvoj silně regulovat.

Magistrát ale kritiku odmítá a Metropolitní plán hájí. Podle prvního náměstka primátora Petra Hlaváčka (Spojené síly pro Prahu) jsou obavy z chystaného plánu přehnané a neopodstatněné.

Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka jsou obavy z chystaného plánu přehnané a neopodstatněné.

V případě parků a kolonií prý aktuální verze plánu počítá s tím, že půjde o území, které nebude možné zastavět. Cílem je naopak zahustit stávající zástavbu a umožnit rychlejší rozvoj nevyužitých ploch uvnitř města, aby se Praha nerozrůstala dál do okolní krajiny.

Podobu Metropolitního plánu bude veřejnost moci připomínkovat od dubna. V účinnost má vstoupit příští rok.

Bude se stavět na koupališti Džbán?

Pražská městská zeleň čelí neustálým snahám o její zastavění dlouhodobě, a to i bez Metropolitního plánu. Nedostupnost bydlení a zároveň raketově rostoucí ceny nemovitostí ochraně parků či rekreačních oblastí také rozhodně nepřidávají.

Problémem je zajetá praxe, kdy developer koupí pozemek, který podle územního plánu není určen k zastavění, a následně se snaží prosadit změnu územního plánu, aby mohl na lokalitě začít stavět.

Čtěte také

Praha 6 a místní obyvatelé se postavili proti plánované výstavbě bytových domů u koupaliště Džbán

Příkladem z poslední doby je třeba přírodní koupaliště Džbán na Praze 6. Majitel pozemku, firma Molepo, se dlouhodobě snaží prosadit změnu územního plánu tak, aby zde mohl vzniknout developerský projekt. Proti tomu vznikla petice, kterou podepsalo už přes 11 tisíc lidí.

Pozemky kolem Džbánu dostaly do soukromých rukou na konci roku 2012. Firma Molepo je registrovaná na Maltě a figuruje i v kauze Panama Papers. Poprvé se neúspěšně pokusila o změnu územního plánu v roce 2013, podruhé pak v roce 2019. Loni Molepo oznámila, že se jí bez změny územního plánu a následné výstavby nevyplatí opravovat zchátralé budovy na koupališti. Jednání s městem o odkupu části pozemků navíc nedospěla do zdárného konce a letos firma celý areál uzavřela.

Podle náměstka Hlaváčka ale není pravděpodobné, že by se změnu podařilo prosadit.

Firma tak podle některých zastupitelů a iniciátorů petice Nechte Šárku dýchat prostřednictvím uzavření koupaliště vydírá město, aby povolilo změnu územního plánu a umožnilo tak výstavbu. Deník Právo mezitím přišel s informací, že Molepo spoluvlastní čtveřice Čechů, mezi nimiž je i politik ODS Vladimír Schmalz. Ten v rozhovoru s Ludmilou Křesťanovou ze stanice Českého rozhlasu Regina označil vydírání a údajné plány na zničení lokality za lež.

Čtěte také

Developer skoupil pozemky a chce v Hrdějovicích vybudovat logistické centrum. Místní protestují

Změnu územního plánu odmítla Rada hlavního města a podle Hlaváčka tak šance na změnu dosavadního územního plánu pro firmu prakticky končí. Ovšem Molepo dostane ještě jednu příležitost změnit možnost zastavění lokality Džbán dostane, a to v rámci Metropolitního plánu.

Podle Hlaváčka ale není pravděpodobné, že by se změnu podařilo prosadit. „Moje predikce je, že pořizovatel, což není samosprávní orgán, ale Odbor územního rozvoje, v případě, že by v tomto území došlo k žádosti o zástavbu, to zamítne s odkazem na proběhlá jednání,“ říká Hlaváček.

Poslechněte si celý pořad, připravil ho Ondřej Novák.