Ať družstva staví byty. Budou našimi spojenci v boji proti byrokratické mastodoncii, věří developer
Do stavby bytů by se mohly pustit družstva, spolky a obce. Navrhuje to novela, se kterou přišla ČSSD. Podle ní by změna vedla k levnějšímu a dostupnějšímu bydlení. Developeři ale namítají, že by zákon jen pokřivil trh a ceny bytů by nakonec stouply.
„Už ve čtyři roky staré koncepci bytové politiky i v programovém prohlášení vlády tento nápad naleznete,“ připomíná v pořadu Pro a proti autor novely Ivan Přikryl (ČSSD). „Chceme jen urychlit přijetí normy. Náš návrh je funkční, protože je do jisté míry okopírován ze zahraničích zkušeností.“
Novela má pomoci těm obcím, které například vlastní pozemky, ale nemohou si dovolit developerské projekty. Nově by obec mohla pozemek vložit do veřejně prospěšné společnosti a hypotéku by si vzalo celé společenství. Obce by nad výstavbou měly kontrolu a členové spolku by byt spláceli formou nájemného.
Jde o to, že se sejde 20 nebo 30 lidí a můžou se ustanovit, hledat investora a pozemek. Ale nedělají to pro zisk. Developer zásadně musí mluvit o dosažení zisku a tak to má být. Není to žádný experiment, ale transformace zkušeností z moderního světa a pokus, ať tu šance pro naše občany je.
Ivan Přikryl (ČSSD)
„Jako k upřesňující právní normě proti ní nelze nic namítat,“ hodnotí ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek s tím, že novela rozšiřuje možnosti pro zakládání družstev.
Čtěte také
Přidává ale výtku: „Zákon směřuje pozornost nesprávným směrem a žádnou výraznou změnu na trhu nepřinese.“
Autor novely Přikryl uznává, že je třeba v první řadě odstranit všechny bariéry, které brání výstavbě. „Když se podíváte do Evropy, tak 11 procent všech bytů je v režimu, který navrhujeme. Nenamítám nic proti standardní výstavbě, ale toto je možnost pro, ty kteří nedosáhnou na výstavbu,“ zdůrazňuje.
Výstavbě bytů brání byrokracie
Developer Kadeřábek souhlasí, že pokud se najde družstvo, které je schopno pro sebe byty postavit, tak je pořídí levněji, než by je získalo na trhu. „Ale v českých poměrech to nemá šanci dosáhnout rozměru, který by pohnul trhem s byty a nasytil potřeby těch, kteří dnes na bydlení nedosáhnou,“ namítá.
Obce nemají tolik pozemků, aby je mohly na tyto účely dávat. Bude to jedna z možností. Ale nebude zásadně vstupovat do situace na trhu. Toho by naopak dosáhla rekodifikace stavebního práva, která se projednává. Ale tyto problémy by se měly řešit cílenou finanční podporou těch, kteří se na trhu nájemného ani vlastnického bydlení nemohou bydlení domoci.
Tomáš Kadeřábek
„Těšíme se, až se družstva budou snažit jako my, soukromí stavitelé, prorazit svůj záměr přes tu neuvěřitelnou mašinérii. Stanou se tak našimi spojenci v boji proti byrokratické mastodoncii. Ale pro trh s bydlením je to jen drobný doplněk, takže hovořit o revoluci nebude ani po implementaci tohoto zákona možné,“ tvrdí Tomáš Kadeřábek.
Naopak Ivan Přikryl (ČSSD), který novelu připravil, kritizuje, že se koncepce bytové politiky nemění. „Proto je společným cílem všech svazů a spolků narovnat vše tak, aby tato politika byla ve standardním a funkčním prostředí. A jestli postavíme 2 tisíce nebo 40 tisíc bytů, to už je trochu jiná věc.“
Co přesně novela navrhuje? Všechny argumenty obou stran, které zazněly v diskusi, si můžete pustit na záznamu. Moderuje Michael Rozsypal.
Související
-
Dlouhý: Od stavebního zákona dávám ruce pryč. Komora není ve vleku nějaké zájmové skupiny
O novém stavebním zákonu, na kterém se podílela i Hospodářská komora, se psalo jako o legislativě psané na zakázku hlavně developery. Prezident Vladimír Dlouhý to odmítá.
-
Že si stavební zákon psali pro sebe developeři? To je jen mediální nálepka, odpovídá Kasl
„Pokud se měl stavební zákon vyřešit v jednom volebním období, tak vlastními silami by to ministerstvo nedalo dohromady,“ míní předseda České komory architektů Jan Kasl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.