Pavilon na EXPO reprezentuje naši zemi skvěle, věří Soška. „Předražená hospoda,“ kritizuje Prouza

Podařila se letošní česká expozice na EXPO v japonské Osace?

Ondřej Soška: Já věřím, že se expozice povedla, protože se nám v Japonsku podařilo postavit nejvyšší a technologicky nejpokročilejší budovu čistě ze dřeva, z CLT panelů, bez ocelové nosné konstrukce. Umisťuje se ve výběrech prestižních mezinárodních architektonických magazínů.

Pavilon je navíc umístěn na skvělém místě, na promenádě u vodní fontány. Každý den ho vidí desítky tisíc návštěvníků, takže věřím, že se to povedlo.

Čtěte také

Velvyslanec: Česko je pro Japonce stabilní, perspektivní země. Náš pavilon na EXPO nikdo nepřehlédne

Máme od japonských návštěvníků z řad široké veřejnosti i významných hostů velmi dobrou zpětnou vazbu. Věřím tomu, že se to povedlo a že český národní pavilon naši zemi reprezentuje skvělým způsobem.

Tomáš Prouza: Ono hodně záleží na tom, jaké bylo zadání. Pokud bylo zadáním postavit předraženou hospodu s hezkou fasádou, tak to se bezpochyby povedlo. Ale pokud zadání mělo být ukazovat Česko jako moderní, úspěšnou zemi plnou chytrých vědců, zajímavých firem, tak jsme tu příležitost bohužel naprosto promarnili.

A na čem zakládáte svůj názor?

Prouza: Když srovnáte, jak třeba vypadaly expozice na předchozích přehlídkách – v Dubaji se vyprávěl příběh českých moderních technologií. Český vynález, který dokázal ze vzduchu zachycovat vodu a zavlažovat poušť, tam dokonce vyhrál hlavní cenu za nejlepší vynález.

V Dubaji byly zhruba dvě desítky dalších českých firem, které ukazovaly, co všechno dokáží v tomto oboru. Toto bylo něco, co velmi dobře propagovalo Česko, velmi dobře ukazovalo to, že jsme moderní zemí.

To, co bohužel vidíme v Ósace, je jenom velmi prázdný pavilon, kde začínáte u jedné pípy, končíte u druhé pípy, mezitím vidíte pár náhodně umístěných skleněných exponátů doprovozených trochu možná infantilními malůvkami na zdi.

Čtěte také

Rychlotest rakoviny slinivky, rozpoznávač léčiv či čištění vody plazmou. EXPO představí nápady českých vysokých škol

Já chápu, že je to něco, co některé lidi může bavit, odpovídá to možná české pivní kultuře. Ale není to podle mě něco, co máme ukazovat na EXPO. A rozhodně je to něco, co nemá stát tak obrovské peníze.

Pane Soško, já si ještě dovolím ocitovat tweet Tomáše Prouzy ze sítě X: „Toto je hodně smutný příběh. Navenek hezká budova, ovšem s expozicí, která nám dělá ostudu. Zatímco jiné pavilony vyprávějí příběh o atraktivní a moderní zemi, Česko se už zase prezentuje jenom pivem a pár kousky skla. Vážně nemáme navíc?“ Jak se stavíte k této kritice, že expozice Česka je letos málo ambiciózní?

Soška: Já si samozřejmě veškeré zpětné vazby velice cením a vážím. Nevím, jestli pan Prouza tady v Osace byl osobně, nebo má tu informaci pouze zprostředkovanou. Dovolil bych si několik základních faktů vysvětlit.

Je velice důležité, kdo jsou návštěvníci, kdo tvoří hlavní část návštěvníků. Ty tady v Japonsku z devadesáti procent tvoří místní obyvatelstvo. Proto je i celá koncepce trošičku jiná, než byla v Dubaji, kde 70 procent návštěvníků bylo mezinárodních a většina z hostů o Česku slyšela úplně poprvé.

V Japonsku nás jako Česko, přestože jsme malá země s pouze 10 miliony obyvatel, což je zhruba třetina obyvatel Tokia, Japonci velice dobře znají.

„Talent a kreativita”

„Česko, země talentu a kreativity, která inspiruje svět.“ Podle vás, pane Prouzo, tomuto sloganu ósacká expozice neodpovídá? A také se ptám, jestli jste přímo v Ósace byl?

Prouza: Viděl jsem velkou část expozic. Proto by mě nikdy nenapadlo srovnávat se třeba s Francií nebo s arabskými státy. To je jasné, že tam i finančně je to někde úplně jinde, ale u těch srovnatelných zemí…

U předchozích přehlídek, ať už to byl Milán nebo Dubaj, bylo velmi jasné a čitelné zadání, čím chceme Česko propagovat. Že to chceme stavět jako ukázku Česka jako moderní země, kam má smysl nejenom přijet jako turista, ale kam má možná smysl investovat. Tomu by mimochodem rozuměli v Japonsku.

Japonsko je obrovský investor v České republice a myslím si, že jsme měli ukázat i něco dalšího. Ano, máte pravdu, že expozice vyvolá emoci, dá šanci člověku dát si dobré pivo. To je dobře, ale otázkou je, jestli v roce 2025 vážně Česko nemá na něco víc.

Pane Soško, rozpočet nakonec bude dvakrát tak velký, než měl původně být. Vy jste vyhrál výběrové řízení na EXPO se sloganem „Česko, země talentu a kreativity, která inspiruje svět“. Můžeme to považovat za zadání, ke kterému jste se snažil nějak dostat? A odpovídá expozice tomuto sloganu?

Soška: Určitě. Výběrového řízení se účastnilo, jestli si dobře vzpomínám, osmnáct zástupců různých resortů a organizací, které se Japonsku věnují. A téma „talent a kreativita pro život“ bylo součástí právě mého projektu.

Čtěte také

iROZHLAS

Návštěvnost nad očekáváním. Před českým pavilonem na Expo v Ósace jsou fronty, popisuje ředitelka

Nicméně jsem velice rád, že pan prezident to zmínil, protože se tady pořád bavíme o expozici, která je pouze jednou z částí celého pavilonu. Je to takzvaná návštěvnická cesta, která je primárně zaměřená na veřejnost, na maminky s dětmi, důchodce, celou řadu dalších lidí, kteří tady každý den chodí na EXPO.

Nicméně tady máme ještě druhý významný rozměr, a to je právě podpora byznysu. A právě proto, že jsme si tuto věc uvědomili, tak jsme to chtěli udělat trošičku jinak, než se to třeba pojalo v Dubaji.

Máme tady několik prostorů, kde se české firmy mohou představit. Mohou se představit firmám z podobných oborů, svým dodavatelům a dalším. Těch akcí tady probíhá v podstatě každý týden dvě až tři, kdy se tady představily významné české firmy včetně L-Marco, CTP, Preciosa, Purposia, ale i menší firmy jako 2N, Wood factory a další.

Proč má český pavilon na EXPO 2025 tak vysokou návštěvnost? A jaké jsou reakce firem, které se prezentují v japonské Osace? Poslechněte si celé Pro a proti, debatují generální komisař české účasti Ondřej Soška a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Diskuzi vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červenci 2025.