V Česku bude kvůli změnám klimatu více veder a sucha. Tornáda budou pořád vzácná
Jen za poslední dva týdny Česko postihlo hned několik projevů extrémního počasí. Spalující vedra vyhnala teploty až ke 40 °C, do toho na Moravě udeřilo silné krupobití a po roce se u Lanžhota opět objevilo tornádo. Extrémní výkyvy budou podle vědců spolu s klimatickými změnami stále přibývat. Ne každá odchylka od běžného počasí má s nimi ale přímou souvislost.
„U různých událostí máme různou jistotu. U vln veder můžeme docela s jistotou říct, že klimatická změna dělá vlny veder častějšími a intenzivnějšími. A mnohem menší jasnost spojení je třeba u povodní nebo vln chladu,“ vysvětluje Ondráš Přibyla, ředitel organizace Fakta o klimatu. Přibylův tým na toto téma dokonce vydal příručku.
Čtěte také
Vlny veder se v Česku objevovaly i v předindustriální době a působily značné škody na úrodě i na životech. Změny klimatu ale přinášejí teplotní anomálie, kdy se stále častěji objevují dny s tak vysokými teplotami, že by jejich přirozený výskyt byl bez stávající úrovně skleníkových plynů v atmosféře velmi nepravděpodobný.
Co se povodní týče, jejich výskyt sice změny klimatu v globálním měřítku prokazatelně nezvyšují. Klimatologové ale předpokládají, že v Česku riziko záplav vzroste.
Několikatýdenní sucha a pak extrémní studená fronta
„Budeme mít velmi dlouhá suchá léta, kdy období sucha bude několikatýdenní, krajina extrémně proschne a pak se tím prožene nějaká extrémně silná studená fronta, kdy na jeden den tady začnou řádit velmi silné bouřky, při kterých vyprší obrovské, třeba až celoměsíční i větší úhrny,“ říká vedoucí Oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Aleš Farda.
„Nicméně, tahle voda bude pro krajinu velmi neužitečná. Když tady v létě bude vyschlá vegetace, sklizené obilí, tak vodu nebude mít co zachytit a prořítí se krajinou,“ dodává.
Čtěte také
Četnost bouřek se podle vědců také pravděpodobně zvýší, protože teplý vzduch nese větší energii a dokáže zachytit více vlhkosti. Není ale jisté, zda se běžné bouřkové mraky budou častěji měnit v takzvané supercely, tedy rotující bouřková mračna, ze kterých vznikají tornáda.
Pro vznik tohoto vzácného, avšak potenciálně velmi ničivého jevu, je totiž důležitý takzvaný střih větru, tedy rozdíl mezi rychlostí větru u země a ve velké výšce. A na vznik podmínek vhodných pro tornáda tak klimatické změny nejspíš mít vliv nebudou.
Poslechněte si celý pořad Natura Ondřeje Nováka.
Související
-
Konstelace pro záchranu Soutoku je teď ideální, věří aktivisté
Třináct tisíc lidí podepsalo petici za ochranu lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje.
-
Vypěstovat zdravý strom stojí město stovky tisíc. Ke kácení jsou lidé nedůvěřiví
V době klimatických změn má zeleň klíčový vliv na kvalitu života ve městech.
-
Ochranář nesmí dělat kompromisy, říká čerstvý nositel Ceny Josefa Vavrouška
Nadace Partnerství už po 26 rozdala environmentální Cenu Josefa Vavrouška za rok 2021.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.