Ochranář nesmí dělat kompromisy, říká čerstvý nositel Ceny Josefa Vavrouška

Žákyně Základní školy Prachatice Ludmila Kozlová porotu zaujala spoustou aktivit, které zvládá vedle povinné školní docházky. Díky tomu zvítězila v kategorii Ekozásek, která je určená pro mladé.

Čtěte také

Za environmentální výchovu, záchranu památky a pomoc na Bečvě. Poslechněte si příběhy lidí, kteří získali Cenu Josefa Vavrouška

Kozlová vede Ekotým, ve kterém s žáky prvního stupně vymýšlí, jak snížit ekologickou stopu školy nebo jaká provést klimatická opatření. Organizují třeba výstavu o vodách nebo swap oblečení, nebo řešili odpady ve školní jídelně a bufetu.

„Snažím se, aby od začátku, od vymýšlení návrhu projektu až po realizaci se provázeli sami, aby se učili plánovat, komunikovat, kriticky přemýšlet a říkat svůj názor i starším osobám. A myslím, že pokud jim někdo bude takto věřit, tak jim to zvýší sebevědomí a budou v budoucnu schopní tyto problémy řešit sami,“ vysvětluje Kozlová.

Chce „opravit“ českou krajinu

Cenu za Výjimečný počin obdržel Jiří Malík z organizace Model Živá krajina a předseda sdružení Živá voda. Malík se svým Modelem přináší plán, jak navrátit české krajině její schopnost zadržovat vodu a odolávat erozi, a tím ji připravit na klimatické změny, zvýšit biodiverzitu nebo omezit rizika povodní.

Podstatnou roli hrají také návrhy systémových změn včetně třeba participace veřejnosti. Model Živá krajina má ambici zlepšit stav krajiny napříč celým Českem, a pokud o to bude zájem, Malík své know-how nabízí i celé Evropě.

„Školíme lidi, kteří mohou napravit krajinu ve svém okolí, těm říkáme lokální koordinátoři. A když dodrží naše know-how, mapový klíč a postup projektu, tak vytvoří studie proveditelnosti adaptace krajiny na klimatickou změnu pomocí všech možných opatření, které se relativně běžně používají. Ale naše inovace spočívá v tom, že jsou použity najednou v celých plochách povodí tak, aby byla pokryta celá oblast, krajina, stát,“ vysvětluje Malík.

Uznává ale, že zdar celého projektu závisí také na státu a majitelích půdy, které by podle Malíka měl stát dostatečně finančně motivovat k tomu, aby byli proklimatickým opatřením otevření.

Boj proti velkým penězům

Posledním nositelem Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021, a to v kategorii za dlouhodobý přínos je zoolog, ochranář, publicista a autor divadelních her Mojmír Vlašín.

Porota ocenila Vlašínovo angažmá v mnoha ekologických kauzách a celoživotní zájem o ochranu přírody. Angažoval se například v protestech proti Novomlýnským nádržím, ochraně přírody na Soutoku Moravy a Dyje nebo při blokádách během kácení v Národním parku Šumava.

Čtěte také

Sucho v Česku: Ekozemědělství to zatím zvládá líp než tradiční hospodářství

„Dnes se bojuje proti velkým penězům, to je zásadní proměna. A musím říct, že v některých případech se proti rozhodnutí ÚV KSČ bojovalo snadněji než proti velkým penězům, protože ÚV KSČ a tehdejší Komunistická strana byla většině lidí nesympatická, a buďto tajně nebo veřejně s ochranou přírody spolupracovali. Kdežto velké peníze jsou lidem sympatické a strašně těžko se proti nim bojuje už proto, že nevidíte, kdo za nimi stojí,“ vysvětluje Vlašín, jak se v průběhu let proměňovala ochrana přírody.

Za svou nejtěžší kauzu považuje protesty proti Novomlýnským nadržím, které zničily obrovské plochy lužních lesů, niv, mokřadů a zatopeno bylo i archeologické naleziště nebo vesnice. Pro Vlašína byla kauza zásadní i v tom, že ekologické hnutí spor nakonec prohrálo, z čehož si dodnes nese řadu poučení.

Čtěte také

Proti „betonování a štěrkování“ oppida Závist vznikla petice. Beton připomíná vyspělost Keltů, brání plán architekt Pleskot

„To zásadní je, že není dobré dělat kompromisy. Jestliže na jedné straně stojí ochránce přírody, na druhé straně nějaká instituce, která chce přírodu využívat – a z logiky věci mají rozdílné názory, tak ten kompromis by měl udělat někdo třetí. Jakmile začne ustupovat ta strana, která chrání přírodu, tak to dopadne z podstaty špatně. A to je právě to poučení z Nových mlýnů. Tam to dopadlo špatně proto, že jsme byli a že já osobně jsem byl ochotný dělat kompromisy,“ vzpomíná.

Momentálně se angažuje třeba ochraně přírody na soutoku Moravy a Dyje, a nadále přednáší na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Celou Naturu si poslechněte v audiu.