Za environmentální výchovu, záchranu památky a pomoc na Bečvě. Poslechněte si příběhy lidí, kteří získali Cenu Josefa Vavrouška
Nadace Partnerství udělila už po pětadvacáté Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Cenu v kategorii za významný počin získal rybář a předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Byl jedním z prvních, kdo si všimli, že v řece Bečvě 20. září loňského roku začaly hynout ryby. „Vytáhli jsme z vody a odvezli do kafilérie 40 tun ryb, ale otráveno jich bylo víc,“ říká Pernický s tím, že do Bečvy už znovu nasadili parmy i ostroretky.
Pernický se dodnes také angažuje v hledání viníka ekologické katastrofy na Bečvě. Policie nedávno obvinila jednu z firem z areálu bývalé Tesly Rožnov a sdělila, že v řece zabíjely kyanidy.
Čtěte také
Pernického ale závěr policejního vyšetřování nepřesvědčil a nyní se spolu s několika ekologickými organizacemi snaží přimět Českou inspekci životního prostředí, aby začala postupovat podle zákona o předcházení ekologické újmě.
„Rybám v řece už nikdo život nevrátí. Ale musíme viníka zjistit proto, aby se to už neopakovalo,“ říká Pernický s tím, že Bečvu navštěvuje řada lidí kvůli rekreaci nebo při procházkách.
„Vodí tam děti nebo své psí miláčky. Takže pokud by znovu došlo k něčemu takovému, tak už to není o rybách, ale o lidech.“
Záchrana přírodní památky Na Plachtě
Odborná komise ocenila také práci vědce Michaela Mikáta, který se podílel na záchraně přírodní památky Na Plachtě.
Čtěte také
„Pomohl jsem vypracovat odbornou studii. K záchraně přispělo mnoho dalších lidí. Ať už organizátoři petice za ochranu přírodní památky, nebo někteří místní politici, kteří se v důsledku za přírodní památku postavili,“ vyzdvihuje Mikát, který získal ocenění v kategorii Ekozásek a právě pobývá na studijním pobytu v zahraničí.
A zdůrazňuje: „Je nutné zmínit, že je to jedno z mnoha kol boje o přírodní památku Na Plachtě. A jak se ukázalo loni v zimě, tak to nebylo kolo poslední.“
Přírodní památce Na Plachtě v Hradci Králové hrozil zánik kvůli plánu na výstavbu silnice. Radnice svůj záměr podpořila i studií, podle které v lokalitě nežije příliš mnoho vzácných a ohrožených druhů.
Je to jedno z mnoha kol boje o přírodní památku Na Plachtě. A jak se ukázalo loni v zimě, tak to nebylo kolo poslední.
Michael Mikát
Mikát ale dal dohromady tým čtyř desítek dobrovolníků z řad vědců nebo studentů biologie a společně vypracovali oponentní studii. Při vlastním výzkumu zjistili, že lokalita Na Plachtě je velice rozmanitá a má z hlediska ochrany východočeské přírody obrovský význam.
Záměr na výstavbu silnice se jim tak podařilo zastavit. Zda se ale „Plachtu“ podaří zachránit i příště, je zatím nejisté. Oblast totiž láká developery.
Environmentální výchova navzdory politikům
Za dlouhodobý přínos pak obdržela cenu ředitelka a spoluzakladatelka centra environmentální výchovy Lipka Hana Korvasová. Její centrum se věnuje environmentálnímu vzdělávání dětí i dospělých, zejména pak pedagogických pracovníků, kteří na školách mohou následně působit i jako koordinátoři ekologických projektů.
Lipka má pět poboček a jejím zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Korvasová ale vzpomíná, že ne vždy byla situace tak jednoduchá.
Čtěte také
„V určité době, v 90. letech, jsme neměli moc na růžích ustláno. Všichni si dovedou představit, jaké to bylo, když České republice veleli lidé, kteří měli k environmentálním problémům přezíravý vztah. A mnoho lidí na to, že se nic neděje, rádo slyšelo. A když jsme měli přecvičovat děti nebo dospělé, aby sami uvažovali o tom, co se děje, a sami směřovali k dobrovolné skromnosti, tak to byla neskutečně těžká práce. A pořád to ještě není jednoduché,“ říká Korvasová.
Poslechněte si celý pořad. Dozvíte se více o oceněných projektech a lidech.
Naturu připravil Ondřej Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.