Hospodářský růst ničí planetu, je na čase ekonomiku zmenšit, naléhají zastánci nerůstu

12. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy šatník a free box v komunitě Strážná

Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.

Podle zastánců tohoto směru by lidstvo mělo nejen šlápnout na brzdu, ale dokonce zařadit zpátečku. Omezit ekonomické sektory, které nejvíce zatěžují planetu, opustit materiální způsob života a zejména globalizaci, která urychluje drancování přírodních zdrojů a produkuje globální nerovnosti.

Čtěte také

Jednou z oblastí, kde má ekonomický růst přímo hmatatelné dopady, je zemědělství, respektive využívání krajiny. Intenzivní obdělávání půdy ve vyspělých zemích vede k nadužívání hnojiv, pesticidů a těžké techniky, což má negativní dopady jak na kvalitu půdy, tak na okolní ekosystémy.

A ve zbytku světa zase rostoucí požadavky na množství zemědělských plodin vedou k odlesňování a zmenšování přirozených biotopů.

Žít víc „na pohodu“

Myšlenka nerůstu ale nezůstává jen u dopadů na přírodu. Jde o obecnou kritiku konzumního způsobu života nebo důrazu na efektivitu a pracovní výsledky.

Čtěte také

Pokud opustíme model neustálého pokroku, tak podle zastánců tohoto směru budeme mít i více volného času, budeme mít prostor věnovat se místo práce i věcem, které nás opravdu naplňují, prohlubovat vztahy s rodinou a přáteli, žít více komunitně a spotřebovávat spíš lokální potraviny. Zkrátka nerůst nabízí kvalitnější a méně hektický život. A k tomu bez ničení přírody.

Zajímavá a provokativní je i je samotná představa konce pokroku tak, jak ho známe. Přece jen rozvoj ve všech možných podobách provází lidstvo od počátku věků. Stejně jako to, že využíváme přírodní zdroje a měníme přírodu kolem nás.

Nejdříve jsme měnili přírodu tak, abychom v ní mohli přežít, a v moderní historii ji zase měníme proto, abychom z ní měli co největší užitek. Podle nerůstu ale přišel čas na to, abychom naopak v zájmu přírody změnili sami sebe.

Máme více, ale šťastnější nejsme

Zastánci nerůstu také tvrdí, že ačkoliv se globální produkce věcí a služeb zvětšuje, tak kvalita života v některých ohledech klesá. Třeba v USA klesla délka dožití, obyvatelé západních zemí jsou podle sociologických průzkumů obecně nespokojení a cítí životní nejistotu. A stále více se rozevírají ekonomické nůžky.

Čtěte také

Ekonomové namítají, že navzdory výraznému nárůstu světové populace za posledních 50 let klesl počet hladovějících lidí a i obyvatelé chudých zemí si mohou dovolit výdobytky, jako jsou třeba mobilní telefony.

Jenže k čemu mobilní telefony na mrtvé planetě, namítají zastánci odklonu od tradičního ekonomického myšlení.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka věnovanou nerůstu.

autor: Ondřej Novák
Spustit audio

Související