Hospodářský růst ničí planetu, je na čase ekonomiku zmenšit, naléhají zastánci nerůstu
Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.
Podle zastánců tohoto směru by lidstvo mělo nejen šlápnout na brzdu, ale dokonce zařadit zpátečku. Omezit ekonomické sektory, které nejvíce zatěžují planetu, opustit materiální způsob života a zejména globalizaci, která urychluje drancování přírodních zdrojů a produkuje globální nerovnosti.
Čtěte také
Jednou z oblastí, kde má ekonomický růst přímo hmatatelné dopady, je zemědělství, respektive využívání krajiny. Intenzivní obdělávání půdy ve vyspělých zemích vede k nadužívání hnojiv, pesticidů a těžké techniky, což má negativní dopady jak na kvalitu půdy, tak na okolní ekosystémy.
A ve zbytku světa zase rostoucí požadavky na množství zemědělských plodin vedou k odlesňování a zmenšování přirozených biotopů.
Žít víc „na pohodu“
Myšlenka nerůstu ale nezůstává jen u dopadů na přírodu. Jde o obecnou kritiku konzumního způsobu života nebo důrazu na efektivitu a pracovní výsledky.
Čtěte také
Pokud opustíme model neustálého pokroku, tak podle zastánců tohoto směru budeme mít i více volného času, budeme mít prostor věnovat se místo práce i věcem, které nás opravdu naplňují, prohlubovat vztahy s rodinou a přáteli, žít více komunitně a spotřebovávat spíš lokální potraviny. Zkrátka nerůst nabízí kvalitnější a méně hektický život. A k tomu bez ničení přírody.
Zajímavá a provokativní je i je samotná představa konce pokroku tak, jak ho známe. Přece jen rozvoj ve všech možných podobách provází lidstvo od počátku věků. Stejně jako to, že využíváme přírodní zdroje a měníme přírodu kolem nás.
Nejdříve jsme měnili přírodu tak, abychom v ní mohli přežít, a v moderní historii ji zase měníme proto, abychom z ní měli co největší užitek. Podle nerůstu ale přišel čas na to, abychom naopak v zájmu přírody změnili sami sebe.
Máme více, ale šťastnější nejsme
Zastánci nerůstu také tvrdí, že ačkoliv se globální produkce věcí a služeb zvětšuje, tak kvalita života v některých ohledech klesá. Třeba v USA klesla délka dožití, obyvatelé západních zemí jsou podle sociologických průzkumů obecně nespokojení a cítí životní nejistotu. A stále více se rozevírají ekonomické nůžky.
Čtěte také
Ekonomové namítají, že navzdory výraznému nárůstu světové populace za posledních 50 let klesl počet hladovějících lidí a i obyvatelé chudých zemí si mohou dovolit výdobytky, jako jsou třeba mobilní telefony.
Jenže k čemu mobilní telefony na mrtvé planetě, namítají zastánci odklonu od tradičního ekonomického myšlení.
Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka věnovanou nerůstu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
