Začaly závody o záchranu planety? Politické elity se předhánějí, kdo toho pro klima udělá víc

1. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zvýšená emise polétavého prachu v Ostravě

USA chtějí do roku 2030 snížit své emise o 50 procent. Evropská unie dokonce o 55 procent. Do boje s klimatem se chce pustit dokonce i Rusko a Brazílie do konce desetiletí zastaví nelegální kácení deštných pralesů. Nejmocnější státy světa jako by se po letech blokování proklimatických opatření najednou začaly předhánět, kdo toho pro planetu udělá víc. Alespoň tak působil klimatický summit, který na konec dubna svolal americký prezident Joe Biden.

Biden na virtuálním summitu, kterého se zúčastnilo čtyřicet světových lídrů, představil velmi ambiciózní plán. USA do roku 2030 srazí své emise skleníkových plynů o 50 procent.

Čtěte také

Ve srovnání s tím, jak se ke klimatu stavěla administrativa předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa, to může znít jako obrat o 180 stupňů. Problém ale je, že Biden snížení emisí vztahuje k úrovni z roku 2005, nikoliv k roku 1990 jako Evropská unie.

Pro představu, v roce 1990 Spojené státy americké vypustily zhruba 6,5 miliard tun emisí skleníkových plynů, takže pokud by Biden bral tento rok jako referenční, mohly by USA v roce 2030 vypouštět něco přes 3 miliardy tun ročně.

V roce 2005, ke kterému USA odkazují, ale země vypustila do ovzduší zhruba 7,5 miliardy tun emisí, takže v roce 2030 budou podle Bidena vypouštět 3,75 miliardy tun skleníkových plynů, což je výrazný rozdíl.

Biden nepředstavil žádné konkrétní cíle nebo časovou osu. Ale už ve svých prvních 90 dnech ve funkci udělal několik zásadních kroků.
Morgan Henley

Čtěte také

„Nepředstavil žádné konkrétní cíle nebo časovou osu, takže jde jen o nějakou vizi. Ale už ve svých prvních 90 dnech ve funkci udělal několik zásadních kroků. Oznámil třeba zrušení ropovodu Keystone, což bylo velké vítězství. Vedle toho představil programy na tvorbu pracovních míst v zelené ekonomice, slíbil například 2,25 bilionu dolarů na sociální práci, nastartování ekonomiky a vybudování nízkouhlíkové budoucnosti. A také 16 miliard na tvorbu pracovních míst v úklidu ropných a plynových vrtů. Představil také nějaké daňové změny a plán na odklon peněz od fosilního průmyslu, ale zatím není úplně jasné, o co přesně půjde,“ vysvětluje Morgan Henley z organizace Greenpeace.

Putin chce snižovat emise víc než Evropa

Na samotném summitu ale Biden představil i řadu dalších novinek například v oblasti diplomacie nebo bezpečnosti. Na výraznou změnu v rétorice upozorňuje i Henley:

„Biden je v otázkách klimatu nejprogresivnější prezident, jakého USA kdy měly. Ale záležet bude na detailech. Jestli veřejné peníze půjdou opravdu na nová pracovní místa pro dělníky a jejich rekvalifikace a neskončí v kapsách šéfů fosilních firem, které budou státní podporu vnímat jen jako zdroj zisku.“

Čtěte také

Velkou pozornost pak vzbudilo vystoupení ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten slíbil, že Rusko, které je závislé na vývozu fosilních paliv, výrazně zvýší úsilí při snižování emisí a zvažuje i zapojení zahraničních investorů, kteří by v jeho zemi mohli budovat čisté zdroje energie.

Putin také koncem dubna v projevu k federálnímu shromáždění řekl, že Rusko půjde ve snižování emisí ještě dál než Evropa. A že do roku 2024 musí emise v tuctu největších ruských industriálních centrech klesnout o 20 procent. Jak toho chce dosáhnout, ale neprozradil.

Podobně vágní postoj představila na klimatickém summitu i Čína. Její prezident Si Ťin- pching jen řekl, že spotřeba uhlí v Číně dosáhne vrcholu někdy v tomto desetiletí a že země plánuje výrazně investovat do obnovitelných zdrojů.

Více se dozvíte v pořadu Natura, který připravil Ondřej Novák.

autor: Ondřej Novák
Spustit audio

Související