Káva je zátěž. Nejvíc ekologické je dávat si ji v kavárně, radí odborník

„Kávové kapsle jsou problematické, protože jsou kombinací několika materiálů,“ vysvětluje v pořadu Natura na Plusu Pavel Novák z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické.

Z velké části je kapsle tvořena plasty, ale uvnitř se nachází téměř čistý hliník. „Tyto materiály se poměrně špatně oddělují, což komplikuje recyklaci a další zpracování,“ doplňuje.

Čtěte také

Tři šálky kávy denně zaručí zdravější život. A rozhodně neškodí, objevili vědci

Důvodů pro použití hliníku ale vidí hned několik: „Je pevnější než plasty, takže kapsle vydrží vyšší provozní tlak, neroztrhne se a je bezpečnější. Hliník je také tepelně vodivý, takže rozvádí dobře teplo uvnitř kapsle a obsah bude interagovat s teplou vodou v celém objemu stejně.“

Třetím důvodem, který také uvádějí sami výrobci, je to, že hliník chrání aroma kávy uvnitř kapsle. „Přístup kyslíku přes polymery je snazší než přes hliník, který tak brání, lidově řečeno, zvětrání kávy uvnitř kapsle,“ dodává Novák.

V Praze se dají kávové kapsle třídit

V Praze se teď budou kávové kapsle sbírat a třídit. Jeden ze způsobů, jak by se potom mohly recyklovat, je nadrtit celou kapsli na drobné části a ty od sebe gravitační separací oddělit. „Problém je, že hliník je přitaven k plastu, takže oddělení není vlastně možné,“ vysvětluje Novák. 

Fyzikálně jednodušší je postup, při kterém se polymery odtaví teplem a zbyde hliník. „Ale fólie bude oxidovat a bude poměrně těžké hliník z oxidovaného polotovaru získat. Proto firmy, které recyklaci kapslí budou provádět, nejspíš zvolí zmíněnou mechanickou nebo gravitační separaci,“ odhaduje expert.

Recyklace kapslí se vyplatí hlavně z ekologického hlediska, protože co bychom s tím jinak dělali?
Pavel Novák

Ani energetické zpracování, tedy spálení kapslí, není výhodné. „V takovém popelu by bylo velké množství spáleného hliníku, tedy oxidu hlinitého, což není zrovna šťastné,“ vysvětluje Novák a dodává: 

„Hliník se v přírodě rozkládá velice, velice pomalu. Oxiduje za vzniku stabilní korozní vrstvy, která je de facto tvořena hydratovaným oxidem hlinitým. A ten ve vodě či v půdě vydrží značně dlouhou dobu,“ uzavírá Pavel Novák.

Problém jsou kelímky, mlíčka i sušenky

Kávové kapsle ale nejsou jediný problém, který souvisí s pěstováním a konzumací kávy, připomíná Petr Ledvina z ekologické poradny Veronika.

Čtěte také

Cena kávy klesá. Sběrači bobů proto hledají nové šance v USA

„Na plantážích, kde se káva pěstuje, byly většinou původně pralesy. Takto vzniklá monokultura je jednak nestálá a také vyžaduje nadbytek hnojiv a zavlažování,“ říká. Další otázkou jsou i pracovní podmínky pěstitelů. 

Také vlastní konzumace oblíbeného nápoje přináší ekologické dopady. „Problémem jsou jednorázové obaly, v nichž se káva prodává. A nevyužívá se bioodpad, který vzniká při přípravě kávy. Významnou zátěží jsou balená mlíčka, cukry a sušenky,“ vyjmenovává Ledvina.

Také jednorázové kelímky, v nichž se káva běžně servíruje, jsou buď z jednorázového plastu, který se vyhodí. Jeho recyklace je složitá a ne vždy k ní dochází. „Někdy jsou papírové, ale je nutné vědět, že to je papír s asi 5 procenty polyethylenu. Recyklace je pravděpodobně nemožná a neprobíhá,“ vysvětluje expert poradny Veronika.

„Můžeme si donést vlastní hrnek a řada dobrých kaváren do umožňuje. Nejekologičtější je však dát si kávu v kavárně, neodnášet ji, ostatně odborníci říkají, že nejlepší káva je v předehřátém porcelánovém šálku.“

Kavárny mohou dát slevu tomu, kdo si přinese vlastní hrnek, a tak ho motivovat, aby nevyužíval jednorázová řešení.
Petr Ledvina

V Česku už také existují systémy půjčování vratných kelímků. „Tedy že si kelímek proti poplatku půjčíme v jedné kavárně a odevzdáme v jiné,“ popisuje Ledvina.

Ani jednorázové kelímky z kompostovatelného materiálu problém dopadů kávy neřeší. „Materiálová a energetická náročnost je při výrobě nezanedbatelná. Nejde tedy o ekologické řešení,“ říká expert.

A radí: „Kávové kapsle jde nahradit tradičními způsoby přípravy kávy v moka konvicích, french pressech nebo v kvalitních kávovarech. Ostatně v roce 2016 město Hamburk ve všech městských organizacích používání kapslí zakázalo právě z důvodů vysoké ekologické stopy.“

Poslechněte si celý pořad Natura o ekologických dopadech kávy.