Cena kávy klesá. Sběrači bobů proto hledají nové šance v USA
Cena kávy dlouhodobě klesá. Zatímco plantážníci ve Střední Americe bojují o svou existenci, kavárenské řetězce, jako je například americký Starbucks, vydělávají rekordní peníze.
O to, proč sběrači kávových bobů odcházejí za lepším životem, se zajímal německý list Die Welt.
Genier Hernández je šéfem kávové farmy v guatemalské obci Hoja Blanca. Více než polovina pracovníků zaměstnání na plantážích opustila. Anebo mají děti, které v tradičním povolání pokračovat nechtějí.
Za krizi na jižních hranicích USA může benevolentní azylový systém spíš než Trump
Způsob, jakým se v posledních několika letech proměnila nelegální migrace do Spojených států, přetěžuje tamní azylový systém a vede k nelidským podmínkám.
Lidé z Guatemaly odcházeli za lepším životem do Spojených států vždycky, ale v posledních dvou letech jich tam míří stále více. Migrační vlna se navíc kryje s obdobím drastického propadu cen kávy.
„Migrace je ve skutečnosti problém kávového průmyslu,“ řekl Hernández magazínu El Ceo. Sběrač kávy Rodrigo Carrillo si zase americkému deníku Washington Post postěžoval, že sběrem bobů si v dnešní době člověk nevydělá. A rozhodl se z plantáží odejít. Podle guatemalské Národní asociace kávy (Anacafé) ohrožují nízké ceny této plodiny asi 125 tisíc rodin.
Jedna libra kávy Arabica, čili necelého půl kilogramu, se v prvním pololetí letošního roku obchodovala na trzích za v přepočtu asi 20 korun. Přitom ještě poměrně nedávno byla cena kávy několikanásobně vyšší. Taková situace vážně ohrožuje středoamerické zemědělce, dokonce i plantážníky zapojené do programu fair trade.
Migrantů přibývá
Die Welt upozorňuje, že největší množství migrantů nelegálně přecházejících hranici USA s Mexikem pochází právě z Guatemaly. Od října do května zadržely americké úřady na jižní hranici Spojených států více než 210 tisíc guatemalských uprchlíků. To je dvakrát více než v roce 2014.
USA chtějí prohlásit Mexiko za bezpečnou zemi. Tamnímu azylovému systému kvůli tomu hrozí kolaps
Spojené státy se na začátku června dohodly s Mexikem na snížení přílivu imigrantů do USA, a to výměnou za odvrácení hrozby nových cel na mexické zboží. Bílý dům teď chce Mexiko uznat jako takzvanou bezpečnou třetí zemi.
„V Guatemale existují oblasti, ze kterých lidé hromadně odcházejí. Myslím si, že na vině jsou chybějící vyhlídky a šance,“ říká tamní arcibiskup Gonzalo de Villa y Vásquez.
Spojené státy mezitím kvůli přílivu migrantů posilují ochranu hranice s Mexikem a také mexické úřady zvyšují počty vojáků jak v jižním, tak v severním pohraničí. Americká vláda také plánuje prohlásit Guatemalu za takzvanou bezpečnou třetí zemi. Tím by Guatemalcům prakticky znemožnila žádat o azyl.
Americký prezident Donald Trump už v březnu zastavil finanční pomoc zemím Střední Ameriky. Jako důvod uvedl údajný nezájem těchto zemí na zastavení přílivu uprchlíků do Spojených států.
Příliš dobrá úroda
Za nízké ceny kávy může zaprvé dobrá úroda v Brazílii a ve Vietnamu. „S tak nízkými cenami je v nebezpečí udržitelné hospodářství v zemích, kde se kávové boby pěstují a zpracovávají,“ upozorňuje Bernardo Solano z guatemalské Národní asociace kávy.
Druhým důvodem podcenění kávy je tvrdý konkurenční boj v odbytových zemích. Jak píší německé noviny, káva je totiž produktem s takzvanou referenční cenou, která prostřednictvím různých slev láká lidi do obchodů.
Vědecké dobrodružství v Indii: Degustátorům projdou ročně pod rukama tisíce tun kávy
Spotřeba klesá, ale tržby stoupají. I Češi si raději připlatí za kvalitnější kávu. Třeba z fairtradové produkce. Na plantážích a v třídírnách v jihoindické Kerale natáčel Ondřej Ševčík.
V tomto případě jde o přetahovanou především mezi obchodními řetězci, jejichž ceny neberou ohled na udržitelnost produkce kávy. Podle Solana v případě, že budou ceny kávy i nadále tímto způsobem tlačeny dolů, dojde ke zničení celého výrobního odvětví. „Zkrátka nebude žádná káva a ani obchody, které by ji prodávaly,“ upozorňuje šéf guatemalské Národní asociace kávy.
Podobný názor sdílí také Manuel Otero, ředitel Meziamerického ústavu pro spolupráci v zemědělství (IICA) se sídlem v Kostarice.
„Dosáhli jsme scénáře, kdy se zemědělská činnost nevyplácí,“ říká. Podle výsledků zkoumání jeho ústavu je následkem takové situace to, že lidé opouštějí venkovské regiony a míří do městských aglomerací nebo jiných zemí.
Jednoduše řečeno hledají lepší životní podmínky. Die Welt vypočítává, že nízké ceny kávy ovlivňují životy asi 14 milionů lidí od Mexika přes Střední Ameriku až po Karibik a Brazílii.
Nerovnoměrné zisky
Zisky z prodeje kávy v Severní Americe a Evropě se přitom v souvislosti s nízkou cenou plodiny nesnižují. Například kavárenský řetězec Starbucks na konci dubna oznámil rekordní čísla, kdy se v prvním kvartálu letošního roku obrat firmy ve srovnání s loňskem zvýšil o skoro pět procent. Zisk společnosti se pak vyšplhal na více než 660 milionů dolarů a akcie Starbucksu zdvojnásobily svou hodnotu.
Kult árijského zdraví aneb Proč nacisté milovali kávu bez kofeinu
Překvapivá obliba, které se kávě bez kofeinu v Německu dostalo v meziválečném období, souvisela jednak s touhou po zdravém životním stylu, jednak také s nacistickou ideologií.
Minulý týden se v brazilském São Paulu uskutečnilo setkání zástupců zemí produkujících kávu. Hlavním tématem byla situace v jednotlivých státech.
Ze strany šéfa Národní federace kolumbijských pěstitelů kávy (FNC) Roberta Véleze Valleja se tvrdé kritiky dostalo především spotřebitelským státům. Podle jeho názoru není eticky přípustné, aby ziskový průmysl pěstitelům kávy vyplácel částky ležící pod výrobními náklady.
Podle Valleja nemají odbytové země pro producenty pochopení. Konkrétně pak vyzval k navýšení ceny kávy na dva dolary za libru. To by podle něj mělo zajistit důstojný život plantážníkům a jejich zaměstnancům a umožnit předávání farem dalším generacím. Zároveň by se výrobci kávy měli postarat, aby zmíněné dva dolary skutečně obdrželi farmáři a peníze neskončily u zpracovatelů bobů.
Vznikne kávový fond?
Nicméně například Starbucks kritiku odmítá. „Od roku 2015 naše firma prodává 99 procent kávy od férových producentů. Jsme jediná společnost, která takového milníku dosáhla,“ odpověděl na dotaz německého deníku kavárenský řetězec. Zároveň poukázal na více než sto milionů dolarů, které firma globálně investovala do zlepšení kvality života provozovatelů plantáží a sběračů kávy.
Čokoládová, kokosová s kajenským pepřem, ale i stoprocentně udržitelná. Helsinský kávový festival odkrývá milovníkům kávy netušené obzory
Slovo kahvi, tedy káva, se při cestě do Finska určitě vyplatí znát. Tato skandinávská země je totiž vůbec největším konzumentem tohoto černého nápoje. Průměrný Fin vypije asi 12 kilogramů kávy ročně. Není proto divu, že v hlavním městě Helsinkách každoročně pořádají oblíbený kávový festival. Vydal se na něj i reportér Jakub Lucký.
Na nízké ceny kávy Starbucks zareagoval zřízením nouzového fondu pro Mexiko, Salvador, Nikaraguu a Guatemalu. Společnost do něj vložila 20 milionů dolarů. Peníze mají po sklizni přispět na skutečné výrobní náklady pěstitelů.
Americký ekonom Jeffrey Sachs z Kolumbijské univerzity v New Yorku na setkání v São Paulu navrhl zřídit světový kávový fond, v němž by se podle něj mělo ročně shromáždit deset miliard dolarů.
Čtvrtinu příjmů by měly tvořit příspěvky zpracovatelů kávy, jako jsou Starbucks, Tchibo nebo Nestlé. Zbylé prostředky by měl poskytnout veřejný a soukromý sektor. Fond by měl na jedné straně financovat udržitelnou produkci kávy, na straně druhé zajistit nutné investice do modernizace výroby.
Mezitím ale americký ministr zahraničí Mike Pompeo zvýšil tlak na jihoamerické země. Před svou zahraniční cestou do Mexika, Ekvádoru, Argentiny a Salvadoru ministr jihoamerické státy vyzval k zavedení „konečně fungujících opatření“, která by příval migrantů do USA zastavila. O vlastních návrzích ale Pompeo nepromluvil, uzavírá Die Welt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.