Za krizi na jižních hranicích USA může benevolentní azylový systém spíš než Trump

Rodiny se scházejí u hraničního plotu mezi Spojenými státy a Mexikem

Způsob, jakým se v posledních několika letech proměnila nelegální migrace do Spojených států, přetěžuje tamní azylový systém a vede k nelidským podmínkám.

Podle dopisovatelky švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung Meret Baumannové však za současnou situaci nelze veškerou vinu klást prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Poměry vládnoucí na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem lze označit za otřesné. Texaské záchytné tábory jsou přeplněné tak, že v nich uprchlíci mohou už jen stát. Migranti se nemohou mýt a chybí jim čisté oblečení. Děti spí na podlaze. Někteří uprchlíci mají zdravotní potíže kvůli jednostranné stravě a stěžují si na hlad. V zařízeních se šíří nemoci jako neštovice nebo svrab.

Spojené státy platí za mexickou zeď proti migraci

Zeď na mexicko-americké hranici

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa použít celní tarify jako klacek na migranty má ekonomické náklady.

Zprávy a fotografie z center, do nichž úřady nedávno povolily vstup několika novinářům, právníkům a politikům, šokují americkou veřejnost. Kritika poměrů v uprchlických táborech se už ozývá nejen z řad Demokratické strany. Před vážnými zdravotními a bezpečnostními riziky dokonce varují také úředníci z ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Jeden ze zaměstnanců úřadu situaci popsal jako tikající bombu.

Sice se nejedná o stav nouze, jak situaci v únoru označil prezident Trump, aby z Kongresu získal peníze na výstavbu hraniční zdi. A problém nelze vidět ani v údajné invazi kriminálníků, zločinců a drogových dealerů, na které si americký prezident často stěžuje. Nicméně situace se za posledních několik měsíců změnila natolik, že v současnosti už ani demokraté krizi na jižní hranici nepopírají. Ta podle Baumannové pramení ze systémového selhání a její následky podlamují obraz USA jako právního státu a demokracie.

Jen během května pohraničníci zadrželi 133 tisíc nelegálních migrantů, což představuje nejvyšší počet za posledních 13 let. O měsíc později se údaj o zadržených snížil na 95 tisíc osob, a to v důsledku veder a přísnějšímu postupu Mexika poté, co prezident Trump sousední zemi pohrozil uvalením cla na zboží. Nicméně ve srovnání s červnem loňského roku se stále jedná o dvojnásobný počet uprchlíků.

Milion ročně

Celkový počet lidí, kteří přejdou hranici mezi Mexikem a USA, by se letos mohl poprvé od roku 2006 vyšplhat přes jeden milion osob. Nelegální přechody hranic za posledních téměř 20 let klesaly, a to až do roku 2017, kdy počet neoprávněných přestupů hranice dosáhl nejnižší hodnoty od roku 1971. Ještě v 90. letech přitom nelegální překročení hranice milionem osob nebylo výjimečné.

USA chtějí prohlásit Mexiko za bezpečnou zemi. Tamnímu azylovému systému kvůli tomu hrozí kolaps

Příslušník mexické námořní pěchoty hlídkuje na mexicko-guatemalské hranici

Spojené státy se na začátku června dohodly s Mexikem na snížení přílivu imigrantů do USA, a to výměnou za odvrácení hrozby nových cel na mexické zboží. Bílý dům teď chce Mexiko uznat jako takzvanou bezpečnou třetí zemi.

Nicméně v současné době do Spojených států neproudí mladí a práci hledající Mexičané, nýbrž lidé a rodiny s dětmi z Hondurasu, Guatemaly a Salvadoru. Jen tento rok přešlo jižní hranici USA 50 tisíc nezletilých osob bez doprovodu rodičů. Migranti se už také nepokoušejí pohraničníkům utíkat, ale nechávají se bez odporu zatknout a žádají o azyl. Ten ale získá jen asi 20 procent žadatelů ze zmiňovaných zemí.

Komentář v Neue Zürcher Zeitung popisuje, že výběr osob, jež ochranu opravdu potřebují, je zdlouhavý a může zabrat až dva roky. Během čekací lhůty mohou žadatelé v USA legálně pobývat a vykonávat práci. Jenže lidé, kteří mají minimální šanci azyl získat, často mizí v ilegalitě. Odhaduje se, že v USA se pohybuje asi deset milionů lidí bez povolení. Informace o způsobu fungování amerického azylového systému se ve středoamerických zemích rychle roznesly a na cestu za lepším životem se tak vydávají další lidé.

Imigrační vlnu zvedají také Trumpovy zuřivé reakce a jeho vidina hraniční zdi, která by překračování jižní hranice měla zabránit. Ve spojení s rozběhnutým americkým hospodářstvím vznikl efekt, jenž vede k tomu, že se na hranici s Mexikem objevují dokonce už i uprchlíci z Afriky a Blízkého východu. Následkem toho se prodlužují čekací doby na vyřízení azylu a zároveň období, kdy se čekatelé v USA mohou legálně pohybovat. V souvislosti s tím tak čeká na vyřízení 900 tisíc žádostí o azyl.

Trump má pravdu

Záchytné tábory na jihu země jsou přeplněné. Původně totiž byly zřízeny k ubytování jednotlivců, převážně mladých mužů, na období několika hodin až dnů, a ne pro celé rodiny nebo děti, které ve střediscích zůstávají několik týdnů. V jak těžkých podmínkách uprchlíci žijí, ukazují případy mrtvých dětí z minulých měsíců. Podle OSN při přechodu mexicko-americké hranice letos přišlo o život téměř 200 migrantů.

Trump vytváří politiku strachu, zeď je předvolební přízrak, říká amerikanistka

Donald Trump

Paralýza amerických vládních úřadů pokračuje již třetí týden a pokud v pátek neskončí, stane se nejdelší v historii. U Bílého domu ve Washingtonu kvůli tomu protestovaly stovky státních pracovníků, kteří teď nedostávají peníze a cítí se být rukojmími svého vlastního zaměstnavatele.

Baumannová zmiňuje případ muže a jeho ani ne dvouleté dcery, kteří se při pokusu o přechod hranice utopili v řece. Fotografie mrtvého otce objímajícího své dítě poté obletěla svět. Možná právě v reakci na toto neštěstí Kongres na konci června uvolnil více než čtyři a půl miliardy dolarů pro pohraničníky a na humanitární pomoc. Předcházela tomu ale několikaměsíční přetahovaná mezi dolní komorou Kongresu ovládanou demokraty, kteří chtěli prostředky vložit na ochranu dětí, a Senátem s republikánskou většinou, jež chtěl investovat do ochrany hranic.

Spor o situaci na jižní hranici, která vyžaduje více peněz, tak zvýrazňuje politickou blokádu Washingtonu, navíc rok a půl před prezidentskými volbami. To ale v oblasti imigrační politiky znemožňuje věcnou debatu. Trumpova represivní politika je přitom úspěšná pouze v tom, že uprchlíky neméně přetížené Mexiko si jich v posledních týdnech ponechává více než v minulosti. Plány na stavbu hraniční zdi narážejí na odpor i mezi republikány, jiná prezidentova opatření zase blokují soudy.

Praxi rozdělování rodin migrantů zase neakceptovala většina Američanů a Trump svým konáním radikalizuje samotné demokraty, jejichž prezidentští kandidáti mluví například o zrušení deliktu nelegálního překročení hranic a zavedení bezplatného zdravotního pojištění pro všechny migranty. Trump má přitom pravdu, když si stěžuje na nefunkčnost migračního práva, myslí si Baumannová.

Většina nemá na azyl nárok

Azylový systém poskytuje ochranu těm, jimž doma hrozí nebezpečí. A přestože jsou podmínky ve střední Americe bídné, většina žádostí skutkový předpoklad nenaplňuje. Samotné právo na azyl nemůže být náhradou za opravdové imigrační řízení, píše Neue Zürcher Zeitung. Jak dodává, soudy zamítnutý návrh bývalého ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, který z důvodů pro udělení pobytu vyjímá domácí násilí nebo organizovaný zločin, je proto pochopitelný.

Trump není ochránce dělníků, jen využil strachu z globalizace, míní ekonom

Příznivec Donalda Trumpa

„Nenechte se oklamat rétorikou Donalda Trumpa.“ Tak deník Der Standard v titulku svého článku shrnuje poselství rozhovoru s tureckým profesorem mezinárodní politické ekonomie Danim Rodrikem.

Potřebné finance by pak měli dostat především soudci a vykonavatelé práva. Zkrácené doby řízení by totiž pravděpodobně odradily ty, kteří mají v azylovém procesu mizivé šance na úspěch. Trump v dubnu instruoval Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, aby doba vyřízení jedné žádosti nepřekročila 180 dnů.

Za zkoušku prý stojí stejně tak prezidentův návrh na omezení přístupu žadatelů na pracovní trh. Podle Baumannové je potřebná také pomoc přímo v postižených zemích, a to v oblasti budování právního státu a hospodářství. To, že Trump na jaře ve vzteku zkrátil zemím střední Ameriky podporu asi o půl miliardy dolarů, bylo krátkozraké.

Důležité proto je, aby jak demokraté, tak republikáni namísto zaujímání extrémních pozic hledali shodu. Vyhlídky takovým směrem jsou ale malé. Neschopnost kompromisu totiž ochromuje americkou politiku dlouhá léta. A spory se vyostřují, čím více se blíží prezidentské volby. Následky v oblasti imigrační politiky jsou pak děsivé, občas dokonce smrtelné, uzavírá svůj komentář dopisovatelka švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung Meret Baumannová.

Spustit audio

Související