Údery západních raket na Rusko? Bidenovo rozhodnutí nijak dramaticky situaci Ukrajiny nezmění
Když se název raketového systému ATACMS v angličtině řekne nahlas, zní to jako výzva „zaútoč na ně“. Ukrajina to ale ve skutečnosti až donedávna udělat nesměla. Až 17. listopadu zpravodajské agentury oznámily, že americký prezident Joe Biden dal Kyjevu povolení k použití moderních raket dlouhého doletu na ruském území. Důsledky analyzuje britský týdeník Economist.
Čtěte také
Bidenovo rozhodnutí dramaticky nezmění situaci Ukrajiny na frontové linii. Nejspíš ale zvýší morálku a posílí pozici země před mírovými jednáními, o která bude zřejmě usilovat zvolený americký prezident Donald Trump, až se v lednu chopí úřadu. Do té doby ale zbývají ještě dva měsíce.
Amerika poprvé poskytla Ukrajině raketomety HIMARS v létě 2022, i když tehdy byly vybavené pouze střelami s kratším doletem. Koncem roku 2023 – po víc než roční debatě – ustoupila a poskytla Kyjevu střely ATACMS s dosahem 300 kilometrů.
Kyjev tyto zbraně použil s ničivým účinkem na Ruskem okupovaném území včetně Krymu, ale bylo mu odepřeno ostřelovat jimi ruská letiště, muniční sklady a velitelská stanoviště na ruské straně hranice.
Tři důvody americké zdrženlivosti
Biden vysvětloval americkou zdrženlivost třemi důvody. Jední byl argument Pentagonu, že má omezené zásoby žádaných raket, a že jsou potřeba pro válečné plány v různých částech světa.
Čtěte také
Pentagon také tvrdil, že vojenská využitelnost této munice by byla omezená, protože 90 procent ruských letounů odpalujících klouzavé bomby na ukrajinské pozice se už přesunulo na východ mimo dosah amerických raket.
Třetím důvodem bylo riziko eskalace. Ukrajina sice často používá vlastní bezpilotní letouny a rakety k úderům uvnitř Ruska, ale nasazení ATACMS obvykle vyžaduje americkou pomoc při zpravodajství a zaměřování. A ruský prezident Vladimir Putin se nechal slyšet, že použití západních raket na ruském území by představovalo přímé zapojení do války.
Ukrajina a její zastánci tyto argumenty odmítají. Tvrdí, že v americkém inventáři je více než dost těchto střel a že jsou postupně nahrazovány novějšími raketami s delším doletem. Připouštějí, že ruské stíhačky jsou sice mimo dostřel, ale další vojenské cíle zůstávají v dosahu.
Není to jen Kurská oblast
Původní zprávy naznačovaly, že se ukrajinské údery omezí na Kurskou oblast, kde Severní Korea pomáhá Rusku získat zpět území obsazené Ukrajinou. Zdá se, že první útok raketami ATACAMS zasáhl muniční sklad v sousední Brjanské oblasti. To naznačuje, že Kyjev může mít větší volnost, než se předpokládalo – přesto Washington asi každý cíl prověřuje.
Čtěte také
Otázkou je, jak se zachovají další američtí spojenci. Zdá se, že Ukrajina v týdnu vypálila na Kurskou provincii až tucet britských střel s plochou dráhou letu Storm Shadow.
Francouzské vyspělé rakety budou pravděpodobně následovat. Všechny oči se nyní upírají na německého kancléře Olafa Scholze, který se ocitá pod rostoucím tlakem, aby Ukrajincům dodal německé střely Taurus, což před pár dny znovu odmítl.
A co Putin?
Další otazník visí nad tím, jak se Putin rozhodne reagovat. Obavy z použití jaderných zbraní jsou však přehnané, soudí Economist. Pravděpodobnější je, že Rusko upře své síly jiným směrem.
Čtěte také
Obavy budí možnost, že by Moskva mohla poskytnout své vyspělé rakety jemenským povstalcům Húsíům, kteří by jimi mohli ohrozit lodní dopravu v Rudém moři. Je tu také možnost, že Rusko odpoví posílením svých sabotážních kampaní uvnitř Evropy.
Biden možná doufá, že Putin nebude nereagovat příliš agresivně – proto, aby si udržel otevřenou perspektivu uzavření dohody s Trumpem v příštím roce. Zvolený prezident údajně Putinovi v telefonickém rozhovoru řekl, že by neměl válku eskalovat.
Pokud je to pravda – ale Kreml popírá, že by k telefonátu došlo –, úřadující šéf Bílého domu i jeho nástupce už dostali odpověď. Měla podobu největších leteckých útoků od loňského roku, které ochromily ukrajinskou energetickou síť a údajně zabily 18 lidí, uzavírá magazín Economist.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
