Spojené státy platí za mexickou zeď proti migraci

15. červen 2019

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa použít celní tarify jako klacek na migranty má ekonomické náklady.

Ve svém redakčním úvodníku to tvrdí deník Wall Street Journal.

Šéf Bílého domu odložil na neurčito jednostranné zavedení celních přirážek na zboží, které Spojené státy dovážejí od svého jižního souseda. Výsledkem je ale spíše úleva než politické vítězství.

Park přátelství je poslední místo, kde se mohou setkávat rozdělené mexické rodiny

Rodiny se scházejí u hraničního plotu mezi Spojenými státy a Mexikem

V jihozápadním cípu Kalifornie, na břehu Tichého oceánu mezi americkým městem San Diego a mexickou Tijuanou, se nachází Park přátelství. Je to místo, kde se doposud mohou setkávat rodiny rozdělené pomyslnou i reálnou zdí mezi Spojenými státy a Mexikem.

Mexiko zvýší své úsilí při kontrole přistěhovalců snažících se přes jeho území dostat na území USA. Použití celních přirážek, tedy ekonomického nástroje k dosažení neobchodních cílů je ale špatná politika, tvrdí editorial amerického listu. Navíc má za to, že tento krok přistěhovalectví do Spojených států nezastaví.

Na základě dohody Mexiko rozmístí šest tisíc příslušníků Národní gardy na své děravé jižní hranici s Guatemalou, která je dlouhá přibližně osm set kilometrů. To zkomplikuje život pašerákům lidí a drog, kteří doposud de facto režim na jižních hranicích Mexika kontrolovali.

Zároveň ale podle Wall Street Journalu platí, že členové kartelů vědí, jak podplatit členy federálních mexických pořádkových sil, případně jak se jim vyhnout.

Trumpovo vítězství?

Mexiko také souhlasilo s tím, že bude držet migranty na svém území do doby vyřízení jejich azylové žádosti podané u amerických úřadů. To znamená, že Spojené státy budou moci vracet do Mexika většinu běženců ze Střední Ameriky, kteří překročili hranice USA ilegálně a to včetně celých rodin.

Doposud Mexiko přijímalo jen přibližně tři sta ilegálů denně, teď ale bude platit jediná hranice – schopnost obou zemí vypořádat se s aktuálním počtem běženců.

Trump není ochránce dělníků, jen využil strachu z globalizace, míní ekonom

Příznivec Donalda Trumpa

„Nenechte se oklamat rétorikou Donalda Trumpa.“ Tak deník Der Standard v titulku svého článku shrnuje poselství rozhovoru s tureckým profesorem mezinárodní politické ekonomie Danim Rodrikem.

Dohoda USA - Mexiko - Kanada odvrátila regionální obchodní válku, hodnotí ekonom Bostl

Americký prezident Donald Trump na připomínce obětí útoků z 11. září

Nejdůležitější obchodní dohoda v americké historii, ze které budou spravedlivě těžit všechny tři země. Tak prezident Donald Trump zhodnotil Dohodu USA - Mexiko - Kanada, která nahrazuje dosavadní Severoamerickou dohodu o volném obchodu NAFTA. Tu šéf Bílého domu dlouhodobě kritizoval kvůli údajné neférovosti vůči Američanům. Nová smlouva podle Trumpa zajistí statisíce pracovních míst pro Spojené státy. 

Migrační dohoda uzavřená mezi Spojenými státy a Mexikem může být ještě stále zneplatněna americkými soudy. Nevztahuje se také na azylanty původem z Mexika nebo na nezletilé bez doprovodu. Jen za letošní květen přitom bylo na hranici mezi Mexikem a Spojenými státy zadrženo přibližně jedenáct a půl tisíce takových dětí, většinou adolescentů.

Spojené státy se o ně musí podle platných zákonů postarat. Většina je ze zadržovací vazby propuštěna ve chvíli, kdy úřady naleznou alespoň jednoho jejich dospělého příbuzného, u které mohou tito nezletilí migranti žít.

Wall Street Journal připouští, že nová pravidla mohou snížit počet běženců ze zemí Střední Ameriky, kterých na konci května přicházelo do USA přibližně patnáct set denně. Stávající americký azylový systém nicméně bude migranty lákat i dál. Ať už budou muset zůstat v Mexiku, nebo ne.

Mezery v zákonech, které lákají běžence, musí vyplnit především americký Kongres, zamýšlí se redakční komentář, podle kterého se ale především zákonodárci Demokratické strany nemají příliš k činu. Ostatně tíži rozhodnutí a konkrétních kroků z nich sejmul samotný Donald Trump, když problémy na hranici zredukoval jen na Mexiko a po uzavření vzájemné dohody ohlásil diplomatické vítězství.

Celní diplomacie

Americkému deníku ale především vadí praxe, kdy je hrozba zavedení tarifů použita jako klacek pro dosahování cílů nesouvisejících s obchodem. Možnost uvalení pětadvacetiprocentní daně na mexický export do USA je sice pro tuto chvíli passé, hospodářská sféra si ale nemůže být jista, jestli se celní přirážky brzy nevrátí zpět na scénu.

Trump vytváří politiku strachu, zeď je předvolební přízrak, říká amerikanistka

Donald Trump

Paralýza amerických vládních úřadů pokračuje již třetí týden a pokud v pátek neskončí, stane se nejdelší v historii. U Bílého domu ve Washingtonu kvůli tomu protestovaly stovky státních pracovníků, kteří teď nedostávají peníze a cítí se být rukojmími svého vlastního zaměstnavatele.

Společné prohlášení obou zemí totiž mluví o možnosti „dalších kroků“ přijatých v případě, že „uplatněná opatření nepřinesou očekávaný výsledek“. Není přitom jasné, co přesně se tím míní, o jakých výsledcích se mluví a jak bude celkový úspěch konkrétně měřený a hodnocený. A prezident Trump už na Twitteru napsal, že případné „další kroky“ mohou být právě celní přirážky.

V americkém Kongresu teď sice čeká na schválení revidovaná obchodní dohoda o obchodu v Severní Americe, dříve známá pod zkratkou NAFTA. Podnikatelé v Mexiku i Spojených státech jsou ale momentálně rukojmími Trumpova biče celních přirážek, kterým může šéf Bílého domu kdykoliv prásknout.

Prezident používá celní přirážky jako zbraň pro jakýkoliv myslitelný účel, ke stejné logice se ale po jeho vzoru mohou připojit i další hráči. Třeba demokratický uchazeč o Bílý dům Joe Biden už prohlásil, že by se celní přirážky měly používat vůči zemím, které v otázce klimatické změny nechtějí to, co požaduje on.

Do budoucna tak podle Wall Street Journalu existuje reálné nebezpečí, že příští americký prezident bude vnímat cla jako diplomatický lék na cokoliv, co si usmyslí. Kongres by proto prý učinil jen dobře, kdyby stáhl zpět všechny své bianco šeky pro „stavy nouze“ a „národní bezpečnost“, kterými americké prezidenty v průběhu několika desetiletí vybavil.

Hospodářská sféra je závislá na konzistentní politice, i díky ní se může rozhodovat, kam směřovat svůj kapitál. Svévolné hrozby celními přirážkami ale vytvářejí nejistotu, která podvazuje investice a růst.

Mexiko tak sice může budovat zeď proti migrantům na své jižní hranici, ale je to ekonomika Spojených států, která za ni platí, konstatuje deník Wall Street Journal.

Spustit audio

Související