V Rusku slábne podpora Putina i války na Ukrajině
Ruská společnost je stále víc nespokojená s Vladimirem Putinem. Státní ruské Středisko pro výzkum veřejného mínění minulý pátek uvedlo, že prezidentova popularita klesla na 65,6 procenta a je nejnižší od začátku války. Jen od počátku roku se snížila o více než 12 procentních bodů, píše americký deník Washington Post.
Čtěte také
Putinova popularita dosahovala svého času až 88 procent. Současné průzkumy naznačují stále větší únavu z války, která trvá už pátý rok, i z toho, že jednání o jejím ukončení se v podstatě zastavila, protože Trumpova vláda se soustřeďuje na Írán.
Hospodářské sankce mají stále větší dopad na ruskou ekonomiku i peněženky občanů. Nelibost vyvolává také snaha vlády omezovat přístup k internetu, údajně kvůli obavám o bezpečnost.
Kritika elity
Putinova vláda je v posledních týdnech i terčem nezvykle ostré kritiky členů ruské finanční elity kvůli přístupu k ekonomice, která se v prvních dvou měsících roku propadla o 1,8 procenta. Přísnější mezinárodní sankce a vysoké úrokové sazby, které mají bojovat proti inflaci, však brzdí investice.
Čtěte také
Nesplacené obchodní pohledávky v lednu dosáhly rekordní výše 109 miliard dolarů, uvedl Federální statistický úřad Rosstat. Počet firem, které vládě nezaplatily daně, stoupl na skoro 440 tisíc. Na dubnovém ekonomickém fóru v Moskvě kritizovali vládu snad všichni podnikatelé i ekonomové.
Ekonom Ruské akademie věd Robert Nigmatulin na fóru prohlásil, že Rusko zaostává i za Čínou a že inflace výrazně předstihla hospodářský růst. „Dokonce i v nejchudších regionech Číny jsou příjmy vyšší než v našich nejchudších regionech,“ upozornil expert. Dodal, že růst HDP od roku 2015 činí asi 1,5 procenta ročně, ale spotřebitelské ceny stouply o 77 procent.
„Do podzimu budeme mít rok 1917“
Ještě kritičtější byl minulý týden dlouholetý předseda Ruské komunistické strany Gennadij Zjuganov v projevu v parlamentu. Jestli se problémy nevyřeší, hospodářský krach je podle něj nevyhnutelný. „Do podzimu tu budeme mít to, co se stalo v roce 1917,“ dodal s odkazem na bolševickou revoluci.
Čtěte také
Inflaci vyhnaly do závratné výšky sankce a vysoké výdaje na armádu. Centrální banka tak musela zvýšit úrokové sazby nad 20 procent, aby ekonomiku zbrzdila. Ekonomové však stále častěji varují před recesí.
Ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Rešetnikov minulý týden uvedl, že Rusko z velké části vyčerpalo své rezervy. Putin veřejně přiznal, že hospodářství má potíže, a vyzval centrální banku a svou vládu, aby zpomalení růstu vysvětlily.
Problémy jsou všude
Ruské ekonomice, která je závislá na příjmech z ropy, se přechodně ulevilo díky prudkému růstu cen černého zlata, který vyvolala americko-izraelská válka proti Íránu. Podle ekonomů ale Rusko svůj rozpočet vyrovná, jen když bude období vysokých cen trvat déle.
Čtěte také
Rusko bylo navíc v dubnu nuceno snížit těžbu ropy až o 400 tisíc barelů denně kvůli sílícím útokům ukrajinských dronů na ruské přístavy a rafinerie.
Občané musejí omezovat základní výdaje a mají omezený přístup k internetu. Rozladěnost je tak patrná ve všech společenských vrstvách. „Nespokojenost je velmi silná,“ upozorňuje analytička Eurasijského střediska Carnegieho nadace v Berlíně Tatiana Stanovaja. Podle ní jsou příčinou vleklá válka, finanční problémy i to, že mládež má omezený přístup k sociálním sítím.
„Problémy jsou všude, kam se člověk podívá. A nedokážeme říci, kam to povede,“ přiznává politoložka. Lidé si dnes dokonce dovolují i větší míru kritiky, ale úřady zřejmě zareagují dalšími represemi, domnívá se Stanovaja. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by režim ztrácel kontrolu.
„Pociťujeme naprostou beznaděj“
Trumpovo zdánlivě rozmarné rozhodnutí zahájit válku proti Íránu znamenalo pro některé Rusy určité ospravedlnění Putinovy války proti Ukrajině a mohlo by Kreml přimět k tomu, aby se ve snaze dosáhnout svých vojenských cílů ještě více zatvrdil a například dobyl Doněck. Pocity Rusů shrnul devatenáctiletý student Igor:
Čtěte také
„Já i moji známí pociťujeme naprostou beznaděj. Všichni chtějí z Ruska odejít, ale většina tu možnost nemá. Nikdo nechce svazovat svou budoucnost s touto zemí. Život tady je těžký, drahý a bezútěšný,“ cituje studenta Washington Post.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. NATO není připraveno na válku s Ruskem. Orbánův pád bude mít dalekosáhlé důsledky. Jaká je situace ve Venezuele po zatčení Madura? Německá armáda má novou vojenskou strategii. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jan Machonin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
