Politici nechtějí silné odbory, ze sociálního smíru ale benefituje celá společnost, tvrdí odborová právnička Homfray

„V postsocialistických zemích se v kolektivním vyjednávání hodně soustředíme na ta ‚chlebová‘ témata, zejména výši mezd, kdežto na Západě se častěji objevují i moderní identitární témata a jiné než ekonomické nerovnosti. V tom nějaká propast je, ale železná opona není úplně nepropustná,“ dodává místopředsedkyně Výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů.

V minulosti byly odbory silně propojeny se sociální demokracií, která podle odborářky vlastně vznikla jako politická odnož odborů. Obecně prý ale není dobré, když jsou odbory příliš blízko politické straně.

„Odbory mají být politické, ale nadstranické. Protože ty agendy, kterým se věnujeme, témata, která řešíme, a zájmy, které hájíme, jsou jednoznačně politické,“ uvádí s tím, že i vzhledem k dlouhodobé absenci parlamentní levice odbory reagují na vládou spíš kampaňovitě nastolovanou agendu.

Moderní vs. stará témata

Novinářka Apolena Rychlíková upozorňuje na sbližování části odborů s krajní pravicí, ke kterému dochází v Evropě i u nás v souvislosti s rozpadem pravolevého dělení. „Hájení zájmů pracujících je rozhodně levicová kategorie, ale současný svět nám ukazuje, jak snadno se ty kategorie mohou měnit,“ poznamenává.

Čtěte také

Julie Hrstková: Máme umělou inteligenci, potřebujeme ještě vůbec odbory?

Pod vedením Josefa Středuly se prý odbory rapidně modernizovaly a začaly přicházet s novými tématy, jako je digitalizace, automatizace, platformová práce v rozvozu jídla či alternativních taxislužeb nebo nerovnosti v zapojení žen na trhu práce a jejich postavení.

„Pro odbory zůstává řada výzev, v jejich vedení by mělo být mnohem více žen a bylo by fajn, kdybychom třeba už měli odborovou předačku. Ale i to je realita České republiky,“ konstatuje.

Podle komentátora Davida Klimeše ale po moderních tématech, která reprezentuje třeba i Šárka Homfray, v odborech zas tak silná poptávka není. Poukazuje na to, že odbory jsou sice poslední velkou masovou organizací s 500 tisíci členy, ale v dobách ROH to bylo desetkrát víc. 

„Panu Středulovi od neúspěšné prezidentské kampaně trošku spadl řetěz a odnáší to celé odbory. Byl bych rád, kdyby ho někdo dokázal vyzvat a když to bude žena, budu jen rád,“ deklaruje a dodává, že pokud mají odbory uspět, musí vedle moderních témat ovládat i ta stará – tedy být schopni se organizovat napříč sektory.

K čemu odbory

Uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně ale podle Homfray příliš nenahrává česká legislativa a na politickém spektru chybí k posílení odborů vůle. „Zaměstnavatelé se mohou z asociací vyvázat. Problém není v tom, že by odbory nedokázaly ovlivňovat sektorovou úroveň, ale že na druhé straně nemají partnera. Pokud se bavíme o tom, jak vypadá trialog, tak se musíme úkosem dívat na všechny aktéry,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Středula: Český zaměstnanec odpracuje o devět let více než německý. Do důchodu v 67 je nepřijatelné

„Sociální smír je třeba chápat v kontextu celé společnosti, koneckonců i prezident Petr Pavel na sjezdu ČMKOS řekl, že tam, kde funguje sociální dialog, z toho benefituje celá společnost,“ upozorňuje.

Rezervy vidí i na straně odborářů – je třeba se více organizovat na nejnižší úrovni a odborům se také na plný úvazek věnuje jen malá část členské základny. Ani mnozí zaměstnanci si dnes už neuvědomují, k čemu je dobré mít uzavřenou kolektivní smlouvu a jaké jsou výhody členství v odborech.

„Nepopírám, že jsou i takoví, co zakládají odbory, aby je nevyhodili. Dokonce pár takových znám. Ale mnohem víc znám odborářů a funkcionářek ve věku 55+, kteří by si mohli dělat svoje a místo toho po práci řeší problémy jiných lidí a otravují se na jednání se zaměstnavatelem, který nepochopil, proč by s nimi měl jednat slušně,“ uzavírá.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 16. května po 11. hodině a v neděli 17. května po 15.30.