Trump vytváří politiku strachu, zeď je předvolební přízrak, říká amerikanistka
Paralýza amerických vládních úřadů pokračuje již třetí týden a pokud v pátek neskončí, stane se nejdelší v historii. U Bílého domu ve Washingtonu kvůli tomu protestovaly stovky státních pracovníků, kteří teď nedostávají peníze a cítí se být rukojmími svého vlastního zaměstnavatele.
Prezident Donald Trump ale v Bílém domě v době demonstrace nebyl. Odjel totiž na inspekční cestu na hranici s Mexikem, kde chce stavět zeď či podobnou bariéru, což je důvod sporu o rozpočet s demokraty v Kongresu.
Jan Fingerland: Demokraté dobrovolně rozervaní
Američtí demokraté nedávno získali většinu ve Sněmovně, zvolili do čela dolní komory předsedkyni ze svých řad a troufají si vyhrát i příští prezidentské volby.
„Prezident se dnes nechává slyšet, že nikdy neřekl, že Mexiko za zeď zaplatí. Říká to v pořadech, ve kterých před dvěma lety tvrdil, že ji Mexiko zaplatí přímým šekem, případně nepřímo skrze nově vyjednanou obchodní dohodu,“ popisuje amerikanistka Kateřina Březinová.
Upozorňuje také na to, že mexických přistěhovalců v posledních letech ubývá: „Donald Trump chce financování zdi od země, která již není největší zdrojovou zemí.“
Donald Trump je v tomto téměř geniální komunikátor a showman, který nenabízí dlouhodobá řešení, ale to, co mu říká jeho nesporně skvělá politická intuice.
Kateřina Březinová
Téma zdi se podle ní nejvíce objevovalo v letech 2015 a 2016, po Trumpově zvolení ale migrační krize na mexické hranici jako by ustala. „A zvláštním způsobem se opět rozhořela v létě 2018 v souvislosti s blížícími se volbami do Kongresu. Zeď lze vnímat jako přízrak nebo fantasma, kterým Trump ovlivňuje představy amerických voličů,“ tvrdí Březinová.
HLASUJTE: Měl by americký Kongres schválit Donaldu Trumpovi rozpočet na výstavbu mexické zdi?
Spory kolem zdi na hranicích Spojených států a Mexika se vyostřují. Prezident Donald Trump na její stavbě stále trvá, teď připouští, že to nemusí být betonová ale klidně i ocelová bariéra.
Trump prý skrze zeď vytváří politiku strachu, směšuje legální a nelegální migraci a ovlivňuje tak představy Američanů, kteří v drtivé většině na hranici nikdy nebyli.
„V projevu z Oválné pracovny neváhal pracovat se strachem a tím, co Američanům kvůli migraci hrozí,“ uvádí Březinová s tím, že část migrantů zadržených na hranici sice má zápis v rejstříku, většinou je to ale kvůli rychlé jízdě nebo předchozímu pokusu o překročení hranice. Jen menší část jsou lidé, kteří spáchali násilný trestný čin.
Související
-
Lukáš Kovanda: Akcie už zase rostou. Vycouvá Trump z obchodní války?
Akcie ve světě opět rostou. Po vánočních propadech si tak burziáni oddechli. Prozatím.
-
Ivan Hoffman: Zahraniční politika jako rébus
Když americký prezident Donald Trump zjistil, jak je v Evropě nepopulární, vyvodil z toho, že svou práci dělá dobře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
