USA chtějí prohlásit Mexiko za bezpečnou zemi. Tamnímu azylovému systému kvůli tomu hrozí kolaps

Spojené státy platí za mexickou zeď proti migraci

• Upravit
• Smazat

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa použít celní tarify jako klacek na migranty má ekonomické náklady.

Tím by migranti, kteří překročili jižní hranici Spojených států, ztratili možnost žádat v USA o azyl a museli by tak činit v samotném Mexiku.

A to přestože jsou uprchlíci ze Střední Ameriky v Mexiku utlačováni, okrádáni, unášeni a dokonce zabíjeni, upozorňuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Podle něj je navíc mexický azylový systém na pokraji kolapsu, tamní bezpečnostní situace je pak prý přímo katastrofální.

Navzdory tomu by místní úřady mohly už brzy čelit nové záplavě azylových žádostí. Mexiko má nyní několik týdnů na snížení počtu uprchlíků mířících do Spojených států. Pokud se mu to nepodaří, bude muset s Washingtonem vyjednávat o statusu bezpečné třetí země. Takové ujednání minulý týden potvrdil mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard.

Oběti kartelů

Statistiky ukazují, že po vyhlášení války drogovým kartelům mexickou vládou na konci roku 2006 bylo v zemi zavražděno více než 240 tisíc osob. Jen během prvních čtyř měsíců tohoto roku zemřelo násilnou smrtí přes jedenáct tisíc lidí. K tomu je navíc nutné připočítat asi 40 tisíc pohřešovaných. Otázka tak nezní, jestli mezi mrtvými a pohřešovanými jsou středoameričtí uprchlíci, ale kolik jich je. Spolehlivá data o obětech z řad migrantů ovšem neexistují.

Park přátelství je poslední místo, kde se mohou setkávat rozdělené mexické rodiny

• Upravit
• Smazat

V jihozápadním cípu Kalifornie, na břehu Tichého oceánu mezi americkým městem San Diego a mexickou Tijuanou, se nachází Park přátelství. Je to místo, kde se doposud mohou setkávat rodiny rozdělené pomyslnou i reálnou zdí mezi Spojenými státy a Mexikem.

Zřejmé ale je, že tranzit přes Mexiko je pro ně nebezpečný. Podle politoložky Maríi Pombové z mexického výzkumného ústavu Colef uprchlíci nejsou v Mexiku nositeli žádného právního statusu a zároveň jsou nápadní, což je vystavuje obzvlášť vysokému riziku násilí. Například v únoru zmizelo 25 středoamerických migrantů, v březnu dalších 19 uprchlíků.

Těmto případům se dostalo pozornosti proto, že se jedná o větší skupiny osob. Mexické úřady přitom mají za to, že padly do sítě organizovaného zločinu. O mnohých z pohřešovaných se doposud nepodařilo zjistit žádné informace.

Curyšský deník připomíná také zmizení 72 uprchlíků v roce 2010, které unesli členové zločinecké organizace Los Zetas. Když nedostali výkupné, migranty zabili a pohřbili v masovém hrobě. Nicméně mohlo se stát i to, že letos zmizelé uprchlíky vyplatili jejich příbuzní a jsou dnes na svobodě.

Podle zprávy Texaské univerzity v Austinu z roku 2018 si zločinecké skupiny vydělají únosem jediného migranta více než sto tisíc korun. Drogové kartely, jež kontrolují migrační trasy do Spojených států, uprchlíky pouze neunášejí, ale také od nich vybírají smyšlené mýtné nebo je verbují k přepravě drog, popřípadě nutí ženy k prostituci.

Zneužívání migrantů však v Mexiku není doménou pouze velkých organizovaných skupin, ale také menších band. Nicméně největší výnosy z kriminality na uprchlících mají mocné kartely. Podle zmiňované zprávy Texaské univerzity zločinci ročně vydělají stamilionové částky. V současnosti, kdy migrační vlna zesiluje, si tak mnou ruce.

Fronta na azyl

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se od začátku roku přes Mexiko k jižní hranici Spojených států dostalo téměř 600 tisíc migrantů ze Střední Ameriky. V meziročním srovnání azylových žádostí pak Mexiko v prvních pěti letošních měsících zaznamenalo třistaprocentní nárůst, když jich úřady zaevidovaly bezmála 25 tisíc. Imigrační úřady minulý týden uvedly, že do konce letošního roku očekávají celkem až 80 tisíc podaných žádostí.

Trump vytváří politiku strachu, zeď je předvolební přízrak, říká amerikanistka

• Upravit
• Smazat

Paralýza amerických vládních úřadů pokračuje již třetí týden a pokud v pátek neskončí, stane se nejdelší v historii. U Bílého domu ve Washingtonu kvůli tomu protestovaly stovky státních pracovníků, kteří teď nedostávají peníze a cítí se být rukojmími svého vlastního zaměstnavatele.

Mexická administrativa ale není na takový nával připravena. Neue Zürcher Zeitung připomíná loňský rok, kdy úředníci, ale také nevládní organizace a státní lidskoprávní komise varovali před kolapsem azylového systému. Přesto vláda letos zkrátila příslušné rozpočtové kapitoly o téměř 20 procent.

Díky podpoře OSN se v Mexiku v současnosti otevírá šest provizorních poboček imigračního úřadu. Podle jeho vedení to však nebude stačit na vyřízení všech žádostí. Ke zvládnutí situace by prý bylo nutné zdvojnásobit počet zaměstnanců a dokonce zešestinásobit rozpočet.

Úřad v současnosti posuzuje na 40 tisíc aktivních žádostí o azyl. Oficiálně by taková podání měla být vyřízena do 45 dnů, politoložka Pombová však zdůrazňuje, že v současnosti zájemci musejí počítat s tím, že žádné lhůty neplatí.

To například vedlo k nepřehledné situaci v jihomexickém pohraničním městě Tapachula, kde se před imigračním úřadem vytvořily dlouhé fronty. Odborníci se proto ptají, jak chce země zvládnout nápor uprchlíků v případě, že Spojené státy Mexiko opravdu prohlásí za bezpečnou třetí zemi.     

Problémy mají i v USA

Podle Pombové administrativa v žádném případě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Politoložka kromě byrokratických překážek kritizuje především chybějící infrastrukturu. „Mnoho žadatelů o azyl žije na ulici, nemají co jíst, nemají přístup ke zdravotní péči a děti nemohou navštěvovat školy,“ říká Pombová. Myslí si, že Mexiko migrantům není schopné zajistit ani ty nejzákladnější podmínky pro jejich přítomnost.

Jako takzvaná bezpečná třetí země tak ale podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků bude muset činit. A bídné podmínky v jižním Mexiku podle OSN a politoložky Pombové vedou k tomu, že mnozí migranti ztrácejí trpělivost a na vyřízení žádosti o azyl nečekají. „Někteří z nich zmizí v ilegalitě, jiní se vydávají na sever, kde o azyl žádají ve Spojených státech,“ vysvětluje odbornice.

Tam ale situace není o nic lepší. Na mexicko-americkém pomezí, mimo jiné ve městě Tijuana, v současnosti čeká téměř 19 tisíc uprchlíků jen na to, aby si v USA mohly požádat o azyl.

Politoložka Pombová vysvětluje, že hospodářská situace a infrastruktura v Tijuaně je v porovnání s jižním Mexikem o něco lepší. Z bezpečnostního hlediska ale toto město naopak patří k nejnebezpečnějším na světě, podotýká María Pombová pro švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.