Syřané přichází o útočiště. Část zemí v Evropě pozastavuje azylová řízení, mluví se o repatriacích

V Německu, které přijalo největší počet syrských uprchlíků v Evropě, se zmrazení žádostí dotkne 47 tisíc žadatelů.

„Pád Asadova režimu představuje velkou úlevu pro mnohé, kdo se stali obětmi jeho mučení, vraždění a teroru. Řada uprchlíků, kteří našli útočiště v Německu, má konečně naději, že se vrátí zpět do své země,“ cituje Meduza z prohlášení německé ministryně vnitra Nancy Faeserové.

Čtěte také

Syřanka: Cítíme euforii. Ale také jsou tu rodiny 100 000 Asadových vězňů a strach z toho, co najdeme

Ministryně přitom zdůraznila, že situace v Sýrii je komplikovaná a žádosti o azyl podané Syřany zůstanou pozastavené do chvíle, než dojde k jejímu projasnění. Až poté bude moci německá federální migrační služba přizpůsobit svou politiku novým reáliím.

Podle údajů německého ministerstva vnitra žije v Německu 970 tisíc syrských občanů, z nichž 320 tisíc má status uprchlíka a přes 5 tisíc o něj má požádáno. Jaký je status zbylého více než půl milionu utečenců, se přitom na stránkách ministerstva neuvádí.

Repatriace. Hned!

K návratu Syřanů začaly krátce po pádu režimu Bašára Asada vyzývat i krajně pravicové strany. Podle Jürgena Brauna, lidskoprávního představitele strany Alternativa pro Německo, neexistuje lidské právo, které by kohokoliv opravňovalo žít trvale ve vzdálené cizí zemi a dostávat od ní sociální podporu.

„Ve chvíli, kdy přestává být aktuální příčina, kvůli které lidé ze Sýrie uprchli, nemohou dále počítat s právem na azyl ani s podporou, kterou většině z nich Německo poskytuje,“ cituje Meduza poslance Brauna.

Čtěte také

Včerejší terorista mírotvorcem, říká Dostál o syrském lídrovi. „Musíme s ním jednat,“ míní Decroix

Ještě kategoričtěji se k otázce syrských uprchlíků postavilo Rakousko, kde se dnes nachází přibližně 100 tisíc syrských uprchlíků. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner zadal svému úřadu vypracování „programu jejich systematické repatriace a deportace do Sýrie“. Okamžitě přitom bylo pozastaveno přes 7 tisíc žádostí o azyl.

Někteří evropští politici vyzývali k návratu syrských uprchlíků již před pádem Asadova režimu. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která v této otázce dávno zaujímá konzervativní postoj, vyzývala, aby byly některé části Sýrie prohlášeny za bezpečné a vhodné pro návrat utečenců.

Kromě Německa, kde je otázka uprchlíků jedním z nejpalčivějších volebních témat před únorovými parlamentními volbami, začaly negativní postoje k běžencům v poslední době narůstat také ve Švédsku. To je s téměř 200 tisíci syrskými běženci na druhém místě po Německu a má největší počet uprchlíku na počet obyvatel.  

Nicméně také Švédská migrační agentura se rozhodla počkat, jak se situace v Sýrii vyvine. Na přechodnou dobu bude pozastaveno jak udělování azylu, tak deportace do Sýrie.

Odejít z Evropy?

Před spěchem, s nímž některé evropské země začínají vyzývat syrské uprchlíky k návratu domů, varují představitelé Evropské unie. Ta ústy svého mluvčího pro zahraniční politiku Anouara el Anouniho prohlásila, že prozatím nejsou splněny podmínky pro bezpečný, dobrovolný a důstojný návrat do Sýrie.

Čtěte také

Syrský režim padl kvůli ekonomice, islamisté se z toho chtějí poučit, soudí Kocian z Člověka v tísni

„Jsme přesvědčeni, že většina představitelů syrské diaspory touží po návratu domů. Ale přijmout takové rozhodnutí musí být na každém jednotlivci a na každé rodině,“ cituje Meduza z prohlášení mluvčího.

Ten také zdůraznil, že Evropská unie prozatím nenavázala vztahy s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám, které stálo v čele ozbrojené vzpoury proti režimu Bašára Asada a dnes je vedoucí politickou silou v zemi.

O tom, že syrští uprchlíci budou spěchat s návratem domů, není přesvědčený americký diplomat a znalec Blízkého východu Richard Albright.

Mnozí utečenci podle něj dodnes mají před očima výsledky arabského jara v Egyptě, Libyi či Tunisku a váhají, jestli se vzdát svého zaběhnutého evropského života. Většina z nich podle Albrighta nejspíše počká a rozhodne se až podle toho, jak v Sýrii proběhne transformace moci.

Vyhoštění z Turecka?

S největší počtem uprchlíků ze Sýrie se však nepotýká Evropa, ale sousední Turecko, kde je jich více než 3 miliony. Šéf tureckého ministerstva zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že „Turecko bude i nadále zabezpečovat bezpečný a dobrovolný návrat Syřanů a obnovu jejich země“.

Za tímto prohlášením se však podle dánského politologa Jacoba Kirkegaarda může skrývat plán nedobrovolného vyhoštění značného počtu Syřanů:

„Nevylučuji, že pokud k tomu dojde bez flagrantního porušování lidských práv, některé evropské země včetně Německa se tureckým postupem mohou inspirovat,“ cituje závěrem nezávislý ruský portál Meduza dánského politologa Jacoba Kirkegaarda.

Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Dokáže se Rusko domluvit s islamistickou vládou v Sýrii? Katedrála Notre-Dame symbolicky vzdoruje světovému chaosu. Kvůli rozmístění jaderných zbraní hrozí Bělorusku konflikt s Ukrajinou. Část Gruzínské pravoslavné církve podporuje protestní hnutí.