Grónský dokument nutí Dány čelit vlastní koloniální historii
Ještě třaskavějším tématem než Donald Trump byl po dva týdny v Dánsku filmový dokument o těžbě v Grónsku. Ačkoliv je celý příběh dobře známou historií, jeho zpracování vyvolalo silné emoce. Píše o tom britský deník Guardian. Snímek s názvem Grønlands hvide guld, v překladu Grónské bílé zlato, pojednává o tamní dánské těžbě kryolitu – poměrně vzácného minerálu, který je využíván k výrobě hliníku nebo ve sklářství.
V Grónsku, které je oficiální součástí Dánského království a podléhá severskému státu v obranné a zahraniční politice, dokument vyvolal zlost a hluboký smutek. Film, původně odvysílaný dánskou veřejnoprávní televizí DR, byl prý potvrzením příběhů z dnes už prázdné těžařské kolonie na jihu Grónska, které Gróňané slýchávali od svých přátel a příbuzných.
Čtěte také
V Grónském hlavní městě Nuuk došlo doslova k politickému zemětřesení, které mělo podle některých dokonce potenciál proměnit mocenskou dynamiku mezi autonomním územím Dánska a Kodaní. Ostatně až třetina voličů v průzkumu veřejného mínění připustila, že by dokument mohl ovlivnit jejich hlasování.
To, co mezi Gróňany vyvolalo největší pozdvižení, byla informace, na kolik si Dánsko desítkami let těžby jejich kryolitu přišlo. „Nový dokumentární film ukazuje, že na jediném dole Dánsko vydělalo nejméně 400 miliard (dánských) korun,“ prohlásil tehdejší grónský premiér Múte B. Egede. V přepočtu na české koruny je to neuvěřitelný 1 bilion a 340 miliard.
Úskalí koloniální ekonomiky
Přímo v Dánsku se původně objevilo několik pozitivních recenzí snímku. Pak se ale profesor ekonomie na univerzitě v Aarhusu a šéf Grónské ekonomické rady Torben Andersen vymezil proti interpretaci čísel a domácí média rychle otočila.
Čtěte také
Terčem jeho kritiky se stala právě zmíněná suma – 400 miliard dánských korun. Jde o číslo, ke kterému autoři dokumentu dospěli jako k hrubému příjmu Dánska z kryolitového dolu za 133 let těžby převedeného na dnešní hodnoty. Vypočtený údaj se ale podle Andersena vztahuje k obratu, nikoliv k ziskům.
Při podobných výpočtech v souvislosti s koloniální ekonomikou je však potřeba zohlednit, že výrobní náklady byly vynaloženy v Dánsku, za využití dánských pracovníků a zařízení, upozorňuje odborník.
„Korporátně-politické rozhodnutí“
Kritika dokumentu začala přicházet i z takových míst, jako je ministerstvo kultury. A ačkoliv si dánská veřejnoprávní televize zpočátku za odvysílaným dokumentem stála, po deseti dnech přikročila k jeho stažení a šéfeditor zpravodajství oznámil svoji rezignaci. Oficiálním důvodem těchto kroků měla být nová informace ohledně nepřesného grafu celkových prodejů kryolitu.
Čtěte také
Podle Runeho Lykkeberga, šéfredaktora dánských novin Information, šlo o korporátně-politické rozhodnutí, které mělo ochránit značku veřejnoprávní televize.
„DR je stanice veřejné služby, jejíž nejvyšší výkonnou složkou je vláda. Ministr kultury volí šéfa správní rady a ten jmenuje formálně nezávislého generálního ředitele,“ popisuje vnitřní strukturu média Lykkeberg. Připomíná, že právě generální ředitel dokument tvrdě zkritizoval.
Sám Lykkeberg považuje stažení snímku za velmi špatné rozhodnutí. „Dokument byl předmětem veřejné debaty. Nikomu nepomůže, když se nebude moct podívat na film, o kterém všichni mluví,“ shrnuje šéfredaktor deníku Information.
Hodné, nebo zlé Dánsko?
Jako přehnané vnímá rozhodnutí i grónská ministryně Naaja Nathanielsenová. Podotýká, že takový krok má víc co dělat s dánskou interpretací vlastního chování v Grónsku než s filmem samotným.
Politička se domnívá, že soustředění se na samotná čísla navíc odvádí pozornost od toho, co by mělo být hlavním předmětem debaty, tedy že v Grónsku jsou přípustné oba narativy.
Čtěte také
Ve společné historii s Dánskem nebylo všechno v pořádku, zároveň je ale možné uznat i všechno dobré, co Dánsko udělalo, vysvětluje Nathanielsenová. Dodává ale, že v dánských médiích zřejmě může existovat jen jediný narativ, tedy že Dánsko se ke Grónsku chovalo dobře.
Novináři požádali o vyjádření také dánského ministra kultury, ten ale na výzvu nereagoval, uzavírá britský Guardian.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách: Američtí turisté v Evropě se stydí za Trumpa. Hlavním městem Belgie zmítají přestřelky, narůstající dluh i politická paralýza. Slovenský ministr obrany ukázal fotografie Ficova prostřeleného saka a krvavé košile. S klíčovými důkazy zacházel po svém. Srbsko si kupuje čas, během politické krize sestavilo staronovou vládu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
