Přežije ukrajinská energetika bombardování a mrazivou zimu?
Na podzim, když ruská armáda zintenzivnila ostřelování ukrajinské energetiky, experti připouštěli, že zima bude těžká. Ale úplně kritickou situaci neočekávali. V lednu však začalo být jasné, že čtvrtá válečná zima bude pro obyvatele ukrajinských měst tou nejtěžší, píše v reportáži z Kyjeva nezávislý ruský server Važnyje istorii.
Od loňského léta začala ruská armáda bombardovat nejen velké elektrárny, ale také malé transformační stanice v regionech.
Cílem této taktiky je rozdělit energetický systém země na dvě části – levobřežní Ukrajinu, kde se energie nedostává, a pravobřežní, kde je jí dostatek. Likvidace transformátorů znemožňuje přenos energie ze západu na východ a důsledkem je výpadek energie v celé části země.
Poškozené transformátory
Letos v zimě ještě nenastal blackout, který by zasáhl celou Ukrajinu. Čas od času ale zůstávají od světla, tepla a vody odříznuty celé regiony nebo velká města. Problém dnes přitom nespočívá v nedostatku vyrobené elektrické energie, ale v její dopravě.
Čtěte také
Ruská armáda bombarduje jak transformátory, které napětí zvyšují, tak ty, které je snižují. Na začátku ledna bylo ostřelováno například město Slavutič v Černihovské oblasti, které je důležitým uzlem ukrajinského energetického systému, přes který elektřina proudí do několika oblastí.
„Když jsou transformátory poškozené nebo zničené, nedá se s tím nic dělat. V kýblech se elektrická energie přenášet nedá,“ vysvětluje ukrajinský ministr energetiky Arťom Někrasov.
Jak dostat energii k lidem?
K podobné situaci došlo v Kyjevě, kde byly zničeny transformátory zajišťující přísun energie z pravého břehu Dněpru na levý. A tak fyzicky neexistuje možnost energii předávat spotřebitelům.
Čtěte také
„Nestačí natáhnout dráty přes Dněpr. Byly poškozeny uzlové transformátory na 330 kilowat, na kterých závisí dodávky elektrické energie do domácností,“ citují Važnyje istorii Alexeje Kučerenka z energetického výboru ukrajinského parlamentu.
Situaci komplikuje také počasí. Jestliže první tři válečné zimy byly neobvykle teplé, letos v lednu udeřily silné mrazy. Snížení teploty o jeden stupeň přitom zvyšuje spotřebu elektřiny na Ukrajině o 200 MWh. Při teplotě kolem mínus 15 stupňů, která se na větší části Ukrajiny drží poslední dva týdny, dosahuje deficit výroby elektřiny 8 GWh. Jediná možnost, jak ho kompenzovat, jsou plánované výpadky proudu.
Transformátory se měly ukrýt
Mrazy nejen zvyšují spotřebu světla a tepla, ale komplikují energetikům život i samy o sobě. Stromy spadlé pod tíhou sněhu, větru a námrazy přerušují vedení a brigády opravářů se kvůli sněhu často nemohou dostat na místo havárie.
Čtěte také
Velké transformátory, které ničí ruské bomby, je třeba průběžně nahrazovat. Ale jediný ukrajinský závod, který je vyráběl, dnes nefunguje. A tak je třeba zařízení dovážet ze zahraničí. Výroba jednoho transformátoru a jeho dovoz na Ukrajinu přitom zabere čtyři měsíce.
Podle Stanislava Ignaťjeva z Ukrajinského institutu budoucnosti bylo možné se této kritické situaci částečně vyhnout.
„Ochránit před ostřelováním celou elektrárnu, která má často rozlohu desítky hektarů, je nemožné. Ale ukrýt samotné transformátory je reálné. Tento úkol hlavní výrobce a distributor elektřiny Energoatom nezvládl,“ domnívá se ukrajinský expert.
Dojde k energetickému kolapsu?
Na otázku, zda může dojít k totálnímu energetickému kolapsu, ukrajinští úředníci odpověď nedávají:
„Co chcete? Abych vám tady řekl, že náš energetický systém nevydrží? To neřeknu. Čekají nás těžké časy, ale naši opraváři pracují naplno a zatím situaci zvládají,“ citují Važnyje istorii poslance ukrajinského parlamentu Alexeje Kučerenka. Tyto otázky je podle něj navíc třeba směřovat především na síly protivzdušné obrany. Ty jediné prý mohou efektivně zabránit ničení energetického systému.
Čtěte také
Důležitou roli hraje také lokální iniciativa. Obyvatelé většiny domů, kde se přestalo topit, dočasně vypustili vodu z potrubí, aby nepopraskalo. Nebo ji alespoň přihřívají s pomocí generátorů a čekají, až budou dodávky teplé vody obnoveny. Ve dvorech stojí vyhřívané stany, kam se lidé mohou přijít přes den ohřát.
Podle prohlášení starosty Kyjeva Vitalije Klička také 600 tisíc obyvatel zareagovalo na jeho výzvu k evakuaci a dočasně odjeli na venkov, nebo dokonce do zahraničí. Sami Kyjevané ale tato čísla považují za nadsazená: většina lidí zůstává, lidé si navzájem pomáhají a dělají všechno pro to, aby přestáli kritické období, uzavírá reportáž nezávislý ruský portál Važnyje istorii.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Zelení v Německu zapochybovali o smyslu společné Evropy. Jak Litva vyřeší dilema s tranzitem běloruského hnojiva? Do předvolební kampaně jde arménský premiér Pašinjan s novým image. Najde Polsko své místo na nové bezpečnostní mapě světa? Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jan Machonin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
