Nástupci Wagnerovců pokračují v africké expanzi. Rozšiřují svůj vliv na Madagaskar

Model vojenské ochrany a spolupráce výměnou za přístup ke strategickým zdrojům, který se Kremlu osvědčil ve Středoafrické republice a později se rozšířil do zemí Sahelu, se tak nyní posouvá dál na jih až na největší ostrov afrického kontinentu. Píše o tom španělský deník El País.

Čtěte také

Rusko financuje svou válku africkým zlatem. Nebojí se pro něj i vraždit

Ruský prezident Vladimir Putin se dlouhodobě snaží rozšiřovat seznam afrických vlád pod přímým vlivem Moskvy. Ten už dnes zahrnuje kromě Středoafrické republiky také Mali, Burkinu Faso, Libyi nebo Rovníkovou Guineu.

Během setkání na Madagaskaru ruští zástupci darovali prezidentské gardě zbraně – včetně kamikadze dronů a útočných pušek kalašnikov. Moskva zároveň nabídla podporu při výcviku a posilování schopností madagaskarských ozbrojených sil.

Nabídka „ochrany“

Madagaskarský prezident Randrianirina se dostal k moci během převratu loni v říjnu. Nejistota kolem stability jeho režimu tak vytváří prostor pro další posilování ruského vlivu v zemi. Kreml přitom postupuje podle osvědčeného scénáře ze Středoafrické republiky, jednoho z nejúspěšnějších příkladů své expanze na africkém kontinentu.

Čtěte také

Moskva buduje v Africe novou mocenskou síť. Navazuje na tu, kterou ovládal před dvěma lety Prigožin

První wagnerovští žoldnéři dorazili do Středoafrické republiky v roce 2018, dva roky po stažení francouzských jednotek. V té době byla země zmítána občanskou válkou.

Ruská milice, chránící znovu zvoleného prezidenta Touadéru a bojující po jeho boku, sehrály rozhodující roli při odražení útoku povstaleckých jednotek. Výměnou Rusové získali přístup ke středoafrickému zlatu.

Libye, Mali a další

Podobný model funguje i v Libyi, která se od pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011 potýká s vleklým chaosem. Ruští žoldnéři tam už několik let podporují jednotky maršála Chalífy Haftara, které kontrolují klíčová ropná pole.

Čtěte také

Prigožinův syn Pavel asi dělá v Africe stejnou „práci“ jako otec. Jen nesmí jít proti zájmům Kremlu

Ruský vliv se přitom neomezuje jen na bojiště, ale zahrnuje i podporu vybraných politických elit. Vojenská základna Maaten al-Sarra navíc slouží jako strategický uzel, odkud může Rusko působit směrem k Súdánu a Čadu.

Obdobný scénář se zopakoval také v Mali po převratu v roce 2020. Po odchodu francouzských jednotek následoval příchod ruských žoldnéřů, kteří tam po boku armády bojují proti džihádistickým skupinám a tuarégským rebelům. Konflikt je ale zároveň provázen masakry a systematickým násilím vůči civilnímu obyvatelstvu v zónách bojů.

Atraktivní alternativa

Cesta generála Africa Corps Andreje Averianova na Madagaskar nebyla jeho jedinou návštěvou Afriky v posledních týdnech. Koncem roku se vydal také do Rovníkové Guineje, kde jeho jednotky od srpna 2024 podporují diktátorský režim Teodoroa Obianga. Se zástupci africké země tam podepsal dohody o vojenském výcviku i možnostech společné vesmírné mise výměnou za ropu a plyn této africké země.

Čtěte také

Wagnerovci aneb Obchodníci se smrtí a jejich šéf Prigožin

Moskvě jde současně o přístup ke strategickým zdrojům i o prolomení politické a ekonomické izolace, kterou se Západ snaží vytvořit a udržet kvůli ruské agresi na Ukrajině. Pro africké vojenské režimy, které přerušují vztahy s evropskými státy, se spolupráce s Moskvou stává atraktivní alternativou.

Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru pochází z Ruska až třetina zbraní, které Afrika nakupuje. Mezi hlavní odběratele patří Egypt, Alžírsko, Angola, Mali, Nigérie a Súdán, uzavírá španělský deník El País.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Jak Donald Trump nechtěně politicky pomohl dánské premiérce. Přežije Severoatlantická aliance „Trumpovu éru“? Španělsko se v migrační politice vydává proti evropskému proudu. Proč Si Ťin-pching znovu zasahuje proti korupci v Číně? Taková jsou další témata pořadu, který připravil Ondřej Čížek.