USA už v Grónsku mají vše, co chtějí. Trump ho asi vnímá jako velkou parcelu, přibližuje Romancov
Nemůžete anektovat cizí zemi, vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci na jeho záměr získat pro Spojené státy americké Grónsko. Touha Washingtonu zmocnit se tohoto ostrova vyvolává otázky, zda ještě platí mezinárodní právo. „Nejde o to, že by ve světové aréně podobná slova nezazněla, ale od USA jsme tohle dosud neslýchali,“ poznamenává politický geograf Michael Romancov pro Český rozhlas Plus. (Repríza)
Slova Donalda Trumpa o tom, že Gróňané touží po tom stát se Američany, je nejspíšzbožné přání a další z nekonečného množství žvástů, které americký prezident denně vypouští do světa, tvrdí expert z Metropolitní univerzity Praha a z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
„Podobně jako to, že v Kanadě netouží po ničem jiném, nežli se stát 51. státem USA. Když neví, co si myslí Kanaďané, tak lze pochybovat o tom, že tuší, co si myslí Gróňané. Podstatné ale je, že je mu to zjevně jedno,“ podotýká.
Romancov připomíná, že Grónsko během druhé světové války okupovali Američané s cílem zabránit německému výsadku a po válce zde vybudovali základny. Ve vztahu k Dánsku pak Grónsku postupně získalo rozsáhlou autonomii a není vyloučeno, že získá úplnou nezávislost, o níž se jedná.
„Jednoznačně to ale směřuje k tomu, že se z Grónska stane suverénní člen mezinárodního společenství. Žádná relevantní politická síla nemá v plánu připojení ke Spojeným státům,“ dodává.
Spolupráce s Ruskem?
Význam Grónska podle Romancova spočívá v jeho surovinových zásobách, jejichž využití umožňuje a usnadňuje klimatická změna a s ní spojený ústup ledovcového příkrovu. Ostrov je ale také strategicky důležitý pro monitorování oblasti severního Atlantiku, přes niž by teoreticky mohly na Spojené státy směřovat balistické rakety z Ruska nebo Číny.
Čtěte také
„Z vojensko-bezpečnostního hlediska tam ale USA mají vše, co tam mít chtějí. Nicméně z nějakého důvodu – který podle mě nemá logické vysvětlení, spíš než cokoli jiného je to emoce – to Trump chce změnit. Možná je fascinován tím, o jak velký prostor jde. Jako realitní makléř to možná vnímá jako velkou parcelu,“ zamýšlí se.
Spolupráci na těžbě nerostného bohatství v Arktidě už Spojeným státům nabídlo Rusko, vše ale komplikují mimo jiné i přírodní podmínky a chybějící infrastruktura. A obtížně představitelné je to pro Romancova i kvůli nerovnováze sil.
„Rusko s výjimkou rozlohy za Spojenými státy ve všech ohledech zaostává. Je pro něj ale neakceptovatelné, pokud není zahnané do kouta, jako nyní vůči Číně, aby nemělo paritu. A to zase bude neakceptovatelné pro Spojené státy,“ uzavírá.
Může se na severu otevřít nová námořní obchodní trasa? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v dubnu 2025.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.