USA už v Grónsku mají vše, co chtějí. Trump ho asi vnímá jako velkou parcelu, přibližuje Romancov
Nemůžete anektovat cizí zemi, vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci na jeho záměr získat pro Spojené státy americké Grónsko. Touha Washingtonu zmocnit se tohoto ostrova vyvolává otázky, zda ještě platí mezinárodní právo. „Nejde o to, že by ve světové aréně podobná slova nezazněla, ale od USA jsme tohle dosud neslýchali,“ poznamenává politický geograf Michael Romancov pro Český rozhlas Plus. (Repríza)
Slova Donalda Trumpa o tom, že Gróňané touží po tom stát se Američany, je nejspíšzbožné přání a další z nekonečného množství žvástů, které americký prezident denně vypouští do světa, tvrdí expert z Metropolitní univerzity Praha a z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
„Podobně jako to, že v Kanadě netouží po ničem jiném, nežli se stát 51. státem USA. Když neví, co si myslí Kanaďané, tak lze pochybovat o tom, že tuší, co si myslí Gróňané. Podstatné ale je, že je mu to zjevně jedno,“ podotýká.
Romancov připomíná, že Grónsko během druhé světové války okupovali Američané s cílem zabránit německému výsadku a po válce zde vybudovali základny. Ve vztahu k Dánsku pak Grónsku postupně získalo rozsáhlou autonomii a není vyloučeno, že získá úplnou nezávislost, o níž se jedná.
„Jednoznačně to ale směřuje k tomu, že se z Grónska stane suverénní člen mezinárodního společenství. Žádná relevantní politická síla nemá v plánu připojení ke Spojeným státům,“ dodává.
Spolupráce s Ruskem?
Význam Grónska podle Romancova spočívá v jeho surovinových zásobách, jejichž využití umožňuje a usnadňuje klimatická změna a s ní spojený ústup ledovcového příkrovu. Ostrov je ale také strategicky důležitý pro monitorování oblasti severního Atlantiku, přes niž by teoreticky mohly na Spojené státy směřovat balistické rakety z Ruska nebo Číny.
Čtěte také
„Z vojensko-bezpečnostního hlediska tam ale USA mají vše, co tam mít chtějí. Nicméně z nějakého důvodu – který podle mě nemá logické vysvětlení, spíš než cokoli jiného je to emoce – to Trump chce změnit. Možná je fascinován tím, o jak velký prostor jde. Jako realitní makléř to možná vnímá jako velkou parcelu,“ zamýšlí se.
Spolupráci na těžbě nerostného bohatství v Arktidě už Spojeným státům nabídlo Rusko, vše ale komplikují mimo jiné i přírodní podmínky a chybějící infrastruktura. A obtížně představitelné je to pro Romancova i kvůli nerovnováze sil.
„Rusko s výjimkou rozlohy za Spojenými státy ve všech ohledech zaostává. Je pro něj ale neakceptovatelné, pokud není zahnané do kouta, jako nyní vůči Číně, aby nemělo paritu. A to zase bude neakceptovatelné pro Spojené státy,“ uzavírá.
Může se na severu otevřít nová námořní obchodní trasa? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v dubnu 2025.
Související
-
Trump a Grónsko? Má vizi velké Ameriky, na místě Dánska bych moc klidná nebyla, tvrdí novinářka
Chce Panamský průplav, chce Kanadu, chce Grónsko. Trumpova vize velké Ameriky. Je to vtip, nebo závažná věc? Co tím příští prezident Spojených států sleduje?
-
Gróňané jsou velmi zdvořilí, neznají válku. Jsou také hrdí a velice úporní, popisují etnografové
„Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí samostatnost a přidají se k USA, budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ tvrdí Jaroslav Klempíř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.