Gramotnost dospělých klesá, varuje OECD. Pětina lidí nemá lepší výsledky než děti ze základních škol

Pro průzkum dovedností dospělých, Survey of Adult Skill, odborníci vytvořili krátké testy z oblasti matematiky, čtenářské gramotnosti a řešení problémů. Úlohy pak ve 31 zemích OECD vyplnilo na 160 tisíc dospělých.

Účelem bylo zjistit, jestli mají testovaní lidé potřebné dovednosti například k tomu, aby si udrželi práci, aktivně se účastnili občanského života nebo byli obecně schopní uplatnit se.

Nejjednodušší úkoly se zaměřovaly na to, jestli lidé chápou například varování na zadní straně balíčku aspirinů. Nebo jestli dovedou spočítat, jaké množství materiálu je potřeba na vytapetování místnosti.

Nejsložitější úlohy pak zjišťovaly, jak dobře lidé dovedou vyvodit závěry z analýz a grafů.

Finsko proti Portugalsku

Z výsledků se může radovat Finsko, které se umístilo v hodnocení na špičce ve všech třech oblastech. Lidé v Nizozemsku, Norsku a Japonsku mohou být také spokojení, protože prokázali nadprůměrné dovednosti napříč disciplínami. I Velká Británie se od minula zlepšila, za což zřejmě vděčí výsledkům mladých dospělých.

Čtěte také

Emoční gramotnost bychom měli učit na školách, předejdeme zdravotním problémům

Naproti tomu ve Spojených státech si pohoršili. Podobné je to v Chile, Itálii, Polsku nebo Portugalsku, kde lidé nedosáhli ani průměrných výsledků.

Testování vykresluje obecný obrázek zhoršujících se základních dovedností. Pokud jde o gramotnost, nad zeměmi výrazného pokroku převažují ty s klesajícím skóre.

Je tomu tak i přesto, že stále více lidí dokončuje střední školu a mnohem víc jich získává titul. Pokles se tedy patrně soustřeďuje mezi nejméně zdatnými lidmi, kteří dosahují ještě slabších výsledků než dřív.

Jedno z možných vysvětlení je rostoucí migrace. Dospělí, kteří nejsou rodilými mluvčími, totiž bývají v testech, které zahrnují slovní hříčky, horší. A nepomáhá ani stárnutí populace – data ukazují, že matematická a čtenářská gramotnost dosahuje vrcholu kolem třicítky.

Pokles IQ?

Studie OECD není jediná, která naznačuje, že trend zlepšování kognitivních funkcí lidí může končit. V průběhu převážné části 20. století přitom psychometristé sledovali stálý růst IQ. Tento fenomén nazvali Flynnův efekt. Nedávno však tento trend v několika zemích nahradila stagnace nebo dokonce pokles. Příčina je hojně diskutovaná.

Nikdo ale nepochybuje, že lidé s hbitým mozkem se snáz vyhýbají nejhorším životním neštěstím a častěji se těší dobrým výsledkům.

Zdá se, že průzkumy prováděné souběžně s testy OECD to potvrzují. Lidé, kteří v testech dosáhli nejlepších výsledků, se mohou chlubit o 75 procent vyššími platy než ti, kteří dopadli nejhůř. Uvádějí navíc, že jsou šťastnější a těší se lepšímu zdraví, uzavírá magazín Economist.

Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Jak se z lékaře studujícího na Západě stal krutý diktátor vládnoucí Sýrii. Po volebním debaklu vstupuje Rumunsko do neznámých politických vod. Slovenskému zdravotnictví hrozí kolaps, ale ministr vnitra si našel čas na Formuli 1. Lidé by mohli chránit planetu i tak, že by nahradili toaletní papír rostlinnou variantou.