Česko se otepluje až dvakrát rychleji než svět. Řešit jen sebe nestačí, varuje autor Fakt o klimatu
Češi mají často zkreslený dojem, že globální oteplování u nás není tak dramatické. „Pro to, aby se lidé orientovali ve světě, nepotřebují vědět nejnovější detaily výzkumu, potřebují vědět ten základ. V případě klimatu se Česká republika oteplila o dva stupně, svět se oteplil o 1,2 stupně. Česko se tím pádem otepluje zhruba dvakrát rychleji než svět. To je fakt, který stojí za to vědět,“ říká Ondráš Přibyla, popularizátor debaty o globálních změnách klimatu.
Přibyla v roce 2019 založil webové stránky Fakta o změně klimatu, na kterých popularizační formou seznamuje čtenáře s fakty i novinkami z oblasti výzkumu klimatu. „Bylo mi úplně jasné, že pokud novináři nebudou mít k dispozici kvalitní data o klimatu a klimatické změně, budou psát články o tom, kolik demonstrantů se shromáždilo na náměstí, nebo co měla Greta k obědu,“ přibližuje svou motivaci vědec, fyzik, ale i lektor nenásilné komunikace a popularizátor vědy.
Čtěte také
Lidé by podle něj měli více tlačit na politiky, aby jednali. „My dnes víme, jakým způsobem by se společnost dala dekarbonizovat, jakým způsobem by se postupující klimatická změna dala zastavit. Máme technologie. Ale neděláme to. V podstatě jako společnost selháváme v tom, že bychom jednali na základě to, co víme,“ neskrývá rozčarování popularizátor vědy.
Nestačí řešit jen vlastní chování
„Velká část veřejné debaty je stále ještě o tom, že když změníme spotřební návyky jednotlivců, tak to je tím řešením. A dávají se rady typu: kupujte méně masa nebo nelétejte letadlem. Tuhle debatu je potřeba posunout dál,“ říká Přibyla a dodává:
„Začít u sebe dává smysl, ale jenom to nestačí. A řekl bych – propastně nestačí. Žádná
Čtěte také
změna spotřebních návyků není schopna vybudovat železnice a infrastrukturu třeba pro elektroauta. Nikdo z nás jako jednotlivec není schopen zařídit třeba nižší množství emisních povolenek nebo větší zdanění uhlíku.“
Právě to jsou přitom otázky, které by nejen Česká republika měla prioritně řešit. „Většina emisí vzniká ne proto, že bychom měli jako jednotlivci velkou spotřebu, ale proto, že žijeme v systému, v němž je spotřeba nutně provázaná s emisemi,“ vysvětluje fyzik.
V souvislosti s tím také připomíná, že v Česku se zhruba polovina veškeré energie stále vyrábí v uhelných elektrárnách. „To, že žijeme v takovém systému, znamená, že prakticky šest tun emisí na člověka je způsobeno jenom tím, že žije v Česku. Z dlouhodobého pohledu se potřebujeme dostat na nulu, do roku 2030 bych se potřebovali dostat na polovinu,“ upřesňuje Přibyla.
Nedostatečná role médií
Změna klimatu je dlouhodobý proces. Přesto se o důsledcích globálního oteplování začíná opravdu nahlas mluvit až v posledních letech.
Čtěte také
„Když se na to podívám z delší perspektivy, tak bych řekl, že ta debata se posouvá. Ještě před třemi roky, kdyby nějaké noviny spustily rubriku zpráv o klimatu, tak bychom si řekli, že se zbláznily. Dnes má Deník Referendum klimatickou rubriku, Respekt o tom poměrně často vydává články a s ním i Český rozhlas,“ říká Přibyla.
A vzpomíná na jaro 2019, kdy se poprvé setkal s novináři, kteří mapovali stávky za klima Fridays for Future:
„Byl jsem se na tu stávku podívat, protože mě zajímalo, jak to celé bude komunikováno. Začali jsme proto obcházet novináře, kteří o ní reportovali. Přišli jsme za jedním štábem a ptali jsme se, co vlastně ví o stávce a o tom, na co se snaží upozornit. A ti novináři nám řekli: ‚No, to, co jsme si přečetli v tiskové zprávě k té stávce.‘ To pro mě byl takový šílený moment, protože v té tiskové zprávě byl harmonogram stávky, ale nebylo tam nic o změnách klimatu.“
To byl také impulz k založení webové stránky Fakta o klimatu, která nedávno získala mimo jiné Cenu za komunikaci globální změny klimatu. Tu uděluje Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.
Médiím popularizátor vědy vytýká především to, že o problematice informují jenom, když se objeví aktuální zpráva nebo nová studie.
„Úkol je přinést něco, co je novinka, co má aktualizační moment. Potíž je, že věci kolem klimatu nemají aktualizační moment. To, že se Česká republika oteplila za posledních šedesát let o dva stupně, je pravda dneska, je to pravda zítra a bude to pravda za rok. To samozřejmě s sebou přináší to, že téma klimatu se novinářům trochu těžko uchopuje bez toho, aniž by se tam snažili dodávat nějaké senzace nebo novinky. Což ale způsobuje, že zase nepředávají ten základ,“ zlobí se Ondráš Přibyla.
Poslechněte si celý rozhovor Štěpána Sedláčka s Ondrášem Přibylou. Prozradí vám také, co ho fascinuje na příběhu Velikonočního ostrova, nebo jak se fyzik dostal k tomu, že vyučuje nenásilnou komunikaci.
Související
-
Dobré zprávy roku 2020 v ochraně přírody? Konečně se mluví o změnách klimatu a zakázala se drezura
„Za rok 2020 se zvýšil nesmírně zájem mladé generace klimatickou změnu vysvětlovat veřejnosti,“ říká v pořadu Natura Yvonna Gaillyová z institutu Veronika.
-
My změny klimatu ještě přežijeme, ale naši praprapravnuci mohou mít velký problém, varuje meteorolog
„Prokazuje se, že i to relativně malé množství skleníkových plynů, které člověk uměle do atmosféry produkuje, ovlivňuje atmosféru víc, než bychom čekali,“ říká Petr Dvořák.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.