Osamu Okamura: Lidé si myslí, že v domě v přírodě budou žít ekologičtěji. Ale tak to bohužel není

12. květen 2021

Zhruba 70 procent obyvatel České republiky bydlí podle statistiků ve městech. Trendem se ale možná postupně stane kombinování dvojího typu bydlení, uvažuje sociální geograf Martin Ouředníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Povede to k flexibilnějšímu životnímu stylu bohatší společnosti, která může užívat jak atraktivity města, tak si bude chtít do značné míry užít i kvality venkova.“

Podle Osama Okamury, architekta z Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, ale řešení klimatické krize nelze hledat jinde než ve městech. „Spotřebovává se tam 75 procent veškeré světové energie, takže právě ve městech současně vzniká 75 procent úhrnu skleníkových plynů, které globální oteplování způsobují.“

Čtěte také

Cílem je tedy omezit spotřebu energie ideálně na nulu, a to nejen u nové výstavby – je třeba mít na paměti také už stojící domy, upozorňuje architekt.

„Emise budou v příštích letech pocházet ze stávající historické zástavby, která nás už dnes obklopuje. To znamená, že většinu toho problému musíme řešit formou rekonstrukcí a úprav domů, které už kolem sebe vidíme.“

Okamura také připomíná dluh, který má Česká republika v oblasti využití zelené energie. Více než polovina spotřebované energie ve městech je využita na vytápění a ochlazování budov, přičemž pouze desetina pochází z obnovitelných zdrojů, říká.

„Druhá nejvyšší spotřeba je doprava, ta tvoří 32 procent spotřeby a z obnovitelných zdrojů pochází pouze třicetina.“

30 procent města je veřejný prostor

Architektka a básnířka Anna Beata Háblová má za to, že krajinu nejlépe ochráníme, když od ní budeme co nejdál. Města by se tedy neměla příliš rozrůstat za své současné hranice. „Neznamená to ale, že bychom se měli krajiny ve městech vzdát, a to ani té divoké. Diverzita ve městech je velmi důležitá.“

I v tomto směru ale existují limity, tvrdí Okamura. „O poměru veřejného prostoru a zástavby se říká, že ideální hustota obyvatel je zhruba sto až dvě stě lidí na hektar. Veřejný prostor by měl být zhruba 30 procent plochy města – ne více a ne o mnoho méně.“

Čtěte také

V případě nižší hustoty zalidnění je obtížné zajistit ekonomičnost infrastruktuy, upozorňuje. „Když si lidé myslí, že po přestěhování do přírody budou žít ekologičtěji a přispívat přírodě, tak tomu tak bohužel není. Například samostatně stojící domy mají už z logiky věci daleko větší tepelné ztráty než srovnatelně velký byt.“

Pokud jde o pohled do křišťálové koule budoucnosti, je Anna Beata Háblová spíš pesimistka a má obavy, že za příštích deset let se v omezování vlivu měst na změnu klimatu příliš neposuneme.

Hosty byli:
Martin Ouředníček, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Osamu Okamura, architekt, Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci
Anna Beata Háblová, architektka a básnířka

„Pamatuji si doby, kdy byla klimatická změna popírána. To už jsme sice překonali, ale stále jako společnost nedokážeme uchopit způsob, jak s tím problémem bojovat. Potřeba jsou bohužel systémové změny a byť se jako jednotlivci snažíme, tak je potřeba to pojmout jako celek – změnit systém dopravy, energetiky… Je to velmi obtížná situace.“

Poslechněte si audiozáznam závěrečné půlhodiny Dnes s klimatem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.