„Z odkazu těchto lidí vyrůstá naše státnost.“ Pět osobností převzalo Cenu Paměti národa
V pondělí 17. listopadu si v Národním divadle převzalo pět osobností Cenu Paměti národa. Ocenění z Česka, Slovenska a Ukrajiny čelili politickému tlaku a postavili se komunismu.
Cenu získali Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny.
Láska navzdory kriminálu
Milena Sedláčková za komunismu tajně pracovala pro Američany a dostala za to osm let vězení. Odseděla si jen dva roky, protože jí byla překvapivě udělena prezidentská milost. Její přítel Jaroslav byl odsouzen na 19 let vězení. Ona se rozhodla na něj počkat.
Čtěte také
Jaroslav byl propuštěn na amnestii v roce 1960, vzali se v říjnu toho roku. „Žádné rozpaky mezi námi nebyly. Kriminál nás nezměnil, jako některé. Moje kamarádka čekala na manžela, měli dvě děti, a muž vyšel z vězení úplně proměněný, vůbec si nerozuměli. My ne. Riskla jsem to, čekala jsem a dobře to dopadlo,“ vzpomíná Milena v pořadu Příběhy 20. století.
Druhým oceněným Čechem byl Jaroslav Vrbenský. Ten byl vězněn více než deset let za snahu pomáhat pronásledovaným kněžím.
Ocenění Slováci
Čtěte také
Sociolog, prognostik a politik Fedor Gál je židovského původu, narodil se v Terezíně v posledním roce války a žije v Česku. Čelil politickému tlaku, když hájil principy sametové revoluce. Prošel trasu pochodu smrti z koncentračního tábora Sachsenhausen, aby prožil poslední cestu svého otce. O tom vznikl dokument Krátká dlouhá cesta.
Emil Sedlačko, kterému je letos osmdesát, se postavil okupantům v srpnu 1968 a přestože musel podstoupit kruté výslechy, své spolupracovníky neprozradil.
Sítě pro armádu
Poslední oceněnou je letos Nadija Kalinčenkovová. Ukrajinka z Bachmutu od začátku války pomáhá vojákům ukrajinské armády. Plete maskovací sítě, ponožky, rukavice a vyrábí spoustu dalších důležitých věcí. Nadija utekla do Kramatorsku, kde přežila i okupaci.
Čtěte také
Výrobna sítí je nyní v malé místnosti čtyři na šest metrů, ale pořád se stěhují na různá místa kvůli útokům. Občas to někam spadne a rozbije jim to dům. „Tady u nás, vidíte, není okno, nejsou dveře. Viděli jste, když jste vcházeli, že dveře chybí. Jedny dveře zůstaly, ale druhé jsou vyražené po tom zásahu,“ říká reportéru Ľubomíru Smatanovi.
„Z odkazu těchto lidí vyrůstá naše státnost, suverenita a národní uvědomělost. Těmto lidem vděčíme za to, že žijeme ve svobodě. A těmto lidem jsme také zodpovědní za dnešní stav společnosti,“ uvedl ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.
Cenu Paměti národa každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, předloni ji rozšířila i na hrdiny současného dění. Laureáty Cen Paměti národa vybírají lidé, kteří v Post Bellum natáčejí a zpracovávají pamětnické příběhy. K námětům se pak v anketě mohou vyjádřit stovky podporovatelů z Klubu přátel Paměti národa a Kolegia Paměti národa. Od roku 2010 ocenila organizace Post Bellum více než 70 osobností.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.


