Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká spoluautor výzkumu Buchtík

A dodává: „Jsou to ale pořád dvě rozdílná témata – a klimatická změna rozhodně není vnímána jako nějak extra důležité téma v kontextu toho, že je tady kůrovec, sucho a podobně.“

Čtěte také

Rozděleni svobodou: Klima kolem klimatu aneb Když se ani odborníci neshodnou

Sociolog se podílel na unikátním průzkumu pro Český rozhlas, ze kterého vyplývá, že klimatickou změnu bere jako nesporný fakt 93 procent oslovených, 85 procent navíc soudí, že za ni může člověk. A přibližně stejný podíl se domnívá, že předpokladem k jejímu řešení je změna lidské činnosti. Průzkum Česká společnost 2020 – Klimatická změna je pokračováním projektu Rozděleni svobodou, který českou společnost 30 let od znovunabytí svobody seřadil do šesti společenských tříd.

Buchtík přiznává, že podobná data sice už v minulosti naměřili, ale i pro autory průzkumu byl výsledek překvapením. „Protože pokud se totiž podíváte do mediálního prostoru, tak se ze zastoupení hostů často zdá, že společnost je rozdělena. A to zhruba půl na půl, tedy mezi ty, kteří věří a kteří nevěří na klimatické změny.“

Bohatší mají větší uhlíkovou stopu

Zajímavé je i zjištění, že nejsou v otázkách klimatu výrazně rozděleny ani jednotlivé společenské třídy. „To je dobrá zpráva,“ komentuje Buchtík s tím, že nejsou mezi lidmi bariéry podle věku nebo například podle vzdělání.

Čtěte také

iROZHLAS

Uhlíkovou stopu bohatých navyšuje cestování, chudých vytápění. Spočítejte si tu svoji

„Je to důležité pro další vývoj společenského dialogu. Na druhou stranu – třídy se liší tím, jakou uhlíkovou stopu za sebou zanechávají, tedy jak de facto samy životní prostředí znečišťují.“

„Vyšší střední třídy, tedy bohatší lidé, mají větší možnost cestovat, mohou víc jezdit auty a také víc létají, takže uhlíkovou stopu mají větší,“ upozorňuje Buchtík.

Pokud sledujete denně zpravodajství, máte pocit, že klimatická změna je téma tak tři roky, což ale pro veřejné mínění jako celek nestačí.
Martin Buchtík

Z průzkumu vyšel zajímavý a zdánlivý rozpor, a sice podle 86 procent lidí bude mít klimatická změna velký až zásadní vliv na celý svět, ale velký vliv na vlastní život a rodinu připouští jen 39 procent. Podle sociologa Buchtíka to ukazuje, že klima je pro nás stále velmi abstraktní pojem.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak klima mění světovou politiku

„Pokud sledujete denně zpravodajství, máte pocit, že klimatická změna je téma tak tři roky, což ale pro veřejné mínění jako celek nestačí. Téma se ještě bude usazovat, ale lidé mají stále dojem, že to je něco, co je vzdálené a co se nám vyhne. Co můžeme obejít, protože naše malá česká země přece není nějak zásadně postižená,“ vysvětluje.

Ženy jsou přesvědčené více

Socioložka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Richter upozorňuje na další část průzkumu, která se týká rozdílného pohledu na klimatické změny u žen a mužů. Ženy jsou totiž častěji přesvědčené o naléhavosti problému, muži jsou pak skeptičtější a kritičtější.

„Tento jev pozorujeme u většiny bohatých států, tedy nejen u nás, ale i v západní Evropě,“ říká a vysvětluje: 

Čtěte také

Ekologie se vnímá jako ženská věc, muži mají někdy strach o svou maskulinitu, míní básnířka Šipka

„Ženy v širším smyslu tíhnou víc k zajištění blahobytu lidí kolem nich, mají to tak socializací předáváno. Zatímco u mužů jde víc o kontrolu, o vládnutí, takže pro ně se klimatický problém jeví spíš jako nějaká technikálie. Zatímco ženy to vnímají víc empaticky.“

Socioložka zároveň připomíná, že ženy tvoří častěji skupinu ohroženou chudobou. K rizikům mohou být vnímavější i proto. Richter by právě proto chtěla vidět na všech úrovních státu víc žen, které na různé problémy pohlížejí jinak než dnes převažující muži.

Změna ekonomiky?

Řešení klimatické krize pak hlavně bohatí lidé vnímají jako příležitost, nejvíc pro modernizaci českého průmyslu. „Nižší strádající třída to ale častěji vnímá jako hrozbu. Toto téma nezasahuje jen do environmentálního prostoru, tedy do životního prostředí, ale je to také téma sociální, ekonomické, ruku v ruce s modernizací a automatizací průmyslu,“ upozorňuje ředitel Buchtík. 

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Globalizace potravinového průmyslu dopadá v krizi na naše peněženky. Je na čase klást důraz na udržitelnost

Podle něj se dá čekat, že se změnou ekonomiky dojde k rušení pracovních míst, takže se v hlavně průmyslových regionech budou muset určité profese rychle rekvalifikovat.

S tím, že změny bude mnoho lidí vnímat jako ohrožení, souhlasí i ekonom České spořitelny Petr Zahradník. „Vnímají to navíc jako ohrožení, které nám bylo jaksi vnuceno a není způsobeno námi samými,“ říká.

Nižší strádající třída ale častěji vnímá řešení změn klimatu jako hrozbu.
Martin Buchtík

Jako příklad změny myšlení pak uvádí sousední Německo, které přišlo s heslem My to zvládneme. „Němci to vnímají jako pozitivní příležitost, jako konkurenční výhodu, která, když se naplní, tak se vyplatí.“

Ekonom upozorňuje na velký podíl zpracovatelského průmyslu na české ekonomice. „Takže je co transformovat, a to právě díky tomu vysokému podílu zpracovatelského průmyslu a vysokému podílu zaměstnanosti. To bude téma, které se dotkne velké části populace. Velkým problémem bude sladit velmi vysoké náklady zejména v počátku jejího fungování, protože se efekty budou dostavovat až v delším časovém horizontu.“

Neměli bychom chtít výsledky hned zítra, ale rozložit obrovské náklady v čase tak, abychom se vyhnuli sociálním problémům.
Petr Zahradník

„Neměli bychom chtít výsledky hned zítra nebo pozítří, ale rozložit obrovské náklady v čase tak, abychom se vyhnuli sociálním problémům, které to může způsobit. Celý tento proces bude spojený s úplným zánikem některých odvětví, která jsou u nás možná i víc než století, tedy těžební a těžký průmysl s vysokým podílem exhalátů. Jejich náhrada by ale neměla být úplně vytržena z kontextu české reality. Měla by odrážet jak naše ekonomické, tak mentální podmínky.“

Jak si pak vysvětlit jiný pohled na klimatické změny u žen a mužů? A co politici? Dá se čekat, že téma zvednout? Odpovědi najdete v audiozáznamu Speciálu. Ptala se Renata Kropáčková.