Trump mluvil o konci daně ze mzdy a zvýšení cla z dovozu. To by otřáslo ekonomikou, varuje Švejnar

Jak hodnotíte aktuální výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech?

Je to neočekávaný, silný dojem, který máme z toho, že Donald Trump vyhrál klíčové státy. Pensylvánie se zdá, že bude ten hlavní stát, který mu vyhraje celé volby.

Je možné, že Trumpovo vítězství bude takzvaně landslide. To znamená, že by vyhrál i na větší počet hlasů, než získala Kamala Harrisová.

Čtěte také

Bankéř: Američané Trumpa nemají rádi, ale je předvídatelný. Teď doufám, že nezničí republikány

Je to trochu překvapení. Protože průzkumy ukazovaly, že kandidáti jsou padesát na padesát víceméně skoro všude. Nakonec se ukazuje, že lidé zvláště mimo velká města hlasovali převážně pro Trumpa.

Zvolení Donalda Trumpa bude mít podle vás velký dopad na americkou ekonomiku. Jak je možné, že by zvolení jednoho člověka mohlo ovlivnit něco tak robustního, jako je ekonomika Spojených států?

Myslím si, že americká ekonomika si vede dobře. A očekávám, že si povede dobře dál, pakliže Trump neučiní některé úplně zásadní velké kroky, o kterých se zmiňuje.

Tím, čím může zasadit největší ránu jak americké ekonomice, tak jiným ekonomikám včetně naší, je zvednutí dovozního cla tak podstatně, že by to ovlivnilo celý svět.

To se ostatně stalo ve 30. letech minulého století při velké hospodářské krizi. Volný obchod umožňuje specializaci a mnohem efektivnější výrobu, než když k němu nedochází.

Trump volby částečně vyhrál také tím, že zmínil, že by lidé buď neplatili daně ze mzdy, nebo platili mnohem menší daně ze mzdy a že by se peníze vybíraly pomocí dovozních cel. To je něco, co rezonovalo s voliči. Kdyby to opravdu uskutečnil, tak by to mělo dalekosáhlý dopad na světovou ekonomiku.

Dá se říct z pohledu každodenního života, že s vítězstvím Donalda Trumpa vítězí i americká peněženka?

Já bych řekl, že to není jasné. Samozřejmě ano, ti, kteří pracují ve výrobě, která by nahradila dovoz, by na tom byli lépe. Ale trpěl by americký vývoz, protože tam by pak byla odvetná opatření jiných zemí. Takže by byli někteří, kteří by na tom vyhrávali, a někteří, kteří prohrávali. Ale celkově by celosvětová ekonomika na tom byla hůř.

Čínská výzva

Když sledujeme naší středoevropskou optikou souboj gigantů, tedy Spojené státy proti Číně, co vlastně vidíme?

Vidíme, že se Čína za posledních 40 nebo 45 let stala velice silnou a technicky vyspělou ekonomikou. V tom smyslu se, obrazně řečeno, opravdu otevírá druhá fronta v Pacifiku. Ať už je to soutěž ekonomická, či vojenská. Ostatně Čína dává velké výdaje na armádu a modernizuje ji.

Čtěte také

Trump vrátí Americe sebevědomí a pocit mocenské rovnováhy. Evropa si musí zvyknout, míní Landovský

Máme tedy situaci, kdy se Západ – západní myšlenky, západní civilizace, západní demokratická filozofie – potřebuje stmelit, aby nabídl systém, který funguje politicky i ekonomicky. Aby ho i ostatní země viděly jako svůj ideál, jako svůj model. To vše historicky po druhé světové válce bylo.

Nyní to Čína zpochybňuje svým ekonomickým úspěchem a zbrojením. Například Jihočínské moře je nebezpečná oblast zpochybňování zásad fungování mezinárodního práva. Tady Evropa i Spojené státy mají a měli by mít společný zájem.

Je to ale komplikované tím, že Čína je velký obchodní partner pro Evropu, ještě větší než pro Spojené státy. A zase si musíme uvědomit, že evropský a americký trh je strašně důležitý pro Čínu.

Čína, jak vidíme, se snaží hrát takzvaně obě strany ulice. Na jedné straně dělá obchod a podporuje Vladimira Putina. Na druhé straně nechce ztratit západní trh a doposud se nedopustila ničeho, co by provokovalo k tomu, aby nastal vojenský konflikt.

Spojené státy to ale vnímá precizněji než Evropa, protože s Čínou sousedí přes Tichý oceán. I tohle si musí Evropa uvědomit.