Míň krav, míň metanu. V Česku klesly emise ze zemědělství, jenže s tím i produkce přírodního hnojiva

23. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V kravíně školního statku je asi 100 kusů dobytka

V českém zemědělství se snížily emise metanu, který je jedním ze skleníkových plynů. Dobrá zpráva to ale není. Nevedla totiž k němu cílená opatření, ale snížení počtu chovaného dobytka. To s sebou přináší řadu jiných problémů. Skleníkovým plynům v zemědělství se věnuje profesor Miloslav Šimek, který se společně s více než čtyřiceti odborníky z celého světa se podílel na vydání nové metodiky jejich měření.

Dokázat emise co nejpřesněji změřit je v boji s klimatickou změnou velmi důležité. Zemědělství patří k největším zdrojům skleníkových plynů. Když budeme znát přesné hodnoty vypouštěných plynů, můžeme lépe navrhnout řešení na jejich snížení.

„Představte si poklop, třeba kbelík, který položíme na půdu,“ představuje jeden ze způsobů měření emisí ze zemědělství Šimek z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd.

Čtěte také

„Protože z té půdy neustále proudí plyny, tak se tyto plyny pod tím poklopem hromadí. A když odebereme vzorek toho vnitřního vzduchu na začátku měření, pak za půl hodiny, za hodinu a nakonec třeba za dvě hodiny a nakonec tyto vzorky zanalyzujeme, tak ihned vidíme nárůst koncentrace daného plynu,“ přibližuje.

Množství skleníkových plynů se dá měřit třeba i odebíráním vzorků vzduchu pomocí letadel, případně se podél polí staví speciální měřicí věže.

Skleníkové plyny vytváří dobytek

Jedním ze zemědělských skleníkových plynů je metan. Jeho velkým producentem jsou rýžová pole, u nás to nejčastěji bývá hovězí dobytek. „Ve svém trávicím traktu hostí metanogenní mikroorganismy. Rozkládají organické látky a na konci toho rozkladu je metan,“ vysvětluje Šimek.

Čtěte také

Z těl živočichů se dostane uvolňováním plynů i vylučováním. Podle profesora Šimka jde jeho produkci snížit vhodným krmením i správným nakládáním s hnojem:

„Lze docela snadno, třeba o třetinu, snížit produkci metanu jenom tím, že se bude pečovat o skládky hnojiv. Že se nejlépe ihned hnůj rozmete na pole a zapraví do půdy. Když někdo nechá z hnoje vytěkat většinu živin do vzduchu, tak si jednak podstatně sníží kvalitu toho hnojiva, ale za druhé také přispěje k produkci skleníkových plynů.“

A důrazně dodává: „Nejde o nic revolučního a světoborného. Ale problém je, že se to neděje.“

Za 30 let poklesly stavy dobytka zhruba na polovinu. To se projevilo na snížení emisí metanu, ale i na poklesu produkce organických hnojiv.
Miloslav Šimek

Podle Šimka nevede cesta k menší produkci metanu přes omezování chovu hospodářských zvířat.

„Za třicet let u nás poklesly stavy dobytka zhruba na polovinu. To se samozřejmě projevilo na snížení emisí metanu. Jenže na polovinu nám klesla i produkce organických hnojiv, to znamená hnůj, močůvka, kejda. To je velká tragédie pro naše půdy. Nesnížili jsme totiž potřebu pěstovat pšenici a další plodiny. Naopak, ta potřeba stále vzrůstá. Čili my z té půdy chceme stále více, ale stále méně jí dáváme. Pokud to takto bude pokračovat, dospěje do stavu, kdy nám přestane poskytovat to, co od ní chceme.“

Čtěte také

Dalším skleníkovým plynem v zemědělství je oxid dusný, který se uvolňuje z průmyslových hnojiv. Pokud jde o skleníkový efekt, je třistakrát silnější než nejznámější skleníkový plyn – oxid uhličitý. I ten se v zemědělství samozřejmě produkuje, ale zároveň i spotřebovává.

Bilance oxidu uhličitého je tak v zemědělství vyrovnaná. Což je na jednu stranu dobrá zpráva, na stranu druhou je oxidu uhličitého v atmosféře více než dost, a tak se musí uvažovat o tom, jak ho uložit do půdy tak, aby se už neuvolňoval. Tím zemědělství může přispět ke spotřebovávání CO2.

Češi mají podíl na emisích v Brazílii

Celosvětově zemědělství vyprodukuje asi pětinu všech skleníkových plynů. V průmyslově založené České republice se zemědělství na produkci skleníkových plynů podílí asi sedmi procenty.

Čtěte také

Jak ale upozorňuje ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Frouz, i na těch celosvětových emisích mají Češi podíl. Třeba na kácení lesů v Brazílii v oblasti Cerrada:

„Změna Cerrada se z velké části děje proto, aby Brazílie mohla produkovat více sóji. Třicet dva procent brazilské produkce sóji se vyváží do Evropské unie, kde slouží ke krmným účelům. Takže když si koupíme nějaké kuře tady u nás, tak s velkou pravděpodobností přispějeme k odlesňování Cerrada.“

Sója by podle profesora Frouze šla pěstovat i u nás. Klima na ni máme dokonce vhodnější než Brazílie. Jenže v Jižní Americe se vypěstuje levněji.

Do celkových emisí skleníkových plynů v zemědělství se navíc nezapočítává energie v zemědělství využívaná. Přitom právě z energetiky, dopravy a průmyslu, který třeba vyrábí zemědělské stroje, pochází nejvíce emisí.

 Poslechněte si reportáž Daniela Mrázka.

Spustit audio

Související