Zapomněli jsme, že půda je grunt, i když jsme ještě nedávno žili ve stínu hladu, říká Václav Cílek

10. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Cílek

Ne nadarmo se říkalo zemědělským statkům grunt, přičemž půda je jeho základním kamenem. Jaký vztah k půdě má moderní člověk a jak se liší od vztahu našich předků?

„Co se vytratilo, je vztah k půdě jako k živitelce,“ říká v pořadu Leonardo Plus geolog Václav Cílek.

Podle něj byla dříve půda a potraviny pro všechny lidí všech věků to nejzákladnější, o co se snažili. „I v dobrých letech zemědělství pracovala s přebytky okolo 10 procent,“ poukazuje a dodává:

„Pravěké a částečně středověké zemědělství znamenalo to, že zasadíte jedno zrníčko a dostanete tři, ale někdy také jen dvě. Takže všechny společnosti veškerých minulých dob ve středním klimatickém pásmu byly neustále na okraji nějakých potravinových krizí.“

Čtěte také

Geolog připomíná, že většina průmyslových nebo obchodních revolucí začíná v zemědělství. „Teprve v okamžiku, kdy máte dostatek potravin, tak se lidé mohou zabývat řemesly. A když dělají dobrá řemesla, mohou vyvážet hodně daleko.“

„A ukazuje se, že posledních nejméně 7 tisíc let patří vývoz a dovoz potravin mezi důležité dálkové obchody. Například víme, že do keltské oblasti bylo z Říma vyváženo několik set tisíc hektolitrů vína ročně. Takže to vypadá, že bohatí Keltové, kteří měli zlato, minimálně polovinu zisků propili v římském víně.“

Analogicky pak nedostatek potravin stojí na počátku krizí. „Základní teorie o kolapsu civilizací hovoří o poklesu primární produktivity, tedy toho, co se urodí na jednotku plochy. Tato produktivita záleží na organizaci práce a klimatických podmínkách.“

„Až teprve v 60. letech minulého století se ocitáme v situaci přebytku potravin, která je anomální v historii člověka. Roste spotřeba syntetických hnojiv, objevují se nové plodiny a najednou lidstvo vystoupilo ze stínu hladu,“ tvrdí Cílek.

To se ale nyní může změnit: „Přicházejí klimatické změny a sucho, které zasáhne například obilnářské státy v USA, sníží se produkce potravin, která jde většinou na vývoz asi do 80 států světa. To může přinést velkou nestabilitu.“

Strach, že se nenajíte

„V současné době to vypadá tak, že svět je schopen se potravinami uživit, ale je špatná distribuce. V bohatých státech se hodně potravin vyhazuje a v chudých hodně zrní sežerou škůdci,“ vysvětluje Cílek.

„V době, která přichází, začnou být potraviny podle mého názoru skutečným problémem. Může to být eroze, o které se neustále bavíme, noví škůdci, ale třeba jen přerušení obchodních tras kvůli blokádám nebo celním válkám,“ předpokládá.

Čtěte také

Geolog očekává nárůst zájmu o půdu i potraviny. „Protože jakmile se bavíme o potravinách, tak je vždy v pozadí strach, protože strach, že se nenajíte, je jeden z největších strachů, jaké můžete mít.“

Koronavirus podle něj ukázal potřebu definovat Evropskou unii jinak. „Během pandemie šla většina států sama za sebe a solidarita velká nebyla. Ale právě energetika a potraviny nám ukazují, že by Unie mohla být zajímavý projekt, protože třeba sucho nikdy nezastihlo celou Evropu.“

„Takže musíme nově promýšlet vztah k půdě jako k něčemu drahocennému, jako k základu, který máme doma. Protože k čemu je nám to, že se v Argentině urodí obilí a v Thajsku rýže, když ji nikdo nedoveze?“ konstatuje geolog Václav Cílek.

Co je to zdravá půda a jak hospodařili naši předkové? Byly obě světové války ve skutečnosti zápasem Německa o zemědělskou půdu? Poslechněte si celé Leonardo Plus.

autoři: Tereza Hrstková , Ondřej Čihák | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související