Plynový blackout je hrozivá věc. Může trvat týdny až měsíce, v případě velkých měst i rok, tvrdí geolog Cílek

„Obecně jsou velké elektrické blackouty méně pravděpodobné, protože evropská soustava je lépe regulovaná. Ale malé regionální blackouty jsou naopak pravděpodobnější,“ uvádí host Leonarda Plus geolog Václav Cílek.

Čtěte také

Vraťme se k zimnímu oblečení našich předků. Vyměňme doma triko a kraťasy za kalhoty, košili a svetr, radí etnolog Šimša

Roli v tom mohou hrát mimo jiné silnější větry, které mohou způsobit pád stromů do elektrického vedení a tak jej přerušit. „Ale regionální blackout je záležitostí několika hodin až tří dnů.“

„Velký elektrický blackout je záležitost až 10 dnů. Proto by každá rodina měla mít schopnost tuto dobu vydržet s vlastními zásobami,“ doporučuje Cílek.

Podle něj je naprosto odlišná situace v případě výpadku plynu. „Plynový blackout, to je hrozivá věc. Při tom elektrickém přestane téci elektřina, během několika hodin skončí čerpání vody a většinou do šesti hodin i mobilní spojení, ale elektřinu jde poměrně rychle postupně nahodit.“

Když by zůstal jediný plynový hořák v bytě otevřený a začal proudit plyn, tak celý panelák může vyletět do vzduchu.
Václav Cílek

„Ale když je plynový blackout, takže není plyn ani v zásobnících, tak opětovné uvedení soustavy do provozu trvá týdny a měsíce, u velkého města může trvat až rok.“

To souvisí s poklesem tlaku v přenosové soustavě. „Když chcete zase znovu nahodit třeba panelák, tak musíte obejít v celém domě všechny plynové spotřebiče, jestli jsou zavřené, protože když plyn nejde, lidé otáčejí kohoutky, aby zjistili, jestli už jde.“

„Když by zůstal jediný plynový hořák v bytě otevřený a začal proudit plyn, tak celý panelák může vyletět do vzduchu. A tyto zkušenosti, které zní takto děsivě, se nabraly ve světě i u nás, kdy i u nás vypadlo nějaké menší sídliště a trvalo to tři neděle, než vše zase nahodili.“

Vychází lépe, když při odchodu stáhnete teplotu třeba na 15 stupňů a po návratu nastavíte těch 16 nebo 17.
Václav Cílek

Proto je nutné počítat s tím, že návrat plynu po jeho výpadku může trvat několik týdnů. „Z toho vyplývá potřeba k těm potravinám mít i nějaký vařič. Lidé v domech, na chatách či chalupách mohou mít venkovní topeniště, ale pokud jste doma, tak nejlépe vychází plynová bomba střední velikosti a plynový vařič.“

„Samozřejmě, že provozování vařičů s otevřeným ohněm v uzavřených prostorech má svá rizika, ať už udušení nebo riziko požáru,“ dodává Cílek. „Proto je lepší vařit venku a dávat obrovský pozor na otevřený oheň.“

Ověřený model: Jedna teplá místnost, v níž se vaří i žije

Plyn je ale také topné palivo a zvlášť dnes citlivé téma pro jeho stále vyšší cenu. „Ukazuje se, že když lidé při odchodu do práce vypnou topení, ať už plynové, nebo elektrické, a po návratu ho zapnou, tak celkově skoro nic neušetří, protože jim delší dobu trvá, než své obydlí zase vytopí na nějakou teplotu.“

„Záleží to na budově od budovy, ale vychází lépe, když při odchodu stáhnete teplotu třeba na 15 stupňů a po návratu nastavíte těch 16 nebo 17,“ doporučuje geolog.

I v paneláku se snažme najít místnost, která se dá víceméně utěsnit a kde žijete v trochu lepším a teplejším prostředí.
Václav Cílek

Ten ale také připomíná, že v případě akutní krize se konkrétní návody a postupy, jak jednat, stanou veřejnou informací, takže není nutné je vyjmenovávat. „Ale podstatné je připomenout si situaci tradiční evropské domácnosti v 19. století a dříve, což je jedna teplá místnost.“

„Žilo se v obytné, větší kuchyni a to bylo jediné místo, kde se topilo, protože se tam připravovaly pokrmy na kamnech. Takže i v paneláku se snažme najít místnost, která se dá víceméně utěsnit a kde žijete v trochu lepším a teplejším prostředí.“

Čtěte také

Petr Holub: Cenový strop pro energie prodlouží energetickou krizi

„Lidská civilizace se nyní dostává do situace mnohých bezpečnostních rizik,“ vysvětluje geolog. „To je tzv. kompozitní krize nebo polykrize. Takže pro nás v této chvíli by mělo platit zamyšlení, jak během několika let vytvořit společnost, která počítá s příchodem krizí a umí s nimi zacházet.“

„Příprava na budoucnost počítá právě s částečnou potravinovou soběstačností a s tím, že víte, kde máte zdroje vody a jak s nimi šetrně zacházet. A to se týká i znečištění, protože 82 procent zdrojů vody u nás je znečištěno herbicidy a pesticidy. Vidím to tedy jako celkovou přípravu společnosti na možnost různých typů krizí,“ shrnuje svou vizi pro lepší budoucnost Václav Cílek.

Kam souběh několika krizí může společnost zavést a jak se na ně může člověk připravit nejen materiálně, ale také psychicky? Poslechněte si celé Leonardo Plus!