Nealkoholické pivo už chutná stejně jako klasické, chválí chemik Kučera. Vyvíjí i léčivou variantu

V české kultuře pivo není jen obyčejným nápojem, od pradávna je s jeho konzumací spojeno i setkávání se s lidmi. Pivnice tak dříve představovaly bezmála kulturní centra, kde se nad alkoholickým nápojem potkávali odborníci z různých oborů, vysvětluje Kučera v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na mezinárodního festivalu populárně naučných filmů o vědě Academia Film Olomouc.

Čtěte také

České pivo v UNESCO? Jde o celou kulturu, chválí poslanec. Adiktolog: Je tu kultura nadměrného pití

Společenský i historický kontext dostal českou pivní kulturu na seznam nehmotného kulturního dědictví, což je předstupeň zapsání na seznam UNESCO.

Technologie dnes dovolují výrobu nejrůznějších druhů piva včetně nealkoholického. Analytický chemik přisuzuje rozmach nealkoholických piv zahraničním chmelům, které jsou více aromatické. Díky tomu spotřebitele chuťově láká tradiční nápoj i bez alkoholu.

„Dnes už jsou i vyšlechtěné kvasinky, které cíleně neprodukují alkohol. Nebo ho produkují tak málo, že se stále vejdeme do státní normy pod 0,5 procenta alkoholu,“ přibližuje odborník a pokračuje:

„Díky novým kvasinkám nastává boom, začíná se objevovat více a více nealkoholických piv a chutnají velmi podobně jak klasické pivo.“

Komerční značky ale mnohdy volí jinou cestu a nealkoholické pivo připravují odpařením alkoholu z klasických ležáků. „Bývají to složité technologie, které už pivu více škodí,“ varuje.

Pivo, které léčí

Kučera nyní spolupracuje na vývoji nelakoholickém pivu s protirakovinovými účinky. Ty jsou obsaženy v chmelu, pri standardní přípravě piva se ale mění na méně účinnou látku. Vědci se snaží zjistit, jak léčebné látky dostat z žaludku až do jater člověka, odkud se pak dostanou do celého těla.

Čtěte také

Českým objevem jsme vyfoukli Němcům prvenství. Naše tři tisíce let staré pivo je nestarší v Evropě, usmívá se chemik

„Na jakýkoliv léčebný preparát se alkohol nedoporučuje. Ale tohle by pacienti pít mohli a místo prášku si dát třetinku našeho piva,“ vyzdvihuje další výhodu budoucího vynálezu.

Toto nepasterované pivo by mohlo také pozitivně působit na lidský mikrobiom, ostatně už dnes se doporučuje na jeho podporu užívat třeba pivovarské kvasnice, připomíná analytický chemik.

Vliv klimatické krize

Klimatická krize ohrožuje i pivo, jaké dnes známe. Rostoucí teploty totiž snižují obsah alfa kyselin v tradiční odrůdě českého chmele.

„Pokud se chce pivovar dostat na stejnou jednotku hořkosti, musel by použít víc chmelu. To znamená zvýšené náklady na samotnou výrobu,“ nastiňuje expert jeden z možných dopadů.

Méně ohrožené budou podle Kučery malé pivovary, které u svých piv nemusí udržovat stále stejnou chuť. „Minipivovar nikdy neudělá stejné pivo. Snaží se tomu přiblížit, ale nebude to úplně identické,“ poukazuje.

Čtěte také

Češi jako tahouni evropské pivní diplomacie. Budují v EU pivní koalici a prosazují měsíc piva

Velké pivovary podle něj pivo mohou buď zdražit, nebo přejít k náhražkám chmele, aby dosáhly požadované hořkosti.

„Potřebujeme dostatek chmele, abychom mohli vařit naše piva. A v některých z nich ty české odrůdy nejsme schopni nahradit,“ doplňuje manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.

Řešením může být vývoj nových odrůd, které budou ke klimatickým změnám více adaptivní. Naprosto klíčovou roli ale hraje voda, bez které se neobejde žádný pivovar.

„Voda je stěžejní pro celou výrobu, bez ní dobré pivo uvařit nejde. To je to hlavní, co bychom si měli hýčkat,“ dodává pivolog Kučera.

Jak chutná 3000 let staré pivo? Je lepší pivo ve skle, nebo v plechovce? A jak by se dalo použít ve zdravotnictví? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.