Návrh unijního rozpočtu odráží realitu v obraně, chválí firmy. Ochranář: Chybí ale peníze na přírodu

Pane Freidingere, server Politico označuje obranu za vítěze rozpočtu a přírodu pasoval do kategorie poražených. Vy to vidíte podobně? Navzdory tomu, že na financování zelených priorit má jít 35 procent rozpočtu?

Jan Freidinger: Vidím to částečně podobně. Je třeba říct, že ten rozpočet není finální. Ta, řekněme, bitva o to, jak bude vypadat finální rozpočet, bude trvat ještě dva roky. Takže ještě bych nemluvil o vítězích a poražených.

Čtěte také

Obrana je nadřazená dekarbonizaci, věří ekonom Musil. „To se nevylučuje,“ namítá Daněk z think-tanku

Co se týká přírody, tak je pravda, že obálka na ochranu a obnovu přírody zcela zmizela, nebo se rozpustila v jiných výdajích.

Já bych ale přírodu takto nevyčleňoval. Příroda jsme v podstatě my všichni. I pro podnikatelský sektor je příroda a její stabilita velmi důležitá. Tři čtvrtiny evropských podniků nějakým způsobem na přírodě závisí.

Takže pokud to takto zůstane, tak poražena bude nejen příroda, ale my všichni, protože na přírodě závisíme. A bez zdravé, odolné přírody se v budoucnu ani teď neobejdeme.  

Jak to vidí Petr Jonák? Evropská komise také mluví o tom, že chtěla rozpočet zjednodušit a z mnoha pilířů, tuším sedmi, nakonec udělala čtyři. Ale třeba ekologické organizace kritizují, že v rámci kapitol sice budou muset být dodržovány zelené cíle, ale že se spíš v tom finance rozpustí a nebudou tak patrné.

Petr Jonák: Tu snahu o celkové zjednodušení nebo větší flexibilitu rozpočtu v zásadě vítáme. Na druhou stranu, ono to zase výrazně komplikuje zjištění, kde kolik prostředků přibylo a ubylo.

Čtěte také

Nové klimatické cíle Evropské komise jsou cesta do pekel, soudí Vondra. Niedermayer: Naopak, nutnost

V tom návrhu se snažíme zorientovat od okamžiku, kdy vyšel. Jsme pořád ve větším detailu a objevujeme pořád nové a nové věci, které nás někdy zarážejí. I pro nás jsou důležité věci, jako je třeba dekarbonizace, protože to je něco, čemu firmy čelí a na co dávají velké množství prostředků. A tam vidíme, že těch peněz třeba na čistou tranzici nebo na průmyslovou dekarbonizaci nakonec nemíří tolik, kolik bychom očekávali.

Pokud jde o obranu, jednoznačně to z našeho pohledu reflektuje realitu. Asi bych se zdráhal mluvit o tom, že obrana je vítězem. Vítězství bude, až porazíme Rusáky. Ale realita je prostě daná. Evropa dlouho zaspala, pokud jde o výdaje na obranu. Máme tady válku, je to z našeho pohledu správné.

Změny v návrhu?

Samozřejmě mluvíme zatím o návrhu. Minulý týden ho představila Evropská komise. Ano, budou tu ještě dva roky vyjednávání. Rozpočet bude muset odsouhlasit Evropský parlament a jednomyslně také členské státy. Pane Freidingere, umíte si v rámci vyjednávání představit, že se změní něco zásadního na tom, jak bylo navrženo financování ochrany klimatu a přírody? Nebo si spíše vylobbují víc zemědělci, kteří si také velmi stěžují?

Freidinger: Jsem si skoro jist, že se toho změní hodně. Protože jak Evropský parlament, tak už některé členské státy avizovaly, že s tím návrhem nejsou příliš spokojeni.

Čtěte také

Miko: Cesta k uhlíkové neutralitě není lineární. Proto musíme do roku 2040 stihnout 90 procent cíle

Ano, otázka zemědělství, společné zemědělské politiky, snížení prostředků na ni a přenastavení celého systému je velmi ožehavá věc. Myslím, že to se se bude měnit. Podle mě začne obrovská lobbistická bitva o to, kdo si z toho urve co nejvíce.

Proto se ptám, jak si stojí ochrana přírody podle vás?

Freidinger: To nedokážu odhadnout. Všichni víme, že ochrana přírody je v podstatě základ. To je takový dům, ta příroda, v které žijeme.

Už jsme v situaci, kdy přírodu potřebujeme nejen chránit, ale obnovovat – 80 procent evropské přírody je nějakým způsobem zničeno. Evropa se dohodla dokonce na zákoně, že přírodu bude obnovovat. A peníze na to chybí.

Čtěte také

Evropa stále víc sází na zelenou energii. Česko patří k nejhorším v EU, vyplývá ze zprávy o stavu klimatu za rok 2024

Takže pokud se ten návrh nezmění a peníze se nenajdou, tak Evropa nebude schopná splnit to, co slíbila vlastním občanům, a to, k čemu se všechny členské státy přihlásily. I tak tam ty peníze budou chybět.

Co bude velmi důležité, je mobilizace privátních financí, tedy aby se segment byznysu aktivně zapojil do obnovy a ochrany přírody. Protože i pro něj to může být klíčová věc.

Podle Světového ekonomického fóra jsou například predikce takové, že podniky, které se nebudou schopny přizpůsobit dopadům změny klimatu a adaptovat se, můžou v příštím desetiletí přijít až o sedm procent ročních příjmů.

Dokáže nový finanční rámec zajistit potřebné investice do ochrany klimatu? Nebo je osekání peněz na biodiverzitu kompromis, bez kterého se v současné geopolitické situaci neobejdeme? Poslechněte si celou diskusi v audiu na začátku článku.