Děti věda přirozeně zajímá, vzdělávají se i na sociálních sítích, říká popularizátorka Lee Constable
Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.
„Rodiče a učitelé mi často kladou otázku, jak u dětí probudit zvídavost, zájem o vědu,“ zamýšlí se v pořadu Leonardo Plus popularizátorka vědy, která přednášela na festivalu Academia Film Olomouc. „Odpovídám, že děti se přirozeně zajímají o to, co je věda. Dokonce ještě dřív, než dokážou najít slova, kterými vyjádří, co je vědecký poznatek a co ne.“
Čtěte také
Právě na dětské publikum se zaměřuje jako spisovatelka i televizní moderátorka. Vědecké otázky zpracovává s pomocí poutavých ilustrací a příběhů, často používá i humor a vtipné scénky.
„Když se věnujete tematice klimatu, ať už jako vědec, popularizátor vědy nebo aktivista, musíte pojmenovávat závažné problémy, které vyvolávají emoční reakce publika,“ přibližuje. „Také já se často cítím v pozici někoho, kdo si při sledování klimatického dění říká: Ne, tohle nezvládnu.“
Vzdělávat sociálními sítěmi
Mladí lidé generace Z mají podle bioložky větší povědomí o sociálních otázkách a životním prostředí než jiné generace. Cítí tak i velký zájem podílet se na aktivitách, které se těchto problému týkají, zároveň ale mohou zažívat pocit beznaděje a přetížení.
Čtěte také
Oslovit mladší publikum přitom v Austrálii může být složitější, uznává popularizátorka. Děti mladší šestnácti let v zemi nesmí používat sociální sítě. I když má zákaz podle některých svá pozitiva a nejmladší uživatele chrání třeba před kyberšikanou, omezuje jejich přístupu k informacím, upozorňuje Constable.
„Bohužel bych řekla, že to není dobré řešení. Sice je chráníte od některých dezinformací, ale také se nedostanou k pozitivním informacím o svém duševním zdraví, ke vzdělávacím materiálům a tak podobně.“
Jako popularizátorka vědy tak k mladému publiku šíří obsah hlavně přes YouTube, sociální sítě ale v komunikaci nejen vědy mají svá pozitiva, zdůrazňuje. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat.“
Mediální gramotnost
Australská popularizátorka vědy zároveň připouští, že jí dělají starost dezinformace, které se v souvislosti s tématem klimatu často objevují. „Jedna věc je snažit se bojovat s dezinformacemi nebo popíráním. Jiná ale je, když se zaměříte na to, kolik lidí ovlivňují,“ poukazuje.
Do debaty dnes navíc zasahují i algoritmy, technologické firmy a vlastníci sociálních sítí, kteří ovlivňují, čí hlas bude víc slyšet. Jiný naopak potlačí, nebo umlčí úplně.
Čtěte také
„Technologická kompetence a mediální gramotnost je velmi důležitá,“ upozorňuje Constable a zamýšlí se: „Možná jsou teď ještě důležitější naše znalosti o vědě. Než k ní dospějeme, potřebujeme rozumět sociálním médiím a technologiím.”
I když lidé, které dezinformace ovlivňují, nejsou jejím primárním publikem, komunikuje popularizátorka vědy preventivně i s nimi. Čas a energii ovšem potřebuje především pro ty, kteří mají starost o klima, ale myslí si, že ke změně pozitivním směrem nemohou přispět.
„Jeden ze způsobů, jak lidi zaangažovat, je nejen předat nějaké informace. Ale také jim dát najevo, že ti, kteří jsou nejhlasitější, nemají hlavní slovo,“ zdůrazňuje Constable a dodává: „Ti, kdo se vyjadřují nejhlasitěji, nemusí být ti, kterým bychom měli věnovat největší pozornost.“
Jak se z dcery farmáře stala popularizátorka vědy o klimatu pro teenagery? Může vědu přiblížit street-art? A mají vědecká fakta šanci v souboji s dezinformacemi? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
