Josef Patočka: Lidé jsou ochotní změnit svoje návyky. Jen mají obavu, aby to bylo vůči nim férové

12. květen 2021

Ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová tvrdí, že je na vládě, aby veřejnosti netvrdila, že udeřil kůrovec nebo sucho. Ministři by měli naopak zdůraznit, že za to mohou klimatické změny. „Neřekneme, že se naše lesy rozpadly v důsledku klimatické krize z toho, že vypouštíme emise spalováním fosilních paliv a že je to jednoznačné, protože to vyplynulo z Mezivládního panelu pro změnu klimatu a dalších studií,“ kritizuje ve Speciálu Plusu.

0:00
/
0:00

Podobný názor má i Josef Patočka z platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-Set. „Často se píše o nějaké živelné pohromě nebo o požárech ve Spojených státech, tajfunech v jihovýchodní Asii a nespojuje se to. Nekladou se příčiny do souvislosti s následky.“

A pokračuje: „Je to úkol pro nás všechny, abychom byli schopni vytvořit sdílené porozumění ve společnosti. To samozřejmě klade úplně jiné nároky na vzdělávání,“ myslí si Patočka.

Podle něj se děti učí často zbytečnosti. „Málokdo chápe, jak funguje takový uhlíkový cyklus. To, že naše rostliny žerou uhlík z atmosféry, pak je sežerou zvířata a zase se to tam vrací. Když člověk dýchá, tak ke klimatické krizi taky nijak nepřispívá. Ale když vezmeme uhlík zakopaný pod zemí, průmyslově ho spálíme v obrovském množství a vypustíme do atmosféry, tak máme problém.“

Málokdo chápe, jak funguje takový uhlíkový cyklus.
Josef Patočka

Společnost je podle něj odtržena od životního prostředí, přitom by základní věci, jak funguje svět kolem nás, měla podle Patočky vědět.

K tomu se přidává i Gaillyová: „Jedno z klimatických opatření je být angažovaný, vědět, kam přesměrovat své peníze a proč investovat do komunitní energetiky, do solárního panelu, do vrtule.“

Jak hledat řešení

Z průzkumu Rozděleni klimatem? vyplynulo, že se lidé v Česku shodují na vnímání klimatických změn jako problému. 

Čtěte také

„To mě nepřekvapilo. A stvrzuje to moji domněnku, že ta skupina společnosti, která se snaží řešení změn klimatu zablokovat, je vlastně dost výrazná menšina, bohužel často ve vlivném postavení třeba v průmyslu,“ soudí Patočka a dodává: 

„Můžeme se tedy přesunout do další fáze, když se nebudeme bavit o tom, jestli problém existuje, ale podíváme se realitě do očí a začneme debatovat o tom, jak se můžeme sjednotit na nějakém řešení.“ 

Když se mladí lidé dozvědí, v jakém světě žijí a co se tady děje, tak neberou změny svého života nijak úkorně.
Yvonna Gaillyová

Gaillyová se domnívá, že lidé jsou často zmatení a doporučením vědců nerozumí. 

„Ale když se mladí lidé dozvědí, v jakém světě žijí a co se tady děje, tak neberou změny svého života nijak úkorně. Jenže když jim budeme pořád vtloukat do hlavy, že se musí něčeho vzdát, tak to pro ně bude samozřejmě čím dál složitější. A dostanou se do situace mé generace, která je ochotná si myslet, že jí pořád někdo něco bere a že jsme si to přece zasloužili.“

Hosté:
Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica
Josef Patočka, platforma pro sociálně-ekologickou transformaci Re-Set
Jakub Hruška, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Patočka upozorňuje, že lidé jsou ochotní udělat změny ve svém životě, ale chtějí vědět, že v tom nejsou sami. 

„Mají obavu, aby to nešlo na jejich úkor. Aby se to prosazovalo férově a spravedlivě v tom smyslu, že ti, kteří mají nejvíce a také přispívají k problému nejvíce, mají luxusní spotřebu, tak budou také ti, kteří půjdou jako první s kůží na trh.“

Má cenu snižit svoji individuální uhlíkovou stopu, když je celá ekonomika nastavena nešetrně? Celý Speciál si poslechněte v audiu.

Související