Psycholog Krajhanzl: Lidé spíš řeší svou spotřebu vody u sprchy a koupele, jenže zapomínají na maso

12. květen 2021

Sociologická data průzkumu Rozděleni klimatem? ukazují, že většina Čechů dnes bere změnu klimatu vážně. To pro analytika Vojtěcha Koteckého z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy není velkým překvapením. Pro lidi, kteří například investují do zateplení domu, je ale stále rozhodujícím faktorem výsledná finanční úspora, myslí si: „Pravděpodobně to nedělají proto, že by si za tím počítali svůj dopad na změny klimatu – takových lidí bude asi velmi málo.“

Za velmi efektivně nastavený program pro podporu investic do energetických úspor považuje Kotecký dlouhodobý projekt ministerstva životního prostředí Zelená úsporám. Ten cílí hlavně na domácnosti, které si mohou dovolit investici tímto směrem a usnadňuje její realizaci.

Čtěte také

„Zároveň ale víme, že jsou tu domácnosti, které vlastní peníze nemají, mít je nebudou a nemůžeme od nich očekávat, že budou zateplovat domy nebo vyměňovat kotle. Tito budou potřebovat daleko intenzivnější pomoc státu – aby jim stát prakticky všechno zaplatil.“

Kotecký upozorňuje, že v případě domácností s nízkými příjmy hraje hlavní roli v uhlíkové stopě zejména způsob vytápění. A to právě kvůli vysokým jednorázovým nákladům na změnu.

„Ještě před nějakými patnácti lety se v zásadě mluvilo o tom, že naše ekologická stopa sestává z auta. A potom lidé začali objevovat, že mnohem důležitější je způsob, jakým vytápějí svůj vlastní byt či dům, jak je zateplený,“ popisuje proměnu ve smýšlení o uhlíkovém otisku našich životů.

Lidé začali objevovat, že mnohem důležitější je způsob, jakým vytápějí svůj vlastní byt či dům, jak je zateplený.
Vojtěch Kotecký

Krokem kupředu podle analytika Koteckého je, že společnost se o celé téma klimatické změny začíná daleko více zajímat. Lidé tak postupně z pragmatických důvodů nebo pouhé zvědavosti rozkrývají a lépe chápou vlastní ekologickou stopu.

Malá velká změna

Zásadní pro snížení vlivu člověka na životní prostředí může být i pouhá změna v jídelníčku nebo při nakupování potravin, myslí si zakladatelka blogu Za lepší život Pavla Wernerová: „Je spousta možností – bezobalové obchody, biopotraviny, lokální potraviny,“ vyjmenovává.

Čtěte také

A tvrdí, že klíčová je v tomto ohledu bezmasá strava. Není přitom nutné přestat jíst maso ze dne na den, upozorňuje – stačí příjem masa pro začátek omezit. Ze zkušenosti ale ví, že právě tento krok se mnoha lidem jeví jako příliš velké omezení.

V tomto ohledu přisvědčuje blogerce Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Řada lidí se navíc nerozhoduje podle informací, ale podle dojmů. Spousta lidí bude například řešit, jestli se mají sprchovat, nebo koupat – a třeba u toho vůbec nezvažují, že běžný řízek či steak, který si dají k obědu, může být spojený s daleko větší investicí do vodních zdrojů.“

Člověk, který rád cestuje, si může najít alternativy přesunu po Evropě, třeba vlakem nebo autobusem.
Pavla Wernerová

Pokud jde o další příklady toho, co považuje většina populace za zásadní omezení, napadá Wernerovou ještě cestování.

„Člověk, který rád cestuje, si samozřejmě může najít nějaké alternativy přesunu po Evropě, třeba vlakem nebo autobusem. Ale pokud rád cestuje na delší vzdálenosti a chtěl by do Ameriky nebo do Asie, tak tam nevím, jestli je lepším řešením třeba cesta lodí,“ zamýšlí se.

Čtěte také

Ani elektrické auto ale v tuzemsku není jednoznačným řešením pro smazání uhlíkové stopy pohodlného cestování, připománá Viktor Třebický. V tomto ohledu je klíčové, aby stát ukončil provoz uhelných elektráren. „I když si koupím elektromobil, tak ho budu pořád nabíjet z té napůl hnědé sítě.“

Pokud odhlédneme od jednotlivce a zaměříme se na ekologickou stopu firem, může pak být problémem i příliš rychlé obměňování a modernizace vozových parků, tvrdí.

Paradox: Vědci chtějí létat na konference

Hosty byli:
Vojtěch Kotecký, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Viktor Třebický, organizace Ci2
Pavla Wernerová, zakladatelka blogu Za lepší život
Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
Jan Svitálek, zemědělský konzultant, Člověk v tísni

Velkým překvapením pro Třebického bylo, jak výraznou ekologickou stopu mají univerzity. Reakce, s níž se setkal po analýze uhlíkové stopy jedné z nejmenovaných institucí tohoto typu, byla ale tristní, přiznává.

„Vědci mají pocit, že musí létat na konference,“ glosuje s dovětkem, že analýza, o níž je řeč, ovšem proběhla ještě před koronavirovou krizí.

Další zajímavosti z debaty Speciálu Rozděleni klimatem? si poslechněte v audiozáznamu.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.