Psycholog Krajhanzl: Lidé spíš řeší svou spotřebu vody u sprchy a koupele, jenže zapomínají na maso

Za velmi efektivně nastavený program pro podporu investic do energetických úspor považuje Kotecký dlouhodobý projekt ministerstva životního prostředí Zelená úsporám. Ten cílí hlavně na domácnosti, které si mohou dovolit investici tímto směrem a usnadňuje její realizaci.

Čtěte také

Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká spoluautor výzkumu Buchtík

„Zároveň ale víme, že jsou tu domácnosti, které vlastní peníze nemají, mít je nebudou a nemůžeme od nich očekávat, že budou zateplovat domy nebo vyměňovat kotle. Tito budou potřebovat daleko intenzivnější pomoc státu – aby jim stát prakticky všechno zaplatil.“

Kotecký upozorňuje, že v případě domácností s nízkými příjmy hraje hlavní roli v uhlíkové stopě zejména způsob vytápění. A to právě kvůli vysokým jednorázovým nákladům na změnu.

17 fotografií

„Ještě před nějakými patnácti lety se v zásadě mluvilo o tom, že naše ekologická stopa sestává z auta. A potom lidé začali objevovat, že mnohem důležitější je způsob, jakým vytápějí svůj vlastní byt či dům, jak je zateplený,“ popisuje proměnu ve smýšlení o uhlíkovém otisku našich životů.

Lidé začali objevovat, že mnohem důležitější je způsob, jakým vytápějí svůj vlastní byt či dům, jak je zateplený.
Vojtěch Kotecký

Krokem kupředu podle analytika Koteckého je, že společnost se o celé téma klimatické změny začíná daleko více zajímat. Lidé tak postupně z pragmatických důvodů nebo pouhé zvědavosti rozkrývají a lépe chápou vlastní ekologickou stopu.

Malá velká změna

Zásadní pro snížení vlivu člověka na životní prostředí může být i pouhá změna v jídelníčku nebo při nakupování potravin, myslí si zakladatelka blogu Za lepší život Pavla Wernerová: „Je spousta možností – bezobalové obchody, biopotraviny, lokální potraviny,“ vyjmenovává.

Čtěte také

Míň krav, míň metanu. V Česku klesly emise ze zemědělství, jenže s tím i produkce přírodního hnojiva

A tvrdí, že klíčová je v tomto ohledu bezmasá strava. Není přitom nutné přestat jíst maso ze dne na den, upozorňuje – stačí příjem masa pro začátek omezit. Ze zkušenosti ale ví, že právě tento krok se mnoha lidem jeví jako příliš velké omezení.

V tomto ohledu přisvědčuje blogerce Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Řada lidí se navíc nerozhoduje podle informací, ale podle dojmů. Spousta lidí bude například řešit, jestli se mají sprchovat, nebo koupat – a třeba u toho vůbec nezvažují, že běžný řízek či steak, který si dají k obědu, může být spojený s daleko větší investicí do vodních zdrojů.“

Člověk, který rád cestuje, si může najít alternativy přesunu po Evropě, třeba vlakem nebo autobusem.
Pavla Wernerová

Pokud jde o další příklady toho, co považuje většina populace za zásadní omezení, napadá Wernerovou ještě cestování.

„Člověk, který rád cestuje, si samozřejmě může najít nějaké alternativy přesunu po Evropě, třeba vlakem nebo autobusem. Ale pokud rád cestuje na delší vzdálenosti a chtěl by do Ameriky nebo do Asie, tak tam nevím, jestli je lepším řešením třeba cesta lodí,“ zamýšlí se.

Čtěte také

Expert na emise: Zcela ekologické není žádné auto. Elektromobily se hodí na kratší jízdy

Ani elektrické auto ale v tuzemsku není jednoznačným řešením pro smazání uhlíkové stopy pohodlného cestování, připománá Viktor Třebický. V tomto ohledu je klíčové, aby stát ukončil provoz uhelných elektráren. „I když si koupím elektromobil, tak ho budu pořád nabíjet z té napůl hnědé sítě.“

Pokud odhlédneme od jednotlivce a zaměříme se na ekologickou stopu firem, může pak být problémem i příliš rychlé obměňování a modernizace vozových parků, tvrdí.

Paradox: Vědci chtějí létat na konference

Velkým překvapením pro Třebického bylo, jak výraznou ekologickou stopu mají univerzity. Reakce, s níž se setkal po analýze uhlíkové stopy jedné z nejmenovaných institucí tohoto typu, byla ale tristní, přiznává.

„Vědci mají pocit, že musí létat na konference,“ glosuje s dovětkem, že analýza, o níž je řeč, ovšem proběhla ještě před koronavirovou krizí.

Další zajímavosti z debaty Speciálu Rozděleni klimatem? si poslechněte v audiozáznamu.