NATO se zaměří i na klima. Tanky za solární panely ale nevymění, ujišťuje obrana

14. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dny NATO v Ostravě

Severoatlantická aliance chystá svou strategii do roku 2030. Ta má obranný pakt modernizovat a přizpůsobit novým hrozbám v konvenční i hybridní oblasti. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga proto musí rozšířit pojetí bezpečnosti a zahrnout tam i nebezpečí spojená například s úbytkem vody.

„Rozšířit náš přístup k bezpečnosti také znamená řešit bezpečnostní dopady změny klimatu. Jsem přesvědčen, že NATO by mělo stanovit zlatý standard, jak snižovat emise u našich vojsk a přispívat k dosažení klimatické neutrality,“ prohlásil šéf aliance v únoru na Mnichovské bezpečnostní videokonferenci.

S tím souhlasí i Jan Lukačevič, člen poradní skupiny generálního tajemníka NATO složené z mladých expertů, takzvaných young leaders.

Čtěte také

„Armády jako takové jsou poměrně velkým producentem oxidu uhličitého nebo odpadu, který zanechávají na místě, kde působí, což ovšem neznamená, že by to tak muselo být i v budoucnosti,“ tvrdí klimatický fyzik z Akademie věd ČR.

Alianční jednotky by podle něj v budoucnu mohly využívat vylepšení, která sníží uhlíkovou stopu, a vystačit si s mnohem menšími zdroji, čímž by tolik nezatěžovaly životní prostředí.

„Není to ale potřeba démonizovat. Ve veřejném prostoru jsem zaznamenal debatu, že generální tajemník má v úmyslu nahradit tanky solárními panely. Takto ta debata opravdu nestojí,“ ubezpečil náměstek českého ministra obrany pro obrannou politiku a strategii Jan Havránek.

Faktem je, že pro řadu spojenců a pro generálního tajemníka je otázka klimatické bezpečnosti relevantní téma.
Jan Havránek

„Pokud bychom si měli vybrat mezi větším důrazem aliance na moderní technologie a inovace oproti otázkám klimatické bezpečnosti, tak si vybereme to první. Ale faktem je, že pro řadu spojenců a pro generálního tajemníka samotného je to relevantní téma. Čili ani Česká republika se těm debatám o klimatické bezpečnosti na půdě aliance nevyhne,“ doplnil Havránek, jak se k této otázce staví Česko, které si 12. března připomnělo 22 let od vstupu do NATO.

Na co dalšího se chce Severoatlantická aliance ve strategii do roku 2030 zaměřovat, jakou roli v tom budou hrát moderní technologie nebo jak to bude s jejím financováním a s plněním výdajových závazků v době koronakrize, přiblíží pořad Evropa Plus. 

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související