NATO se zaměří i na klima. Tanky za solární panely ale nevymění, ujišťuje obrana
Severoatlantická aliance chystá svou strategii do roku 2030. Ta má obranný pakt modernizovat a přizpůsobit novým hrozbám v konvenční i hybridní oblasti. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga proto musí rozšířit pojetí bezpečnosti a zahrnout tam i nebezpečí spojená například s úbytkem vody.
„Rozšířit náš přístup k bezpečnosti také znamená řešit bezpečnostní dopady změny klimatu. Jsem přesvědčen, že NATO by mělo stanovit zlatý standard, jak snižovat emise u našich vojsk a přispívat k dosažení klimatické neutrality,“ prohlásil šéf aliance v únoru na Mnichovské bezpečnostní videokonferenci.
S tím souhlasí i Jan Lukačevič, člen poradní skupiny generálního tajemníka NATO složené z mladých expertů, takzvaných young leaders.
Čtěte také
„Armády jako takové jsou poměrně velkým producentem oxidu uhličitého nebo odpadu, který zanechávají na místě, kde působí, což ovšem neznamená, že by to tak muselo být i v budoucnosti,“ tvrdí klimatický fyzik z Akademie věd ČR.
Alianční jednotky by podle něj v budoucnu mohly využívat vylepšení, která sníží uhlíkovou stopu, a vystačit si s mnohem menšími zdroji, čímž by tolik nezatěžovaly životní prostředí.
„Není to ale potřeba démonizovat. Ve veřejném prostoru jsem zaznamenal debatu, že generální tajemník má v úmyslu nahradit tanky solárními panely. Takto ta debata opravdu nestojí,“ ubezpečil náměstek českého ministra obrany pro obrannou politiku a strategii Jan Havránek.
Faktem je, že pro řadu spojenců a pro generálního tajemníka je otázka klimatické bezpečnosti relevantní téma.
Jan Havránek
„Pokud bychom si měli vybrat mezi větším důrazem aliance na moderní technologie a inovace oproti otázkám klimatické bezpečnosti, tak si vybereme to první. Ale faktem je, že pro řadu spojenců a pro generálního tajemníka samotného je to relevantní téma. Čili ani Česká republika se těm debatám o klimatické bezpečnosti na půdě aliance nevyhne,“ doplnil Havránek, jak se k této otázce staví Česko, které si 12. března připomnělo 22 let od vstupu do NATO.
Na co dalšího se chce Severoatlantická aliance ve strategii do roku 2030 zaměřovat, jakou roli v tom budou hrát moderní technologie nebo jak to bude s jejím financováním a s plněním výdajových závazků v době koronakrize, přiblíží pořad Evropa Plus.
Související
-
Adam Černý: NATO váhá, zda z Afghánistánu odejít, nebo zůstat
Takřka dvacet let se válčí v Afghánistánu poté, co odsud byly naplánovány atentáty z 11. září 2001 ve Washingtonu a v New Yorku.
-
Thomas Kulidakis: Spojenci v NATO na pokraji války ve východním Středomoří
Ve východním Středomoří jsou na pokraji válečného střetnutí tři spojenci v NATO – Francie, Řecko a Turecko. V pozadí jim sekunduje diplomacie Německa a unijních špiček.
-
Vojáky k hranicím Běloruska neposíláme, rádi podpoříme občanskou společnost, říká velvyslanec u NATO
Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský zdůrazňuje, že na hranici Běloruska se vojáci aliance neshromažďují: „Chceme, aby si Bělorusové rozhodli sami o své budoucnosti.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
