Vojáky k hranicím Běloruska neposíláme, ale rádi podpoříme občanskou společnost, říká velvyslanec při NATO

Landovský tak potvrzuje slova generálního tajemníka organizace Jense Stoltenberga, který popřel tvrzení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o shromažďování aliančních vojsk na západní hranici země.

„V Pobaltí a Polsku probíhá posílená předsunutá přítomnost mezinárodních spojeneckých sil v regionu, ale je hluboko pod původním konsenzem pohybu sil při rozšiřování Severoatlantické aliance,“ shrnuje Landovský.

Ubezpečuje, že žádná ze zmíněných aktivit nezrcadlí ruskou přítomnost v regionu. „Je to striktně defenzivní a má to zajistit bezpečnost. NATO se k volbám vyjádřilo, ale k neúměrnému navyšování počtu aliančních sil v regionu skutečně nedochází.“

NATO zastává postoj, že pravda je z dlouhodobého hlediska nejlepší medicínou na dezinformace, hodnota aliance je v její důvěryhodnosti.
Jakub Landovský

Aliance podle českého velvyslance respektuje suverenitu jiných. „Zároveň z hlediska hodnot, které vyznáváme, rádi podpoříme občanskou společnost, aby její vůle byla totožná s tím, jak se v zemi vládne a jak je spravována,“ zdůrazňuje Landovský.

Pokud by v Bělorusku došlo k eskalaci a zásahu ze strany Ruska, je hlavní prioritou zodpovědnost vůči členským státům. Český velvyslanec při NATO to ale nevidí jako pravděpodobné.

Odstrašení a dialog

Základní pilíře politiky NATO směrem k východnímu křídlu jsou odstrašení a dialog, připomíná host Jana Burdy. Zatímco dialog má snižovat napětí, politika odstrašení odpovídá na jakoukoli reakci z hlediska bezpečnosti.

Tuto strategii hodnotí Landovský ve světle historie NATO jako účinnou: „Žádný ze členů nebyl za celou existenci aliance napaden.“

Čtěte také

Autoritářství rokem 1989 ani 1991 neskončilo, varoval Mike Pompeo s odkazem na Rusko a Čínu

Současná bezpečnostní situaci ve světě se komplikuje mimo jiné v kybernetickém prostoru, na jehož rizika upozornil při nedávné návštěvě Česka americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zabývat se novými hrozbami bychom ale neměli jen proto, že nás o to někdo žádá, apeluje Landovský: „Už jsme se setkali s kybernetickými útoky na nemocnice v době covidu, i tady musíme dbát na bezpečnost našich občanů a systémů.“

Další z řady potenciálních nebezpečí vidí třeba v oblast biologických hrozeb. „Byť se v případě covid-19 jednalo s největší pravděpodobností o přírodní virus, nikdo nemůže vyloučit situaci, kdy stát nebo teroristická organizace zneužije biologické agenty pro šíření nějaké silné epidemie,“ uzavírá český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru.