Lukašenko pašuje migranty do Evropy a pro své lidi zřizuje koncentrační tábory, popisuje analytik
Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská získala azyl v Polsku poté, co se dostala do konfliktu s funkcionáři běloruské reprezentace, kteří ji nutili k návratu do Běloruska. „Vypovídá to o povaze toho režimu, kdy sebemenší náznak protivení se nebo jakékoli kritiky automaticky končí tím, že člověk je degradován, zničen, zlikvidován. To se stalo i Kryscině Cimanouské,“ soudí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Dodává, že Cimanouská není politickou aktivistkou a na počátku všeho byl spor s trenéry, kteří chtěli, aby nastoupila k závodu na delší trati, než na kterou trénovala.
Čtěte také
Sport je výkladní skříní běloruského režimu. Lukašenko dokonce varoval olympioniky, kteří na hrách v Tokiu nezískají medaili, aby zvážili návrat do země, která prý do jejich přípravy vkládá mnoho peněz, ale výsledky se nedostavují.
Pokud by se sportovkyně do vlasti vrátila, následovalo by zřejmě projednávání se zástupci Běloruského olympijského výboru, v jehož čele je syn prezidenta Alexandra Lukašenka, byť ho mezinárodní komunita neuznává.
„Byl by to pravděpodobně konec její sportovní kariéry. A nabízí se i další prostředky, protože vidíme, jak za poslední rok skončila řada jejích sportovních kolegů – ve vězeních, detenčních centrech, nebo ještě hůře byli mučeni. I tyto případy jsou zdokumentované,“ dodává expert.
Koncentrační tábory
Rok po kontroverzních prezidentských volbách většina evropských států prozřela, jaký režim v Bělorusku ve skutečnosti panuje, tvrdí analytik Havlíček. Důkazem jsou i četné nabídky na poskytnutí azylu Cimanouské i dalším.
Čtěte také
Represe jsou v Bělorusku skutečně masové, 30 až 50 tisíc lidí podle Havlíčka prošlo vězením nebo byli jinak sankcionováni.
„Od ledna přicházejí zprávy o tom, že režim zřizuje koncentrační tábory, ve kterých jsou lidé označováni do skupin podle barevných značek, zda jde o politické, či jiné vězně. Jestli jsou důležití, nebo ne,“ přibližuje analytik.
Podněcování migrace
Režim také v minulých dnech uzavřel hranice s okolními státy s výjimkou Ruska. A podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ilvy Johanssonové také podněcuje migraci ze zemí Blízkého východu a Afriky, aby vytvářel tlak na sousední Litvu, která pomáhá běloruské opozici.
Čtěte také
„A myslím, že Lukašenkův režim na tom dokonce vydělává. Benefitují z toho letecké společnosti, politicky na tom vydělávají běloruské úřady,“ říká Havlíček s tím, že Lukašenko tak pašuje lidi do Evropy a získává peníze i z toho, co migranti za cestu platí.
„Nabídka je následující: vy se za pomoci pašeráků a běloruských leteckých společností dostanete do Minsku a my vám pomůžeme překonat hranici do Litvy, kde budete hledat lepší budoucnost. Jen od začátku roku to jsou 4 tisíce překročení hranic,“ uvádí Havlíček s tím, že v tomto čísle není zahrnuta emigrace Bělorusů.
Vše se prý děje se souhlasem Moskvy, protože mezi Běloruskem a Ruskem dnes de facto neexistují hranice. Podle Havlíčka tak běloruský režim neoslabuje, byť za cenu enormních represí a posílení silových složek, které de facto plně převzaly kontrolu nad zemí.
„To je naprostý předěl v osudech té země a velká tragédie, která se tam dnes děje,“ uzavírá.
Jak pokračuje vyšetřování smrti aktivisty Vitala Syšova, který byl nalezen oběšený v Kyjevě? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Libor Dvořák: Proč dostal v Bělorusku Babaryka tak vysoký trest?
Běloruský nejvyšší soud v úterý odsoudil bývalého šéfa bankovního domu Belgazprombank Viktara Babaryku k 14 letům odnětí svobody v nápravném zařízení se zostřeným režimem.
-
Libor Dvořák: Proč zaútočil Lukašenko na mladíka bez politických aspirací?
Alexandr Lukašenko podepsal hned několik zákonů, které drakonicky omezují činnost novinářů v Bělorusku. Úřadům se díky jim umožní odpojit jakékoli elektronické médium.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.