Libor Dvořák: Proč zaútočil Lukašenko na mladíka bez politických aspirací?

26. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič v roce 2019

Alexandr Lukašenko podepsal hned několik zákonů, které drakonicky omezují činnost novinářů v Bělorusku. Úřadům se díky jim umožní kdykoli odpojit jakékoli elektronické médium, a to včetně internetu. Přibyla další opatření, omezující konání legálních mítinků a demonstrací. Novinářům jsou výslovně zakázány přímé přenosy z politických akcí, které nebyly povoleny.

To vše necelý den po únosu letadla společnosti Ryanair a zatčení novináře a aktivisty Ramana Prataseviče. 

Čtěte také

Začněme výmluvným citátem z facebookové stránky ruského analytika a publicisty Andreje Nikulina: „Jako středoškolský student vyrazil Raman Pratasevič na protestní akci – hned poté byl vyloučen z lycea. Když v protestech pokračoval jako vysokoškolák, vyhodili ho z univerzity.

Poté spoluzaložil opoziční internetový kanál, tak ho donutili opustit vlast. Když se v něm dál angažoval ze zahraničí, unesli ho a vrátili zpátky do Běloruska – se všemi důsledky. Když to tak všechno zvážíte, logicky dospějete k prostému závěru: v normální zemi by se nic z toho, co bylo právě popsáno, nemohlo stát.“ Tolik Nikulin.

Prezidenti Ruska a Běloruska

Raman Pratasevič se zkrátka – pro sebe zřejmě zcela nečekaně – v neděli odpoledne ocitl v přímo orwellovské mlýnici, z níž se ozývá, že letadlo k přistání v Minsku přece nikdo nenutil, protože se jednalo jen o doporučení a posádka se rozhodla sama.

A že protagonista celé neuvěřitelné události dobrovolně spolupracuje s vyšetřovacími orgány, což bylo doloženo i klasickými televizními záběry, ze kterých „dobrovolnost“ přímo čiší.

Čtěte také

Reakce Západu byla okamžitá a samozřejmě rozhořčená – teď se jen uvidí, co to bude v souboji s brutálním diktátorem platné.

Lukašenko má totiž zatím k dispozici jak loajální státní aparát, věrné represivní orgány, tak v neposlední řadě přímo patologickou vůli k moci, což je pro jakoukoli opozici kombinace přímo vražedná – v tomto případě žel bohu doslova a do písmene.

Zajímavá je v tuto chvíli i reakce Moskvy: Kreml poslední události v Minsku nekomentuje, Státní duma běloruskou eskapádu s cizím dopravním letadlem označila za „skvěle provedenou akci“. Ministerstvo zahraničí je zas „šokováno“ reakcí Západu, který mluvil o „šoku“ nad počínáním běloruských úřadů. K čemuž už není moc co dodat.

Libor Dvořák

Nabízí se snad jedině srovnání prezidentů Ruska a Běloruska, kteří si poslední dobou počínají dost podobně, a ze kterých se stali věznitelé svých politických oponentů.

Jenže: zatímco ten ruský strčil za mříže pro režim i sebe osobně nejnebezpečnějšího současného ruského opozičního politika, světoznámého Alexeje Navalného, jeho běloruský protějšek uspořádal státem realizovanou štvanici na 26letého mladíka bez jakýchkoli politických aspirací. Lukašenko tak z tohoto srovnání vychází jako pouhý mstivý ubožák.   

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio